Můžete popsat, jakým způsobem k problému přistupovat a trochu jej objasnit?

V podstatě jde o nalezení bodu, kde se nachází nejnižší povrchová teplota. Ve chvíli, kdy takové místo najdeme, můžeme vzniklý problém řešit. Jde v zásadě o pojmenování důvodů a nalezení takových konstrukčních řešení, která povedou ke zvýšení této teploty a eliminaci budoucích problémů.

Pokud to dobře chápu, jde v podstatě o tak známý jev, jakým je rosení oken?

Opravdu zjednodušeně řečeno, je to tak. U zabudovaných konstrukcí je podstatné, aby vnitřní povrchová teplota na celém vnitřním povrchu konstrukce neklesla pod určitou hodnotu. U námi zkoumaných otvorových výplní jde o tzv. teplotu rosného bodu, což je teplota, při níž je okolní vzduch plně nasycen vodní parou a jeho relativní vlhkost dosahuje 100 procent. V tomto případě již není okolní vzduch schopný vodní páru v sobě udržet a na povrchu konstrukce dojde ke kondenzaci vodních par – rosení skel, přičemž teplota rosného bodu je funkcí teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Platí zde přímá úměra, že čím je vyšší teplota a relativní vlhkost vnitřního prostředí, tím je vyšší i rosný bod.

Nejrizikovějším faktorem asi bude přítomnost tepelných mostů?

Jde o vytipování míst, kde je největší riziko výskytu těchto tepelných mostů. Okenní konstrukci lze rozdělit na několik částí: zasklívací jednotku, okenní křídlo a okenní rám. Ten je dilatačně spojen s ostěním. Ve spojení těchto tří jednotlivých částí vznikají místa, která díky určitému narušení celistvosti konstrukce nebo výskytu tepelného mostu lze považovat za nejrizikovější úseky.

K tomuto poznatku jste došl empiricky nebo proběhlo nějaké měření?

Pro potvrzení, respektive vyvrácení hypotézy jsme zjišťovali vnitřní povrchové teploty na plastovém pětikomorovém profilu se zasklívací jednotkou o součiniteli prostupu tepla Ug = 1,0 W/(m2 · K). Aby nevznikly pochybnosti, použili jsme dvě metody – jednak metodu měření pomocí chráněné teplé skříně a jednak byly vnitřní povrchové teploty zjištěny výpočtem ve dvourozměrném ustáleném teplotním poli pomocí programu Area-Svoboda software.

K čemu jste došli?

Výsledky obou kušebních metod potvrdily, že nejvyraznější snížení vnitřních povrchových teplot vykazují okenní konstrukce v oblastech zasklívací a funkční spáry, přičemž u zasklívací spáry jsou povrchové teploty výrazně nižší než u spáry funkční. Lze tedy napojení zasklívací jednotky a okenního křídla označit za nejrizikovější oblast celé konstrukce, v níž je příčinnou tohoto snížení distanční rámeček, který díky své vodivosti tvoří tepelný most, jenž zde výrazně snižuje vnitřní povrchovou teplotu.
Do rizikových částí konstrukce lze rovněž zařadit funkční spáru, a to především takových konstrukcí, které neobsahují středové těsnění, čímž umožňují studenému vzduchu, pronikajícímu z venkovního prostředí přes odvodňovací otvory dešťové zábrany a přes vnější těsnění, přístup až k vnitřnímu těsnění, a tím tuto oblast výrazně ochlazuje.

Řekl jste, že na okenní konstukci se mnohdy nepohlíží jako na jeden celek, který se vzájemně ovlivňuje, přičemž i vy jste se zaměřili pouze na průřez rámu.

Jsem si toho vědom, a proto jsme se následně podívali na celou okenní konstrukci jako na trojrozměrný konstrukční prvek. Pro zjištění povrchových teplot právě v rozích bylo opět použito měření pomocí metody chráněné teplé skříně.
A z měření vyplynulo jasné zjištění. V rohu okenního křídla v oblasti zasklívací spáry byla naměřena finálně nejnižší vnitřní povrchová teplota celé okenní konstrukce, která je výrazně nižší než naměřené nebo vypočtené teploty na charakteristickém řezu rámu.

Trojrozměrná měření předešlé výsledky ještě zvýraznilo. Čím si to vysvětlujete?

Je to dáno dvojnásobným působením tepelného mostu, vyvolaného spojením horizontální a vertikální části distančního rámečku zasklívací jednotky. Snímací čidla v rohu okenního křídla byla rozmístěna v rozmezí 1,5 cm. Z naměřených hodnot bylo patrné, že vliv zdvojnásobného tepelného mostu se směrem ke středu snižuje. Stejně tak i v oblasti funkční spáry je patrný výrazný vliv rohu okenního rámu.

To co na první pohled vypadá jako čistá teorie, se jistě může stát základem pro praktické změny při dalším vývoji okenních konstrukcí. Podaří se tyto poznatky dostat až k výrobcům oken?

Jsem přesvědčen o praktickém významů těchto výzkumů. Ale v České republice je to i otázka legislativy. Norma ČSN 730540-2 předepisuje požadavek na nejnižší teplotní faktor vnitřního povrchu konstrukce. Pokud chceme prokazovat shodu s tímto požadavkem, je nutné vnitřní povrchové teploty zjišťovat na nejkritičtějších místech. A těmi jsou rohy okenních rámů u zasklívací spáry a v oblasti funkční spáry v rohu okenního rámu.

Jiří Kučera

Ing. ROMAN JIRÁK (1982)

Vyučil se truhlářem v Lišově u Českých Budějovic, udělal si maturitní nástavbu v Praze na Střední nábytkářské dřevařské škole a v roce 2007 ukončil studium dřevařského inženýrství na České zemědělské univerzitě. V současné době je na doktoranském studiu na katedře konstrukcí pozemních staveb Stavební fakulty ČVUT. Ve své disertační práci se zabývá problematikou kondenzace vodních par v oblasti napojení zasklívací jednotky na okenní křídlo.

Ministerstvo životního prostředí na tuto skutečnost zareagovalo v srpnu přijetím několika zásadních změn, které měly Zelenou úsporám jednak zatraktivnit a navíc rozšířit okruh potenciálních adresátů dotací. Odpadla tak například nutnost pouštět se při zateplování automaticky hned do několika různých opatření, byl zaveden příspěvek na potřebnou projektovou dokumentaci a o dotace z programu se nadále mohou ucházet i vlastníci panelových domů.

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat – do konce září obdržel Státní fond životního prostředí 1020 žádostí. Pokud všichni žadatelé splňují předepsané podmínky, rozdělí mezi ně stát bezmála 200 milionů korun. To znamená, že do zateplení domů bylo během posledního půl roku žadateli investováno zhruba 450 milionů Kč. Ještě počátkem září přitom SFŽP evidoval pouhých 305 žádostí.

Bezmála tři čtvrtiny žadatelů chce příspěvek na zateplení domu, menší zájem je o dotace na solární panely a tepelná čerpadla, nejméně zájmu pak údajně lidé projevili o instalaci kotlů na biomasu.

Zatímco zvýšení počtu žádostí v posledním měsíci nemusí nezbytně vypovídat o vzrůstu zájmu lidí o Zelenou úsporám (zpracování projektové dokumentace, stejně jako samotná realizace zateplení je obvykle běh na dlouhou trať, a řada rodin se možná k podání žádosti dostala až nyní), je právě složení žádostí poměrně solidním důkazem o dopadu srpnových změn.

Podle informací z počátku září tohoto roku (tedy předtím, než se změny podmínek mohly projevit) bylo totiž složení žádostí zcela odlišné – ze 107 úspěšných žádostí bylo na zateplení určeno pouze 26. Naopak nejpopulárnější byla právě výměna kotlů. Zdá se tedy pravděpodobné, že příčinou vzrůstu zájmu o zateplování bylo právě zmírnění podmínek, které je v oblasti zateplování domů nejvýraznější.

Rozšíření programu na panelové domy se zatím na počtu žádostí nijak výrazně neprojevilo – je ovšem pravda, že majitelé paneláků zatím neměli na podání žádosti příliš času.

Na konci září poslanecká sněmovna odsouhlasila příspěvek 8 miliard korun ze státního rozpočtu určený právě programu Nový Panel, jehož financování bylo vážně ohroženo. Poslanci tím veřejnosti vzkázali, že Panel bude pokračovat ještě přinejmenším po celý rok 2010.

Panel, jehož nároky jsou nižší, než u Zelené úsporám, tak stále představuje vítanou možnost pro ty vlastníky panelových domů, kteří podmínkám novějšího dotačního programu nevyhovují.

Paneláky v Zelené

Předně jde o rozšíření okruhu možných žadatelů i na vlastníky panelových domů. Těm byl dosud určen odlišně nastavený a pro úspěšné žadatele poněkud méně výhodný program PANEL administrovaný Státním fondem rozvoje bydlení. Program PANEL zatím pokračuje dál, SFRB nezveřejnil žádné informace o změnách. Majitelé paneláků se tedy mohou sami rozhodnout, o kterou podporu pro ně bude výhodnější žádat.

Nic se však nemění na tom, že o dotaci může žádat pouze vlastník domu – v případě panelových budov obvykle bytové družstvo či společenství vlastníků. Nemůžete tedy žádat o dotaci například jen pro výměnu oken ve svém bytě. Ta přichází v úvahu jen tehdy, pokud s touto výměnou bude souhlasit družstvo (či SVJ) a navíc jen jeho jménem. Jelikož však pro každý dům bude uznána pouze jediná dílčí dotace, po níž lze realizovat již jen komplexní zateplení, bude takový souhlas často nedosažitelný. (Znamenal by totiž, že váš soused už si bude muset vyměnit okna na vlastní náklady.)

Stačí jen jediné opatření

Největším nedostatkem původní koncepce Zelené úsporám byly její obtížně splnitelné požadavky. I pro toho, kdo nechtěl investovat do celkového zateplení domu, bylo totiž nutné realizovat alespoň tři z požadovaných dílčích opatření (dvě, pokud současně vyměnil zdroj tepla); Ke komplexnímu zateplení jsou přitom v zásadě zapotřebí jen čtyři.

Vedle mimořádně vysokých vstupních nákladů tak navíc vznikal problém všem, kdo část zateplení provedli již před spuštěním programu – například vyměnili okna. Těm pak prakticky nezbývalo, než se pustit do bezmála celkového zateplení.

Ministerstvo dlouho slibovalo, že tomu kdo jedno z požadovaných opatření realizoval v omezeném období před spuštěním programu, přístup k dotacím přece jen umožní, od tohoto plánu však nakonec z pochopitelných důvodů sešlo. Třebaže tyto důvody nebyly nikde zveřejněny, bylo by u již realizovaných úprav prakticky nemožné zajistit věrohodná data pro měření celkových dosažených tepelných úspor, jež jsou jednou z klíčových podmínek přiznání podpory.

Nadále tedy stačí, když se pustíte pouze do zateplení jediné části obálky budovy. (V úvahu přichází výměna oken a dveří, zateplení podlah, zateplení střechy, zateplení fasády a případně instalace systému větrání s rekuperací.) Podmínkou úspěchu žádosti je, aby tato stavební úprava nebyla dokončena před spuštěním programu, tedy před dubnem 2009.

Můžete pochopitelně realizovat i opatření víc – rozhodující již není jejich počet, ale pouze dosažená úspora měrné spotřeby tepla. Jestliže snížíte spotřebu tepla o více než 20 % získáte nárok na 650 Kč/m2 zateplené podlahové plochy, při úspoře 30% tepla pak 850 korun. (U bytových domů je to 450 resp. 600 Kč.) Narozdíl od původní podoby programu teď navíc není tento příspěvek limitován náklady, které na zateplení vynaložíte. Jestliže jste dosud mohli získat zpět jen polovinu „uznatelných“ nákladů, můžete nyní s levným dodavatelem dostat zpět podstatně větší část svých investic. Omezení zůstává jen v podobě maximální uznatelné podlahové plochyzatepleného objektu.

foto: Profimedia.cz

Dalším z důvodů pramalé popularity Zelené úsporám byla nutnost před samotným zahájením úprav opatřit projektovou dokumentaci a energetické hodnocení – tedy položky, které představovaly náklady v řádu desítek tisíc korun. Na ty nyní poskytuje ministerstvo samostatnou novou dotaci, jejíž výše se liší v závislosti na typu dokumentu.

Na rozdíl od ostatních příspěvků je však tento nabízen pouze do konce března 2010 (či do vyčerpání 50 milionů Kč). Nevyplatí se tedy rozhodnutí o zateplení oddalovat.

Hurá pro dotace? Ne tak rychle

Třebaže jsou tyto změny nepochybně výrazným zlepšením a Zelená úsporám tak vůbec poprvé získala potenciál přilákat široký okruh žadatelů, neznamená to, že tyto dotace získáte úplně zadarmo. Problém je především v požadované míře energetických úspor. Dvacetiprocentní snížení měrné potřeby tepla bylo nepochybně přiměřené, dokud mělo jít o výsledek tří různých zateplovacích opatření, a bez problémů dosažitelné při dvou opatřeních, pokud jej však chcete dosáhnout prostřednictvím jediné úpravy, zřejmě narazíte na problém.

Třebaže například u oken požaduje program dosažení součinitele prostupu tepla Uw <= 1,2 w/m2K, je prakticky nemožné s takovými okny a dveřmi snížit množství tepla spotřebovaného vaší domácností o pětinu. (Pochopitelně za předpokladu, že nedisponujete okny jimiž volně profukuje vítr a hmyz si jimi najde cestu dovnitř, i když jsou zavřená. V takovém případě byste však měli okna urychleně vyměnit bez ohledu na dotace.)

Teoreticky můžete takových úspor dosáhnout se špičkovými okny, které se svými parametry budou blížit oknům pro energeticky pasivní domy, s většinou oken na trhu vám však zřejmě nezbude než k tomu zateplení fasády přece jen přistoupit.

Postup se liší u projektů, zahájených po 1. dubnu 2009 (tedy datu, kdy byl program Zelená úsporám oficiálně spuštěn) a těch, které jsou po tomto datu pouze dokončeny.

Projekty zahájené po 1. 4. 2009

1 – Najděte si odborníka na zpracování projektové dokumentace

Specialisty oprávněné ke zpracování projektu lze najít v seznamu České komory autorizovaných inženýrů a techniků. V případě zateplování lze využít také služby architekta (s kulatým razítkem).

2 – Vyberte si dodavatele

Nejjednodušší cestou je bezpochyby zvolit firmu registrovanou v Seznamu odborných dodavatelů zveřejněném na www.zelenausporam.cz. Pokud už jsou stavební práce zahájeny či pokud jste si prostě jen vybrali dodavatele, který v seznamu není, přesvědčete jej, ať se neprodleně zapíše. Registrace je bezplatná a relativně jednoduchá. Oficiálně by měl být dodavatel zapsán prakticky ihned, v praxi však tento proces zabere několik dní.

3 – Opatřete si žádost o dotaci

Formulář lze stáhnout přímo na výše uvedených stránkách, zde, nebo si jej můžete osobně vyzvednout na nejbližším krajském pracovišti Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Jejich seznam naleznete zde. Následně vyplňte krycí list (při této činnosti raději požádejte o pomoc svého projektanta) a obstarejte dokumenty požadované coby přílohy k žádosti.

4 – Vyplněný formulář odevzdejte

Vyplněné formuláře a přílohy osobně doneste na nejbližší krajské pracoviště fondu. Zde vaši žádost prověří a potvrdí. Vyskytnou-li se v ní chyby či jakékoli nedostatky, pomůže vám ji pracovník fondu opravit. Potvrzenou žádost a kompletní dokumentaci pak odevzdejte na pobočce banky. Spočívá-li váš projekt pouze ve výměně starého kotle za nový na biopalivo či za tepelné čerpadlo, popřípadě v instalaci solárních panelů (formulář typu C) můžete jej donést do banky přímo bez potvrzení z SFŽP.

5 – Počkejte na vyrozumění

Zhruba do dvou měsíců vám přijde vyrozumění o poskytnutí dotace. Bude obsahovat číslo žádosti a vyčíslení maximální částky, kterou můžete získat. Skutečná výše příspěvku však bude nakonec záviset na splnění plánovaného projektu a na doložení uznatelných nákladů.

6 – Pozor na dodržení lhůt

V okamžiku, kdy máte v rukách vyrozumění, můžete se spolehnout na to, že jsou pro vás peníze rezervovány. Pomínkou však je, že se vám podaří plánované úpravy realizovat ve stanovené lhůtě. Ta činí 18 měsíců pro zateplení (oblast podpory A), dva roky pro stavbu pasivního domu (oblast B) a 6 měsíců při výměně zdroje vytápění či ohřevu vody (oblast C) – v každém případě však před 31. prosincem 2012. Pokud se vám snad nepodaří ve stanovené lhůtě projekt dokončit, nepanikařte. O příspěvek můžete zažádat znova – v tom případě však budete muset postupovat jako u projektů zahájených před 1. dubnem 2009 (viz. níže).

7 – Doložte náklady na projekt

Po dokončení projektu jděte znova do banky, v níž jste o dotaci žádali. Zde předložíte své vyrozumění o poskytnutí podpory (viz krok 5), veškeré faktury spolu s tzv. položkovým rozpočtem a doklad o dokončení realizace projektu. Za takový doklad je považován kolaudační souhlas, oznámení o užívání stavby, případně předávací protokol.

8 – Počkejte si na peníze

Následně vám poštou přijde smlouva. Podepište ji a zašlete Státnímu fondu životního prostředí ČR (Olbrachtova 2006/9, Praha 4, 140 00). Příspěvek ve schválené výši vám pak bude do měsíce převeden na účet uvedený v žádosti.

Pro projekty zahájené před 1.4. 2009 (avšak dokončené později)

O příspěvek v tomto případě žádáte až poté, co jste svůj projekt dokončili. To se pochopitelně odrazí i ve vašem postupu.

1 – Opatřete si a vyplňte žádost

Formulář žádosti lze stáhnout na www.zelenausporam.cz, zde, nebo si jej vyzvedněte na nejbližším krajském pracovišti SFŽP. Požádejte svého projektanta o spolupráci při vyplnění krycího listu a obstarejte si všechny potřebné dokumenty, požadované jako přílohy k žádosti.

2 – Nechte si žádost potvrdit a odevzdejte ji

S vyplněnými formuláři a přílohami je třeba přijít na nejbližší krajské pracoviště SFŽP. Bude-li žádost v pořádku vyplněna, zároveň ji tam potvrdí, v opačném případě vám zde pomohou s její opravou. Potvrzenou žádost pak odneste do banky. (Formulář typu C můžete donést do banky rovnou, bez potvrzení fondu.)

3 – Počkejte si na rozhodnutí

Poštou vám následně přijde ve třech vyhotoveních rozhodnutí a smlouva o poskytnutí dotace. Jeden podepsaný výtisk smlouvy pošlete zpět SFŽP (Olbrachtova 2006/9, Praha 4, 140 00), druhý předložte spolu s rozhodnutím bance, v níž žádáte o finanční prostředky. Poslední výtisk vám zůstane.

4 – Počkejte na peníze

Poté, co podepsané rozhodnutí předložíte (krok 3), vám bude dotace proplacena na číslo účtu uvedené v žádosti. Peníze by měly dorazit nejpozději do 30 dnů.