Můžete popsat, jakým způsobem k problému přistupovat a trochu jej objasnit?

V podstatě jde o nalezení bodu, kde se nachází nejnižší povrchová teplota. Ve chvíli, kdy takové místo najdeme, můžeme vzniklý problém řešit. Jde v zásadě o pojmenování důvodů a nalezení takových konstrukčních řešení, která povedou ke zvýšení této teploty a eliminaci budoucích problémů.

Pokud to dobře chápu, jde v podstatě o tak známý jev, jakým je rosení oken?

Opravdu zjednodušeně řečeno, je to tak. U zabudovaných konstrukcí je podstatné, aby vnitřní povrchová teplota na celém vnitřním povrchu konstrukce neklesla pod určitou hodnotu. U námi zkoumaných otvorových výplní jde o tzv. teplotu rosného bodu, což je teplota, při níž je okolní vzduch plně nasycen vodní parou a jeho relativní vlhkost dosahuje 100 procent. V tomto případě již není okolní vzduch schopný vodní páru v sobě udržet a na povrchu konstrukce dojde ke kondenzaci vodních par – rosení skel, přičemž teplota rosného bodu je funkcí teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Platí zde přímá úměra, že čím je vyšší teplota a relativní vlhkost vnitřního prostředí, tím je vyšší i rosný bod.

Nejrizikovějším faktorem asi bude přítomnost tepelných mostů?

Jde o vytipování míst, kde je největší riziko výskytu těchto tepelných mostů. Okenní konstrukci lze rozdělit na několik částí: zasklívací jednotku, okenní křídlo a okenní rám. Ten je dilatačně spojen s ostěním. Ve spojení těchto tří jednotlivých částí vznikají místa, která díky určitému narušení celistvosti konstrukce nebo výskytu tepelného mostu lze považovat za nejrizikovější úseky.

K tomuto poznatku jste došl empiricky nebo proběhlo nějaké měření?

Pro potvrzení, respektive vyvrácení hypotézy jsme zjišťovali vnitřní povrchové teploty na plastovém pětikomorovém profilu se zasklívací jednotkou o součiniteli prostupu tepla Ug = 1,0 W/(m2 · K). Aby nevznikly pochybnosti, použili jsme dvě metody – jednak metodu měření pomocí chráněné teplé skříně a jednak byly vnitřní povrchové teploty zjištěny výpočtem ve dvourozměrném ustáleném teplotním poli pomocí programu Area-Svoboda software.

K čemu jste došli?

Výsledky obou kušebních metod potvrdily, že nejvyraznější snížení vnitřních povrchových teplot vykazují okenní konstrukce v oblastech zasklívací a funkční spáry, přičemž u zasklívací spáry jsou povrchové teploty výrazně nižší než u spáry funkční. Lze tedy napojení zasklívací jednotky a okenního křídla označit za nejrizikovější oblast celé konstrukce, v níž je příčinnou tohoto snížení distanční rámeček, který díky své vodivosti tvoří tepelný most, jenž zde výrazně snižuje vnitřní povrchovou teplotu.
Do rizikových částí konstrukce lze rovněž zařadit funkční spáru, a to především takových konstrukcí, které neobsahují středové těsnění, čímž umožňují studenému vzduchu, pronikajícímu z venkovního prostředí přes odvodňovací otvory dešťové zábrany a přes vnější těsnění, přístup až k vnitřnímu těsnění, a tím tuto oblast výrazně ochlazuje.

Řekl jste, že na okenní konstukci se mnohdy nepohlíží jako na jeden celek, který se vzájemně ovlivňuje, přičemž i vy jste se zaměřili pouze na průřez rámu.

Jsem si toho vědom, a proto jsme se následně podívali na celou okenní konstrukci jako na trojrozměrný konstrukční prvek. Pro zjištění povrchových teplot právě v rozích bylo opět použito měření pomocí metody chráněné teplé skříně.
A z měření vyplynulo jasné zjištění. V rohu okenního křídla v oblasti zasklívací spáry byla naměřena finálně nejnižší vnitřní povrchová teplota celé okenní konstrukce, která je výrazně nižší než naměřené nebo vypočtené teploty na charakteristickém řezu rámu.

Trojrozměrná měření předešlé výsledky ještě zvýraznilo. Čím si to vysvětlujete?

Je to dáno dvojnásobným působením tepelného mostu, vyvolaného spojením horizontální a vertikální části distančního rámečku zasklívací jednotky. Snímací čidla v rohu okenního křídla byla rozmístěna v rozmezí 1,5 cm. Z naměřených hodnot bylo patrné, že vliv zdvojnásobného tepelného mostu se směrem ke středu snižuje. Stejně tak i v oblasti funkční spáry je patrný výrazný vliv rohu okenního rámu.

To co na první pohled vypadá jako čistá teorie, se jistě může stát základem pro praktické změny při dalším vývoji okenních konstrukcí. Podaří se tyto poznatky dostat až k výrobcům oken?

Jsem přesvědčen o praktickém významů těchto výzkumů. Ale v České republice je to i otázka legislativy. Norma ČSN 730540-2 předepisuje požadavek na nejnižší teplotní faktor vnitřního povrchu konstrukce. Pokud chceme prokazovat shodu s tímto požadavkem, je nutné vnitřní povrchové teploty zjišťovat na nejkritičtějších místech. A těmi jsou rohy okenních rámů u zasklívací spáry a v oblasti funkční spáry v rohu okenního rámu.

Jiří Kučera

Ing. ROMAN JIRÁK (1982)

Vyučil se truhlářem v Lišově u Českých Budějovic, udělal si maturitní nástavbu v Praze na Střední nábytkářské dřevařské škole a v roce 2007 ukončil studium dřevařského inženýrství na České zemědělské univerzitě. V současné době je na doktoranském studiu na katedře konstrukcí pozemních staveb Stavební fakulty ČVUT. Ve své disertační práci se zabývá problematikou kondenzace vodních par v oblasti napojení zasklívací jednotky na okenní křídlo.

Ministerstvo životního prostředí na tuto skutečnost zareagovalo v srpnu přijetím několika zásadních změn, které měly Zelenou úsporám jednak zatraktivnit a navíc rozšířit okruh potenciálních adresátů dotací. Odpadla tak například nutnost pouštět se při zateplování automaticky hned do několika různých opatření, byl zaveden příspěvek na potřebnou projektovou dokumentaci a o dotace z programu se nadále mohou ucházet i vlastníci panelových domů.

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat – do konce září obdržel Státní fond životního prostředí 1020 žádostí. Pokud všichni žadatelé splňují předepsané podmínky, rozdělí mezi ně stát bezmála 200 milionů korun. To znamená, že do zateplení domů bylo během posledního půl roku žadateli investováno zhruba 450 milionů Kč. Ještě počátkem září přitom SFŽP evidoval pouhých 305 žádostí.

Bezmála tři čtvrtiny žadatelů chce příspěvek na zateplení domu, menší zájem je o dotace na solární panely a tepelná čerpadla, nejméně zájmu pak údajně lidé projevili o instalaci kotlů na biomasu.

Zatímco zvýšení počtu žádostí v posledním měsíci nemusí nezbytně vypovídat o vzrůstu zájmu lidí o Zelenou úsporám (zpracování projektové dokumentace, stejně jako samotná realizace zateplení je obvykle běh na dlouhou trať, a řada rodin se možná k podání žádosti dostala až nyní), je právě složení žádostí poměrně solidním důkazem o dopadu srpnových změn.

Podle informací z počátku září tohoto roku (tedy předtím, než se změny podmínek mohly projevit) bylo totiž složení žádostí zcela odlišné – ze 107 úspěšných žádostí bylo na zateplení určeno pouze 26. Naopak nejpopulárnější byla právě výměna kotlů. Zdá se tedy pravděpodobné, že příčinou vzrůstu zájmu o zateplování bylo právě zmírnění podmínek, které je v oblasti zateplování domů nejvýraznější.

Rozšíření programu na panelové domy se zatím na počtu žádostí nijak výrazně neprojevilo – je ovšem pravda, že majitelé paneláků zatím neměli na podání žádosti příliš času.

Na konci září poslanecká sněmovna odsouhlasila příspěvek 8 miliard korun ze státního rozpočtu určený právě programu Nový Panel, jehož financování bylo vážně ohroženo. Poslanci tím veřejnosti vzkázali, že Panel bude pokračovat ještě přinejmenším po celý rok 2010.

Panel, jehož nároky jsou nižší, než u Zelené úsporám, tak stále představuje vítanou možnost pro ty vlastníky panelových domů, kteří podmínkám novějšího dotačního programu nevyhovují.

Paneláky v Zelené

Předně jde o rozšíření okruhu možných žadatelů i na vlastníky panelových domů. Těm byl dosud určen odlišně nastavený a pro úspěšné žadatele poněkud méně výhodný program PANEL administrovaný Státním fondem rozvoje bydlení. Program PANEL zatím pokračuje dál, SFRB nezveřejnil žádné informace o změnách. Majitelé paneláků se tedy mohou sami rozhodnout, o kterou podporu pro ně bude výhodnější žádat.

Nic se však nemění na tom, že o dotaci může žádat pouze vlastník domu – v případě panelových budov obvykle bytové družstvo či společenství vlastníků. Nemůžete tedy žádat o dotaci například jen pro výměnu oken ve svém bytě. Ta přichází v úvahu jen tehdy, pokud s touto výměnou bude souhlasit družstvo (či SVJ) a navíc jen jeho jménem. Jelikož však pro každý dům bude uznána pouze jediná dílčí dotace, po níž lze realizovat již jen komplexní zateplení, bude takový souhlas často nedosažitelný. (Znamenal by totiž, že váš soused už si bude muset vyměnit okna na vlastní náklady.)

Stačí jen jediné opatření

Největším nedostatkem původní koncepce Zelené úsporám byly její obtížně splnitelné požadavky. I pro toho, kdo nechtěl investovat do celkového zateplení domu, bylo totiž nutné realizovat alespoň tři z požadovaných dílčích opatření (dvě, pokud současně vyměnil zdroj tepla); Ke komplexnímu zateplení jsou přitom v zásadě zapotřebí jen čtyři.

Vedle mimořádně vysokých vstupních nákladů tak navíc vznikal problém všem, kdo část zateplení provedli již před spuštěním programu – například vyměnili okna. Těm pak prakticky nezbývalo, než se pustit do bezmála celkového zateplení.

Ministerstvo dlouho slibovalo, že tomu kdo jedno z požadovaných opatření realizoval v omezeném období před spuštěním programu, přístup k dotacím přece jen umožní, od tohoto plánu však nakonec z pochopitelných důvodů sešlo. Třebaže tyto důvody nebyly nikde zveřejněny, bylo by u již realizovaných úprav prakticky nemožné zajistit věrohodná data pro měření celkových dosažených tepelných úspor, jež jsou jednou z klíčových podmínek přiznání podpory.

Nadále tedy stačí, když se pustíte pouze do zateplení jediné části obálky budovy. (V úvahu přichází výměna oken a dveří, zateplení podlah, zateplení střechy, zateplení fasády a případně instalace systému větrání s rekuperací.) Podmínkou úspěchu žádosti je, aby tato stavební úprava nebyla dokončena před spuštěním programu, tedy před dubnem 2009.

Můžete pochopitelně realizovat i opatření víc – rozhodující již není jejich počet, ale pouze dosažená úspora měrné spotřeby tepla. Jestliže snížíte spotřebu tepla o více než 20 % získáte nárok na 650 Kč/m2 zateplené podlahové plochy, při úspoře 30% tepla pak 850 korun. (U bytových domů je to 450 resp. 600 Kč.) Narozdíl od původní podoby programu teď navíc není tento příspěvek limitován náklady, které na zateplení vynaložíte. Jestliže jste dosud mohli získat zpět jen polovinu „uznatelných“ nákladů, můžete nyní s levným dodavatelem dostat zpět podstatně větší část svých investic. Omezení zůstává jen v podobě maximální uznatelné podlahové plochyzatepleného objektu.

foto: Profimedia.cz

Dalším z důvodů pramalé popularity Zelené úsporám byla nutnost před samotným zahájením úprav opatřit projektovou dokumentaci a energetické hodnocení – tedy položky, které představovaly náklady v řádu desítek tisíc korun. Na ty nyní poskytuje ministerstvo samostatnou novou dotaci, jejíž výše se liší v závislosti na typu dokumentu.

Na rozdíl od ostatních příspěvků je však tento nabízen pouze do konce března 2010 (či do vyčerpání 50 milionů Kč). Nevyplatí se tedy rozhodnutí o zateplení oddalovat.

Hurá pro dotace? Ne tak rychle

Třebaže jsou tyto změny nepochybně výrazným zlepšením a Zelená úsporám tak vůbec poprvé získala potenciál přilákat široký okruh žadatelů, neznamená to, že tyto dotace získáte úplně zadarmo. Problém je především v požadované míře energetických úspor. Dvacetiprocentní snížení měrné potřeby tepla bylo nepochybně přiměřené, dokud mělo jít o výsledek tří různých zateplovacích opatření, a bez problémů dosažitelné při dvou opatřeních, pokud jej však chcete dosáhnout prostřednictvím jediné úpravy, zřejmě narazíte na problém.

Třebaže například u oken požaduje program dosažení součinitele prostupu tepla Uw <= 1,2 w/m2K, je prakticky nemožné s takovými okny a dveřmi snížit množství tepla spotřebovaného vaší domácností o pětinu. (Pochopitelně za předpokladu, že nedisponujete okny jimiž volně profukuje vítr a hmyz si jimi najde cestu dovnitř, i když jsou zavřená. V takovém případě byste však měli okna urychleně vyměnit bez ohledu na dotace.)

Teoreticky můžete takových úspor dosáhnout se špičkovými okny, které se svými parametry budou blížit oknům pro energeticky pasivní domy, s většinou oken na trhu vám však zřejmě nezbude než k tomu zateplení fasády přece jen přistoupit.

Narůstající hladina hluku ve městech a v blízkosti silnic a dálnic přitom není nic, o čem by se nevědělo. Za dlouhodobě nesnesitelný hluk, který prokazatelně poškozuje zdraví lidí, považují lékaři hluk nad 65 decibelů. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí jako hladinu obtěžování dokonce hodnotu ještě o deset decibelů nižší. V ČR je podle odhadů vystaveno zdraví ohrožující míře hluku bezmála půl milionu obyvatel. Osob pravidelně obtěžovaných hlukem je však mnohem víc.

Skutečnost, že žijete v městském hluku nemusí hned nutně znamenat poruchy sluchového ústrojí či zvýšení krevního tlaku, negativní vliv na psychiku je však neoddiskutovatelný. Práh citlivosti na zvuk se u jednotlivců různí, o stresující faktor však může jít i v případě, kdy jej subjektivně ani nevnímáte. Místem, kde je hluk zřejmě nejškodlivější je přitom váš domov. Právě sem se chodíte uvolnit, odpočinout si od celodenního stresu, prostě dát organismu příležitost k regeneraci. Třebaže si proto většina z nás zvykne na hluk spíše než na zimu, měli byste při zvažování výměny oken pomyslet i na to, jak své blízké chránit před škodlivými vlastnostmi hluku.

Předem je třeba upozornit, že – přes hlavní téma tohoto článku – k účinnému odizolování hluku pouhá výměna oken nestačí. Zvuk má záludné vlastnosti, které moderní stavební konstrukce ještě podporují. Nejnepříjemnější z nich je ta, že se v kompaktních materiálech šíří lépe než vzduchem. Zdi, stropy i podlahy zvuk spolehlivě rozvedou i v případě, že jste investovali do nejkvalitnějších zvuk tlumících oken.

Někdy dokonce nemusí pomoci ani kompletní obložení bytu (které je navíc vzhledem k ceně kvalitních izolačních materiálů mimořádně nákladné). Vynikajícím vodičem zvuku jsou totiž také inženýrské sítě, např. ústřední topení, či vodovodní a odpadové stoupačky. Skutečně účinné odhlučnění proto dokáže navrhnout jen odborník a realizovat specializovaná firma.
Přesto zůstává skutečností, že starými okny proniká do domácnosti nesrovnatelně více hluku než zdmi a dalšími stavebními prvky. Výměna oken tedy zůstává nejefektivnějším způsobem, jak snížit znečištění svého domova hlukem zvenčí.

Tak tedy o tom hluku

Zvuk je z fyzikálního hlediska stojaté vlnění vzduchu – které lze přirovnat třeba ke kruhům na vodě. Hluk sestává z celého množství zvuků vyznačujících se různorodou frekvencí s různou intenzitou.

Vlastnosti stavebního prvku pohlcujícího zvuk jsou charakterizovány především jeho indexem vzduchové neprůzvučnosti (Rw). V případě skla je tlumení měřeno vždy pro střední frekvence, vymezené v akustickém pásmu v rozmezí 100 Hz až 3150 Hz. Moderní zvukově izolační skla jsou konstruována s využitím kombinace skel různé tloušťky a elastičnosti s využitím tlumení zvuku v prostoru mezi skly. Kromě samotných použitých materiálů je mimořádně významné, aby dokonale těsnily spoje mezi jednotlivými součástmi okna – v tomto ohledu se ostatně zvuková izolace neliší od tepelné. Rozdíl mezi hluk tlumícími a běžnými skly se nejvýrazněji projevuje u zvuků s nižším kmitočtem (pod 400 Hz); právě jejich průniku nedokáže běžné sklo vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem efektivně bránit.

V ČR je hladina hluku a s ní související požadavky na vlastnosti staveb upravena dvěma normami: Jednak DIN 4109 z listopadu 1989, která obsahuje veřejnoprávní minimální požadavky na protihlukovou ochranu k zamezení poškození zdraví. Novější (a přísnější) normou je pak ČSN 73053 z roku 2000, jež stanovuje akustické parametry, jimž musí stavba vyhovovat, má-li plnit svou funkci.

PROTIHLUKOVÉ TŘÍDY TZI dle ČSN 730532
Třída TZI / Útlum dB pro okno
0 / do 24 dB
1 / 25 – 29 dB
2 / 30 – 34 dB
3 / 35 – 39 dB
4 / 40 – 44 dB
5 / 45 – 49 dB
6 / nad 50 dB

PROTIHLUKOVÉ TŘÍDY SSK podle DIN 4109
Třída TZI / Útlum pro zasklení / Útlum pro okno
1 / nad 27 dB / nad 25 dB
2 / nad 32 dB / nad 32 dB
3 /nad 37 dB / nad 37 dB
4 /nad 45 dB / nad 42 dB

Má vůbec koupě protihlukových oken smysl?

Má – ovšem za určitých podmínek. Zřejmě nejdůležitějším argumentem proti zvukově izolačním oknům je jejich vysoká cena – podobně jako u oken s nadstandardní tepelnou izolací může cena vyšplhat do závratných výšek. Každý decibel, který nová okna utlumí, zkrátka poznáte na své peněžence.

Fyzikální vlastnosti hluku a teploty se navíc liší do té míry, že skla, specializující se na izolaci jedné z těchto veličin, dosahují pouze průměrných výsledků při bránění druhé. Chystáte-li se proto ke koupi nových oken, měli byste si být naprosto jistí, zda je pro vás významnější úspora za vytápění, či odstranění hluku.

Odborně sestavená okna s kvalitně těsnícími spoji dnes dokáží efektivně tlumit hluk o síle okolo 30 dB. Obecně se přitom uvádí, že snížením intenzity zvuku o každých deset decibelů se subjektivní pocit vnímání hluku sníží na polovinu. (Toto tvrzení je pochopitelně velice zevšeobecňující, ale platí.) Jakákoli nová okna vám tedy poskytnou lepší ochranu proti hluku, než starší modely, pro něž je typické menší množství skel a špatně těsnící profily.

Psychologové navíc upozorňují na nečekanoý efekt dokonalé zvukové izolace. Absence jakéhokoli zvuku zvenčí vyvolává pocit izolace a vlastně tím podrývá hlavní smysl tlumících skel – vytvořit místo, kde se budete cítit v pohodě.

Speciální zvukově izolační okna lze proto jednoznačně doporučit, pokud bydlíte v obzvláště exponovaných lokalitách v centrech měst či u rušných silnic. V ostatních případech vám však pravděpodobně postačí klasická okna zaměřená především na izolaci tepelnou.

Postup se liší u projektů, zahájených po 1. dubnu 2009 (tedy datu, kdy byl program Zelená úsporám oficiálně spuštěn) a těch, které jsou po tomto datu pouze dokončeny.

Projekty zahájené po 1. 4. 2009

1 – Najděte si odborníka na zpracování projektové dokumentace

Specialisty oprávněné ke zpracování projektu lze najít v seznamu České komory autorizovaných inženýrů a techniků. V případě zateplování lze využít také služby architekta (s kulatým razítkem).

2 – Vyberte si dodavatele

Nejjednodušší cestou je bezpochyby zvolit firmu registrovanou v Seznamu odborných dodavatelů zveřejněném na www.zelenausporam.cz. Pokud už jsou stavební práce zahájeny či pokud jste si prostě jen vybrali dodavatele, který v seznamu není, přesvědčete jej, ať se neprodleně zapíše. Registrace je bezplatná a relativně jednoduchá. Oficiálně by měl být dodavatel zapsán prakticky ihned, v praxi však tento proces zabere několik dní.

3 – Opatřete si žádost o dotaci

Formulář lze stáhnout přímo na výše uvedených stránkách, zde, nebo si jej můžete osobně vyzvednout na nejbližším krajském pracovišti Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Jejich seznam naleznete zde. Následně vyplňte krycí list (při této činnosti raději požádejte o pomoc svého projektanta) a obstarejte dokumenty požadované coby přílohy k žádosti.

4 – Vyplněný formulář odevzdejte

Vyplněné formuláře a přílohy osobně doneste na nejbližší krajské pracoviště fondu. Zde vaši žádost prověří a potvrdí. Vyskytnou-li se v ní chyby či jakékoli nedostatky, pomůže vám ji pracovník fondu opravit. Potvrzenou žádost a kompletní dokumentaci pak odevzdejte na pobočce banky. Spočívá-li váš projekt pouze ve výměně starého kotle za nový na biopalivo či za tepelné čerpadlo, popřípadě v instalaci solárních panelů (formulář typu C) můžete jej donést do banky přímo bez potvrzení z SFŽP.

5 – Počkejte na vyrozumění

Zhruba do dvou měsíců vám přijde vyrozumění o poskytnutí dotace. Bude obsahovat číslo žádosti a vyčíslení maximální částky, kterou můžete získat. Skutečná výše příspěvku však bude nakonec záviset na splnění plánovaného projektu a na doložení uznatelných nákladů.

6 – Pozor na dodržení lhůt

V okamžiku, kdy máte v rukách vyrozumění, můžete se spolehnout na to, že jsou pro vás peníze rezervovány. Pomínkou však je, že se vám podaří plánované úpravy realizovat ve stanovené lhůtě. Ta činí 18 měsíců pro zateplení (oblast podpory A), dva roky pro stavbu pasivního domu (oblast B) a 6 měsíců při výměně zdroje vytápění či ohřevu vody (oblast C) – v každém případě však před 31. prosincem 2012. Pokud se vám snad nepodaří ve stanovené lhůtě projekt dokončit, nepanikařte. O příspěvek můžete zažádat znova – v tom případě však budete muset postupovat jako u projektů zahájených před 1. dubnem 2009 (viz. níže).

7 – Doložte náklady na projekt

Po dokončení projektu jděte znova do banky, v níž jste o dotaci žádali. Zde předložíte své vyrozumění o poskytnutí podpory (viz krok 5), veškeré faktury spolu s tzv. položkovým rozpočtem a doklad o dokončení realizace projektu. Za takový doklad je považován kolaudační souhlas, oznámení o užívání stavby, případně předávací protokol.

8 – Počkejte si na peníze

Následně vám poštou přijde smlouva. Podepište ji a zašlete Státnímu fondu životního prostředí ČR (Olbrachtova 2006/9, Praha 4, 140 00). Příspěvek ve schválené výši vám pak bude do měsíce převeden na účet uvedený v žádosti.

Pro projekty zahájené před 1.4. 2009 (avšak dokončené později)

O příspěvek v tomto případě žádáte až poté, co jste svůj projekt dokončili. To se pochopitelně odrazí i ve vašem postupu.

1 – Opatřete si a vyplňte žádost

Formulář žádosti lze stáhnout na www.zelenausporam.cz, zde, nebo si jej vyzvedněte na nejbližším krajském pracovišti SFŽP. Požádejte svého projektanta o spolupráci při vyplnění krycího listu a obstarejte si všechny potřebné dokumenty, požadované jako přílohy k žádosti.

2 – Nechte si žádost potvrdit a odevzdejte ji

S vyplněnými formuláři a přílohami je třeba přijít na nejbližší krajské pracoviště SFŽP. Bude-li žádost v pořádku vyplněna, zároveň ji tam potvrdí, v opačném případě vám zde pomohou s její opravou. Potvrzenou žádost pak odneste do banky. (Formulář typu C můžete donést do banky rovnou, bez potvrzení fondu.)

3 – Počkejte si na rozhodnutí

Poštou vám následně přijde ve třech vyhotoveních rozhodnutí a smlouva o poskytnutí dotace. Jeden podepsaný výtisk smlouvy pošlete zpět SFŽP (Olbrachtova 2006/9, Praha 4, 140 00), druhý předložte spolu s rozhodnutím bance, v níž žádáte o finanční prostředky. Poslední výtisk vám zůstane.

4 – Počkejte na peníze

Poté, co podepsané rozhodnutí předložíte (krok 3), vám bude dotace proplacena na číslo účtu uvedené v žádosti. Peníze by měly dorazit nejpozději do 30 dnů.

Kování

Pojem kování okna se vztahuje na panty, zamykací mechanismus a systém otevírání a sklápění okna – včetně ovládacích prvků tohoto systému.

Zvolené kování ovlivňuje míru zabezpečení okna před průnikem zlodějů a určuje jeho stabilitu a obecné statické vlastnosti. Zejména u plastových profilů je vliv kování a železných či ocelových výztuh na stabilitu klíčový – narozdíl od hliníkových či dřevěných oken totiž materiál rámu sám o sobě neposkytuje dostatečnou pevnost konstrukce.

Obecně se můžete setkat se dvěma typy kování: (1) s obyčejným, sestávajícím pouze ze zamykacího mechanismu a pantů, a (2) s celoobvodovým. Celoobvodové kování se přitom v současnosti stalo standardem. Okna s obyčejným kováním se prakticky nevyrábějí, výjimečně na ně lze narazit u levnějších modelů či specifických konstrukcí.

Proti násilnému vniknutí jsou v kování zabudovány tzv. uzamykatelné body. Obecně se doporučuje, aby mezery mezi nimi nebyly větší než 80 cm. Ne každý výrobce oken takto podrobné údaje o svých produktech sděluje, jelikož však většina z nich využívá některý ze standardizovaných systémů celoobvodového kování, nemusíte se obvykle o kvalitu oken v tomto směru obávat.

Vliv kování na bezpečnostní parametry oken je pochopitelně omezený – přinejmenším stejně častým terčem zlodějů jako rámy jsou totiž samotná skla – přesto jej však nelze podceňovat.

Stále více výrobců kování nabízí funkci zvanou mikroventilace. Otočíte-li u okna s takovým systémem klikou o 45 stupňů, okno se těsně pootevře (o cca 4mm). Okno tak zůstává téměř zavřené, ale přestává těsnit, takže jím dochází k výměně vzduchu. Pozor! Okno v „odtěsněné“ poloze ztrácí část svých tepelně- i akusticky izolačních vlastností. Mikroventilace navíc nedokáže plně nahradit klasické větrání otevřením, takže například v místnosti plné lidí se bez klasického větrání skutečně neobejdete.

Nejrozšířenějšími systémy kování v ČR jsou MACO a ROTO.

Vhodný dodavatel

Tak jako u všeho i při koupi oken je zásadní volba dodavatele. To on bude zodpovědný za montáž oken a případný záruční i mimozáruční servis.

První informace, která by vás měla před koupí okna zajímat, je zda váš prodejce je současně i výrobcem nabízených oken nebo zda prodej pouze zprostředkovává. V žádném případě nejde o nepodstatný detail, jak zjistíte v okamžiku, kdy budete k oknu z jakéhokoli důvodu potřebovat servis. Zatímco jej totiž výrobci standardně nabízejí po řadu let zdarma, zprostředkovatelé si své služby často nechávají zaplatit. Komunikace přímo s prodejcem je navíc obvykle rychlejší a spolehlivější – zprostředkovatel totiž většinou pouze předá požadavek výrobci namísto vás.

K oknům bývá často poskytována dlouhá záruční doba – výjimkou není ani záruka desetiletá. Taková vstřícnost je sice lákavá, pro vás má však smysl pouze tehdy, pokud ještě stále existuje někdo, u koho můžete záruku uplatnit. Jakkoli vám nikdo nedokáže zaručit, že výrobce bude tou dobou ještě fungovat, v případě že nenakupujete přímo u něho, musíte spoléhat na to, že svou činnost neukončí ani zprostředkovatel, takže se vaše šance na úspěšnou reklamaci či záruční servis dále snižují.

Nejlepším důkazem solidnosti dodavatelské firmy je bezpochyby spokojenost předchozích zákazníků. Ti mají zkušenosti nejen s dodávanými okny, ale především s tím, jak u prodejce probíhá jejich montáž. Uvažujete-li tedy o větší investici (například o výměně oken v celém panelovém domě) uděláte jen dobře, když se o úrovni služeb svého prodejce informujete přímo u někoho kdo je zná z první ruky. Většina větších dodavatelů oken staví realizované zakázky veřejně na odiv prostřednictvím svých internetových stránek. Čestný dodavatel vám kontaktní informace na požádání rád podá.

Představujeme Vám nový vzhled oken a dveří Titanium Plus. Titanium Plus je speciálně vyvinutý okenní profil společnosti Deceuninck, který pro Vás do výsledné podoby oken a dveří vyrobí a dodá společnost DECPLAST.

Díky svým vlastnostem Vám umožní zcela novým způsobem upravit prostor oken a dveří svého domu. Použitý profil v sobě spojuje povrchovou úpravu vysoce kvalitního aluminia se všemi funkčními i finančními výhodami plastového okna.

Jedinečný a atraktivní design profilů Titanium Plus, vyvinutý exkluzivně pro společnost Deceuninck, zahrnuje množství výhod:
· Třpytivý aluminiový vzhled
Metalický lesk našich vysokojakostních barev Titanium Plus vzniká díky částicím
speciálního pigmentu, který odráží světlo a propůjčuje tak oknu charakteristický kovový vzhled.
· Rozmanitost řešení
Titanium Plus vám poskytne volný prostor pro uspořádání všech elementárních částí fasády vašeho domu – ať jsou to okna, dveře nebo posuvné systémy.
· Tvar
Zkosení a zaoblení oken a dveří zajišťuje správné rozměrové rozvržení na fasádě a harmonické splynutí s rázem novostaveb i starých objektů
· Výběr barev
Sedm barev – lithium šedá, thorium šedá, mosazně hnědá, titanově bílá, aluminium bílá, aluminium šedá a grafit černá – Vám umožňuje výběr designu vhodného pro každou fasádu. Dokonalé řešení pro moderní fasádu i pro přitažlivé průčelí staré budovy.

Výrobky DECPLAST – Titanium Plus splňují nejen nároky, kladené na samotný design, ale především přinášejí velké množství užitných vlastností.

· Atraktivní cena
Ve srovnání s běžnými aluminiovými okny jsou profily Titanium Plus cenově výhodnější.

Úspora energie a šetrnost

S novými okny z profilů Titanium Plus nejen ušetříte náklady na vytápění díky maximálním hodnotám tepelné izolace Třídy A + / Uw <= 1,2 W/(m2K).

Díky ekologické výrobě těchto profilů také přispějete k ochraně životního prostředí. Všechny profily společnosti Deceuninck jsou součástí koloběhu druhotných surovin, tzv. systému Rewindo Recycling.

· Výhody fólie
Fólie, kterou jsou profily Titanium Plus opatřeny, je výrazně odolnější vůči UV záření a má lepší tepelně izolační vlastnosti než běžné fólie.

· Ochrana proti povětrnostním vlivům
Okna vyrobená z profilu Inoutic Prestige vykazují vynikající izolační vlastnosti vůči větru a přívalovým srážkám a ochrání Vás tak za každého počasí.

· Protihluková ochrana
Naše profily poskytují protihlukovou ochranu až do třídy 5 (SSK 5).

Autor: Radim Prudil

DECPLAST Trade je předním českým výrobcem špičkových oken a dveří s nadstandardními izolačními vlastnostmi.
(www.decplast.cz)

První otázka, kterou každý, kdo se pro koupi oken rozhodne, je rozhodně materiál: Vybrat okna plastová, dřevěná, nebo dokonce hliníková? S výjimkou hliníkových oken, které vynikají svou odolností, lehkostí i životností (ovšem současně také cenou) se většina fyzikálních parametrů oken v podstatě shoduje. Dřevěná okna jsou náročnější na údržbu a náchylnější vůči povětrnostním podmínkám, ve všech ostatních ohledech jsou však oknům plastovým podobná do té míry, že nakonec při rozhodování hraje obvykle největší roli jejich vzhled a cena.

Dřevěná okna jsou obecně dražší než plastová srovnatelných parametrů, v historických budovách či dřevěných domech však jiná volba nepřichází v úvahu z estetických důvodů. Další text se zaměřuje především na okna plastová, obecně by však měl platit i pro ostatní modely.

Čtěte také: Plast, dřevo, hliník? Stručný průvodce po materiálech oken

Profil

V popisech plastových oken obvykle narazíte na informaci, z kolika komor sestávají profily. Teoreticky můžete narazit na profily se třemi až sedmi komorami, standardem se však stávají pěti až šesti komorové profily. Ovšem pozor! Třebaže většina reklam výrobců oken naznačuje opak, neplatí automaticky, že větší počet komor znamená lepší izolační vlastnosti. Ty jsou ovlivněny spíše konstrukcí a šířkou profilů. Co však skutečně dokáže – a to poměrně výrazně – tepelnou izolaci plastových oken zlepšit, jsou speciální izolační pěny, kterými mohou být komory vyplněné.

Zasklení

Nezbytnou součástí okna je použité izolační sklo. V dnešní době při výrobě oken standardně používá buď dvojsklo, nebo trojsklo. Okna s trojsklem pochopitelně izolují podstatně lépe – zatímco například součinitel prostupu tepla kvalitního dvojskla s argonem je Ug = 1,1 W/m2K, u stejného typu skel ve třech vrstvách klesá hodnota součinitele prostupu skla až na Ug = 0,6 W/m2K. (Nižší hodnota prostupu tepla znamená lepší izolační vlastnost.) Stavíte-li tedy nízkoenergetický dům či byt anebo dokonce konstruujete dům v pasivním standardu, mělo by být trojsklo samozřejmostí. Cenové rozdíly mezi okny se dvěma a třemi vrstvami přitom nejsou nikterak markantní.

Při popisu skel narazíte na řadu čísel (typicky například 4-16-4). Jde o popis šířky jednotlivých vrstev zasklení v milimetrech. V uvedeném případě jde o dvojsklo, konkrétně o 4 mm silné sklo, 16 mm mezeru a opět 4 mm silné sklo.

Mezery mezi skly mají na izolační vlastnosti oken stejný vliv, jako samotné sklo. Právě ony totiž oddělují vnitřní a vnější vrstvu okna a brání přenosu teplot. U základních modelů oken je z těchto prostor odčerpán vzduch, takže zde vzniká vakuum. Zejména u kvalitnějších oken určených pro nízkoenergetické a pasivní domy se ale postupně začínají prosazovat izolační skla plněná buď argonem nebo kryptonem.

Okrasné meziskelní mřížky mohou zvýšit estetickou hodnotu okna zlepšit i jeho statické vlastnosti, dejte si však pozor na materiál, z něhož jsou vyrobeny. Ještě i dnes se lze setkat se středovými výplněmi z hliníku, který však patří mezi silně tepelně vodivé materiály – zhoršuje tak termoizolační vlastnosti skla, což vede nejen ke zbytečným ztrátám tepla, ale například i ke zvýšené pravděpodobnosti kondenzace par na skle. Většina výrobců však dnes k výrobě těchto rámečků používá ocel, plast či speciální silikonovou pěnu, tedy materiály, které případné tepelné ztráty účinně eliminují.

Těsnění

U plastových oken se lze setkat se dvěma typy těsnění: – tradičním středovým a novějším dorazovým.

Profil se středovým těsněním vychází z těsnících systémů užívaných v dřevěných oknech. Jeho nespornou výhodou jsou lepší konstrukčně-fyzikální i izolační vlastnosti; lze tedy prohlásit, že lépe plní právě ten účel, za nímž bylo do okna instalováno. S ohledem na umístění uprostřed rámového profilu je však podstatně ztíženo jeho čištění.

Dorazová těsnění jsou v tomto směru mnohem praktičtější a u nových typů se daří docílit prakticky shodných izolačních vlastností jako u oken se středovým řešením. V zahraničí jsou proto okna s dorazovým těsněním stále populárnější.
Jednoznačně určit, který systém je vhodnější, však nelze. V zásadě jde o rozhodnutí, zda klást důraz na stále se stírající rozdíl mezi fyzikálními vlastnostmi obou typů těsnění anebo se rozhodnout na základě snazšího užívání. Obecně však jde o otázku spíše akademického rázu a při výběru okna by měla hrát druhotnou roli.

Druhá část článku se zabývá kováním okna a výběrem vhodného dodavatele.

Nejvýraznější předností hliníkových oken je jejich mimořádná pevnost. Díky tomu (a také díky jejich nízké hmotnosti) se uplatní v různých speciálních konstrukcích, prosklených, polostrukturálních a strukturálních fasádách či u zimních zahrad. Hliníkové dveře jsou vhodné pro více namáhaná místa, jako jsou vstupy do objektů apod. Vzhledem k vyšší konstrukční pevnosti představují hliníkové profily lepší zabezpečení proti zlodějům, otázkou však zůstává, zda tento efekt dokáží ocenit i běžní zákazníci.

Hliník překonává ostatní materiály také životností. Zatímco trvanlivost plastových i pečlivě udržovaných dřevěných oken se odhaduje přibližně na tři desítky let, hliníková okna vydrží i dvojnásobně delší dobu.
Výrobní přesnost oken z hliníku je vyšší než u konkurenčních materiálů. Díky minimální toleranci se tak dosahuje značné těsnosti konstrukce.

V neposlední řadě se pak mezi přednostmi hliníkových oken uvádí jejich dekorativní vzhled.

Co zápory?

Hliníková okna jsou tou nejdražší možnou volbou. Cena byť základních modelů dosahuje dvojnásobku průměrných plastových oken. U velkých projektů bývá tato cena vyvážena rychlostí montáže, minimem nároků na údržbu a výše zmíněnými jedinečnými vlastnostmi, u rodinných domů či bytů však stále jde především o otázku prestiže.

Třebaže se podařilo zlepšit tepelně izolační parametry hliníkových oken, další z typických vlastností hliníku dosud výrobci neodstranili: Je jí poměrně značná délková roztažnost při změnách teplot (0,025 mm/m°C), která způsobuje dilatační pohyby v konstrukci.

Mimořádně náročná na energii je také výroba a likvidace hliníkových oken.

Moderní dřevo-hliník
Zatím posledním přírůstkem do rodiny oken jsou systémy kombinující dřevo a hliník. Jde v podstatě o eurookna doplněná z vnější strany o hliníkový plášť.

Výhody jsou nasnadě: hliník není citlivý na vnější vlivy – je odolný vůči slunci i vlhkosti. Cena dřevo-hliníkových oken je výrazně nižší než u oken celohliníkových, třebaže jejich koupě stále převyšuje investici do plastových či dřevěných. Zvláštností je i způsob zasklívání – na dřevěném rámu jsou po obvodě přišroubovány speciální zámky, které upevňují vnější hliníkový rámeček k dřevěnému rámu. Dřevěný rám nemá zasklívací lištu, odpadá tak poměrně pracné zařezávání a pasování lišty a její silikonování, což v okamžiku, kdy se vám okno rozbije, rozhodně oceníte.

Z estetického hlediska stojí za zmínku kombinace high-tech designu z vnější strany a současně hřejivý vzhled dřevěných oken při pohledu z místnosti.

Vnější hliníková vrstva vyžaduje minimální údržbu, takže odpadají starosti s péčí o dřevěná okna.
Okna využívající kombinaci hliníku a dřeva jsou na českém trhu relativní novinkou, lze však předpokládat, že jejich popularita poměrně rychle vzroste, jakmile se dostanou do povědomí širší veřejnosti.

Závěr

Dřevěná okna:

Plastová okna:

Hliníková okna: