Na konci září poslanecká sněmovna odsouhlasila příspěvek 8 miliard korun ze státního rozpočtu určený právě programu Nový Panel, jehož financování bylo vážně ohroženo. Poslanci tím veřejnosti vzkázali, že Panel bude pokračovat ještě přinejmenším po celý rok 2010.

Panel, jehož nároky jsou nižší, než u Zelené úsporám, tak stále představuje vítanou možnost pro ty vlastníky panelových domů, kteří podmínkám novějšího dotačního programu nevyhovují.

Paneláky v Zelené

Předně jde o rozšíření okruhu možných žadatelů i na vlastníky panelových domů. Těm byl dosud určen odlišně nastavený a pro úspěšné žadatele poněkud méně výhodný program PANEL administrovaný Státním fondem rozvoje bydlení. Program PANEL zatím pokračuje dál, SFRB nezveřejnil žádné informace o změnách. Majitelé paneláků se tedy mohou sami rozhodnout, o kterou podporu pro ně bude výhodnější žádat.

Nic se však nemění na tom, že o dotaci může žádat pouze vlastník domu – v případě panelových budov obvykle bytové družstvo či společenství vlastníků. Nemůžete tedy žádat o dotaci například jen pro výměnu oken ve svém bytě. Ta přichází v úvahu jen tehdy, pokud s touto výměnou bude souhlasit družstvo (či SVJ) a navíc jen jeho jménem. Jelikož však pro každý dům bude uznána pouze jediná dílčí dotace, po níž lze realizovat již jen komplexní zateplení, bude takový souhlas často nedosažitelný. (Znamenal by totiž, že váš soused už si bude muset vyměnit okna na vlastní náklady.)

Stačí jen jediné opatření

Největším nedostatkem původní koncepce Zelené úsporám byly její obtížně splnitelné požadavky. I pro toho, kdo nechtěl investovat do celkového zateplení domu, bylo totiž nutné realizovat alespoň tři z požadovaných dílčích opatření (dvě, pokud současně vyměnil zdroj tepla); Ke komplexnímu zateplení jsou přitom v zásadě zapotřebí jen čtyři.

Vedle mimořádně vysokých vstupních nákladů tak navíc vznikal problém všem, kdo část zateplení provedli již před spuštěním programu – například vyměnili okna. Těm pak prakticky nezbývalo, než se pustit do bezmála celkového zateplení.

Ministerstvo dlouho slibovalo, že tomu kdo jedno z požadovaných opatření realizoval v omezeném období před spuštěním programu, přístup k dotacím přece jen umožní, od tohoto plánu však nakonec z pochopitelných důvodů sešlo. Třebaže tyto důvody nebyly nikde zveřejněny, bylo by u již realizovaných úprav prakticky nemožné zajistit věrohodná data pro měření celkových dosažených tepelných úspor, jež jsou jednou z klíčových podmínek přiznání podpory.

Nadále tedy stačí, když se pustíte pouze do zateplení jediné části obálky budovy. (V úvahu přichází výměna oken a dveří, zateplení podlah, zateplení střechy, zateplení fasády a případně instalace systému větrání s rekuperací.) Podmínkou úspěchu žádosti je, aby tato stavební úprava nebyla dokončena před spuštěním programu, tedy před dubnem 2009.

Můžete pochopitelně realizovat i opatření víc – rozhodující již není jejich počet, ale pouze dosažená úspora měrné spotřeby tepla. Jestliže snížíte spotřebu tepla o více než 20 % získáte nárok na 650 Kč/m2 zateplené podlahové plochy, při úspoře 30% tepla pak 850 korun. (U bytových domů je to 450 resp. 600 Kč.) Narozdíl od původní podoby programu teď navíc není tento příspěvek limitován náklady, které na zateplení vynaložíte. Jestliže jste dosud mohli získat zpět jen polovinu „uznatelných“ nákladů, můžete nyní s levným dodavatelem dostat zpět podstatně větší část svých investic. Omezení zůstává jen v podobě maximální uznatelné podlahové plochyzatepleného objektu.

foto: Profimedia.cz

Dalším z důvodů pramalé popularity Zelené úsporám byla nutnost před samotným zahájením úprav opatřit projektovou dokumentaci a energetické hodnocení – tedy položky, které představovaly náklady v řádu desítek tisíc korun. Na ty nyní poskytuje ministerstvo samostatnou novou dotaci, jejíž výše se liší v závislosti na typu dokumentu.

Na rozdíl od ostatních příspěvků je však tento nabízen pouze do konce března 2010 (či do vyčerpání 50 milionů Kč). Nevyplatí se tedy rozhodnutí o zateplení oddalovat.

Hurá pro dotace? Ne tak rychle

Třebaže jsou tyto změny nepochybně výrazným zlepšením a Zelená úsporám tak vůbec poprvé získala potenciál přilákat široký okruh žadatelů, neznamená to, že tyto dotace získáte úplně zadarmo. Problém je především v požadované míře energetických úspor. Dvacetiprocentní snížení měrné potřeby tepla bylo nepochybně přiměřené, dokud mělo jít o výsledek tří různých zateplovacích opatření, a bez problémů dosažitelné při dvou opatřeních, pokud jej však chcete dosáhnout prostřednictvím jediné úpravy, zřejmě narazíte na problém.

Třebaže například u oken požaduje program dosažení součinitele prostupu tepla Uw <= 1,2 w/m2K, je prakticky nemožné s takovými okny a dveřmi snížit množství tepla spotřebovaného vaší domácností o pětinu. (Pochopitelně za předpokladu, že nedisponujete okny jimiž volně profukuje vítr a hmyz si jimi najde cestu dovnitř, i když jsou zavřená. V takovém případě byste však měli okna urychleně vyměnit bez ohledu na dotace.)

Teoreticky můžete takových úspor dosáhnout se špičkovými okny, které se svými parametry budou blížit oknům pro energeticky pasivní domy, s většinou oken na trhu vám však zřejmě nezbude než k tomu zateplení fasády přece jen přistoupit.

S předpokládaným velkým zájmem o využití této dotace a zároveň s lehkou komplikovaností dotačního programu, přinášíme bližší pohled na jednotlivé možnosti, jak a na co dotace získat.

A. Úspory energie na vytápění
Největší část finančních prostředků je určena na zateplení obytných domů nepanelové technologie. (Zelená úsporám tak doplňuje již běžící program PANEL, určený vlastníkům panelových domů a bytů.)
K získání dotace je zapotřebí provést efektivní zateplení budovy – a to buď komplexní zateplení celého domu nebo dílčí zateplení pouze části obálky budovy. Výše podpory je v tomto případě závislá na rozměrech zateplovaného objektu, protože příspěvek je koncipován jako fixní částka na m2 podlahové plochy zateplené budovy nebo části budovy.

A1. Výsledkem komplexního zateplení by mělo být dosažení měrné roční spotřeby tepla odpovídající nízkoenergetickému standardu budovy (maximálně 70 kWh/m2 podlahové plochy rodinného domu a 55 kWh/m2 domu bytového). Výše příspěvku přitom automaticky roste bezmála o třetinu u domů, v nichž tepelné úspory překročí vymezenou hranici (40 kWh/m2 u RD a 30 kWh/m2 u BD).
Zatímco základní požadované míry tepelných úspor lze obvykle dosáhnout pouhým kvalitním zateplením obálky budovy, snížení spotřeby energie opravňující k čerpání vyšších dotací již vyžaduje použití oken s pevným osazením a instalaci systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla.
Druhou podmínkou pro vznik nároku na příspěvek je předložení dokladu o tom, že roční měrná potřeba tepla v objektu klesla alespoň o 40 % oproti stavu před zateplením.

A2. Jelikož komplexní zateplení domu bývá obvykle investičně značně nákladné, přiznává program Zelená úsporám nárok na příspěvek také osobám, které přistoupí jen k zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení).
I při dílčím zateplování je požadováno prokazatelné snížení spotřeby tepla oproti původnímu stavu; v tomto případě o 20 %.
Výše příspěvku se liší podle toho, zda vlastník realizuje dvě (což je požadované minimum) nebo více z následujících úprav: Zateplení vnějších stěn, zateplení střechy, zateplení podlahy, výměna oken a vnějších dveří, či instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla.
Nová okna přitom musejí splňovat požadavky na zařazení do třídy A+ energetické úspornosti (Uw <= 1,2 W/m2K). V našem sortimentu naleznete celou řadu oken, jež stanoveným podmínkám plně vyhovují.
B. Podpora pasivních staveb
Druhou oblastí, do níž státní dotace směřují, je výstavba budov v pasivním energetickém standardu. Vlastník rodinného domu, u něhož bude dosaženo roční spotřeby tepla nejvýše 20 kWh/m2 podlahové plochy, získá nárok na fixní příspěvek ve výši 220 000 Kč. (Pro majitele bytů jde o 140 000 Kč. Podmínkou je, aby spotřeba tepla v celém bytovém domě nepřesáhla 15 kWh/m2.)
Takových úspor energie na vytápění je možné dosáhnout pouze díky vynikajícím izolačním vlastnostem obálky budovy. Při stavbě by proto měla být použita pouze vysoce kvalitní okna A++ třídy energetické úspornosti, jako jsou například REAL.OKNA PASIV 76 mm.
D. Bonus za kombinaci zateplení budovy a výměny zdroje tepla
Nárok na dotaci pochopitelně vzniká i instalací nového kotle na biomasu, tepelného čerpadla či solárních kolektorů. Pro ty, kdo současně přistoupí alespoň k dílčímu zateplení svého domu, však ministerstvo připravilo zajímavý finanční bonus. Bez ohledu na to, zda nový zdroj tepla zkombinují s komplexním či částečným zateplením nebo jej instalují do novostavby v pasivním standardu, vzniká majitelům rodinných domů automaticky nárok na příspěvek 20 000 Kč (50 000 Kč u bytových domů).

Sponzorský odkaz:
Chcete mít jistotu, že Vaše nová okna budou vyhovovat podmínkám pro získaní dotace? Pak neváhejte a kontaktujte nás na bezplatné lince +420 800 555 251. Zelená úsporám s okny od DECPLASTU

Hlavně v domech s nízkou spotřebou energie je velmi důležité navrhovat okna správně, protože solární zisky mohou vyrovnat velkou část celkových energetických ztrát. V současnosti existuje mnoho druhů izolačních zasklení, které jsou charakterizovány různými solárními a izolačními vlastnostmi. Jako nejdůležitější vlastnost můžeme uvést jejich tepelně-izolační schopnost – součinitel prostupu tepla. Další důležitá vlastnost je prostup tepelného slunečního záření. Kombinace těchto vlastností ovlivňuje celkovou energetickou bilanci oken v zimním období a naopak chrání vnitřní místnosti před nežádoucí sluneční energií v létě.

Současné moderní izolační zasklení se vyznačují výbornými vlastnostmi, díky kterým se tato okna stávají zdrojem úspor energie, na rozdíl od minulosti, kdy okna byla něco jako energetické díry v domě. Máme ještě stále na mysli, že je pravdou, že okna mají horší tepelně-izolační vlastnosti, ale neměli bychom zapomínat na jejich solární vlastnosti a zisky, které přinášejí do našich domů. Tyto zisky podle typu zasklení a orientace mohou dokonce převýšit jejich tepelné ztráty. Takže okna se mohou díky ziskům změnit v nejlepší prvek vnější obvodové konstrukce domu. Žádná jiná konstrukce nemůže plnit stejnou funkci. Například pro dvojsklo s 2 fóliemi s obvyklým součinitelem prostupu tepla rovným 0.40 Wm-2.K-1 byl stanoven ekvivalentní součinitel prostupu tepla roven 0.01 Wm-2.K-1. Také například dobře orientované průměrné dvojsklo s Ug = 1.10 Wm-2.K-1 má ekvivalentní hodnotu Uekv = 0.12 Wm-2.K-1.