Volba nových oken ovlivní vzhled i vlastnosti vašeho domova na dlouhá léta. Už proto by bylo hloupostí jejich výběr zanedbat. Prodejců oken figurují jen na tuzemském trhu stovky a modelů oken ještě víc. Rozhodně tedy není problém pořídit si přesně taková okna, jaká vyhovují vašim potřebám a představám. Současně to však znamená, že se výrobcem předkládaná okna mohou diametrálně lišit nejen od rozšířeného standardu, ale i od vašich potřeb. Rozhodně proto neuškodí něco málo o problematice vědět.

První otázka, kterou každý, kdo se pro koupi oken rozhodne, je rozhodně materiál: Vybrat okna plastová, dřevěná, nebo dokonce hliníková? S výjimkou hliníkových oken, které vynikají svou odolností, lehkostí i životností (ovšem současně také cenou) se většina fyzikálních parametrů oken v podstatě shoduje. Dřevěná okna jsou náročnější na údržbu a náchylnější vůči povětrnostním podmínkám, ve všech ostatních ohledech jsou však oknům plastovým podobná do té míry, že nakonec při rozhodování hraje obvykle největší roli jejich vzhled a cena.

Dřevěná okna jsou obecně dražší než plastová srovnatelných parametrů, v historických budovách či dřevěných domech však jiná volba nepřichází v úvahu z estetických důvodů. Další text se zaměřuje především na okna plastová, obecně by však měl platit i pro ostatní modely.

Čtěte také: Plast, dřevo, hliník? Stručný průvodce po materiálech oken

Profil

V popisech plastových oken obvykle narazíte na informaci, z kolika komor sestávají profily. Teoreticky můžete narazit na profily se třemi až sedmi komorami, standardem se však stávají pěti až šesti komorové profily. Ovšem pozor! Třebaže většina reklam výrobců oken naznačuje opak, neplatí automaticky, že větší počet komor znamená lepší izolační vlastnosti. Ty jsou ovlivněny spíše konstrukcí a šířkou profilů. Co však skutečně dokáže – a to poměrně výrazně – tepelnou izolaci plastových oken zlepšit, jsou speciální izolační pěny, kterými mohou být komory vyplněné.

Zasklení

Nezbytnou součástí okna je použité izolační sklo. V dnešní době při výrobě oken standardně používá buď dvojsklo, nebo trojsklo. Okna s trojsklem pochopitelně izolují podstatně lépe – zatímco například součinitel prostupu tepla kvalitního dvojskla s argonem je Ug = 1,1 W/m2K, u stejného typu skel ve třech vrstvách klesá hodnota součinitele prostupu skla až na Ug = 0,6 W/m2K. (Nižší hodnota prostupu tepla znamená lepší izolační vlastnost.) Stavíte-li tedy nízkoenergetický dům či byt anebo dokonce konstruujete dům v pasivním standardu, mělo by být trojsklo samozřejmostí. Cenové rozdíly mezi okny se dvěma a třemi vrstvami přitom nejsou nikterak markantní.

Při popisu skel narazíte na řadu čísel (typicky například 4-16-4). Jde o popis šířky jednotlivých vrstev zasklení v milimetrech. V uvedeném případě jde o dvojsklo, konkrétně o 4 mm silné sklo, 16 mm mezeru a opět 4 mm silné sklo.

Mezery mezi skly mají na izolační vlastnosti oken stejný vliv, jako samotné sklo. Právě ony totiž oddělují vnitřní a vnější vrstvu okna a brání přenosu teplot. U základních modelů oken je z těchto prostor odčerpán vzduch, takže zde vzniká vakuum. Zejména u kvalitnějších oken určených pro nízkoenergetické a pasivní domy se ale postupně začínají prosazovat izolační skla plněná buď argonem nebo kryptonem.

Okrasné meziskelní mřížky mohou zvýšit estetickou hodnotu okna zlepšit i jeho statické vlastnosti, dejte si však pozor na materiál, z něhož jsou vyrobeny. Ještě i dnes se lze setkat se středovými výplněmi z hliníku, který však patří mezi silně tepelně vodivé materiály – zhoršuje tak termoizolační vlastnosti skla, což vede nejen ke zbytečným ztrátám tepla, ale například i ke zvýšené pravděpodobnosti kondenzace par na skle. Většina výrobců však dnes k výrobě těchto rámečků používá ocel, plast či speciální silikonovou pěnu, tedy materiály, které případné tepelné ztráty účinně eliminují.

Těsnění

U plastových oken se lze setkat se dvěma typy těsnění: - tradičním středovým a novějším dorazovým.

Profil se středovým těsněním vychází z těsnících systémů užívaných v dřevěných oknech. Jeho nespornou výhodou jsou lepší konstrukčně-fyzikální i izolační vlastnosti; lze tedy prohlásit, že lépe plní právě ten účel, za nímž bylo do okna instalováno. S ohledem na umístění uprostřed rámového profilu je však podstatně ztíženo jeho čištění.

Dorazová těsnění jsou v tomto směru mnohem praktičtější a u nových typů se daří docílit prakticky shodných izolačních vlastností jako u oken se středovým řešením. V zahraničí jsou proto okna s dorazovým těsněním stále populárnější.
Jednoznačně určit, který systém je vhodnější, však nelze. V zásadě jde o rozhodnutí, zda klást důraz na stále se stírající rozdíl mezi fyzikálními vlastnostmi obou typů těsnění anebo se rozhodnout na základě snazšího užívání. Obecně však jde o otázku spíše akademického rázu a při výběru okna by měla hrát druhotnou roli.

Druhá část článku se zabývá kováním okna a výběrem vhodného dodavatele.