Návrh oken se stává velmi důležitou částí projektu domu, obzvláště domů s nízkou spotřebou energie. Navržení těchto oken musí respektovat nejenom jejich tepelně-izolační vlastnosti, ale i jejich součinitel prostupu slunečního záření. Na tomto parametru záleží, do jaké míry může slunce vytápět dům. Výpočtem a optimalizací součinitele prostupu tepla a součinitele prostupu slunečního záření můžeme dosáhnout velmi dobré energetické bilance oken a celého domu.

Hlavně v domech s nízkou spotřebou energie je velmi důležité navrhovat okna správně, protože solární zisky mohou vyrovnat velkou část celkových energetických ztrát. V současnosti existuje mnoho druhů izolačních zasklení, které jsou charakterizovány různými solárními a izolačními vlastnostmi. Jako nejdůležitější vlastnost můžeme uvést jejich tepelně-izolační schopnost – součinitel prostupu tepla. Další důležitá vlastnost je prostup tepelného slunečního záření. Kombinace těchto vlastností ovlivňuje celkovou energetickou bilanci oken v zimním období a naopak chrání vnitřní místnosti před nežádoucí sluneční energií v létě.

Současné moderní izolační zasklení se vyznačují výbornými vlastnostmi, díky kterým se tato okna stávají zdrojem úspor energie, na rozdíl od minulosti, kdy okna byla něco jako energetické díry v domě. Máme ještě stále na mysli, že je pravdou, že okna mají horší tepelně-izolační vlastnosti, ale neměli bychom zapomínat na jejich solární vlastnosti a zisky, které přinášejí do našich domů. Tyto zisky podle typu zasklení a orientace mohou dokonce převýšit jejich tepelné ztráty. Takže okna se mohou díky ziskům změnit v nejlepší prvek vnější obvodové konstrukce domu. Žádná jiná konstrukce nemůže plnit stejnou funkci. Například pro dvojsklo s 2 fóliemi s obvyklým součinitelem prostupu tepla rovným 0.40 Wm-2.K-1 byl stanoven ekvivalentní součinitel prostupu tepla roven 0.01 Wm-2.K-1. Také například dobře orientované průměrné dvojsklo s Ug = 1.10 Wm-2.K-1 má ekvivalentní hodnotu Uekv = 0.12 Wm-2.K-1.