§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1), byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES, a stanoví
a) požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov,

b) obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů,

c) rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) bilančním hodnocením hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, za standardizovaného užívání budovy,

b) dodanou energií energie dodaná do budovy na její systémové hranici,

c) energetickými systémy budovy soustavy technických zařízení pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení,

d) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,

e) chlazenou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován chlazením požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

f) klasifikační třídou grafické a slovní vyjádření energetické náročnosti budovy,

g) klimatizovanou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost, případně čistotu vzduchu a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

h) obálkou budovy všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí,

i) pomocnou energií energie užívaná systémy vytápění, větrání, chlazení, klimatizace a přípravy teplé vody k zajištění provozu zařízení měnících dodanou energii na využitelnou energii a dodávku energie do zóny,

j) referenční budovou výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu a užívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou obálky budovy a jejích technických systémů,

k) standardizovaným užíváním budovy užívání nebo budoucí užívání v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v technických normách a jiných předpisech 2),

l) systémovou hranicí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících zónu,

m) užitečnou energií energie dodávaná energetickými systémy budovy k zabezpečení požadovaných služeb, a to předepsané vnitřní teploty, vlhkosti, osvětlenosti, větrání a přípravu teplé vody, včetně využitelných zisků a ztrát,

n) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna,

o) větranou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován větráním požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

p) vnitřním prostředím prostředí uvnitř budovy, které je definováno výpočtovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž parametry jsou předepsány technickými, hygienickými a jinými normami a předpisy,

q) vytápěnou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

r) zónou skupina prostorů s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí a režimem užívání.

§ 3

Požadavky na energetickou náročnost budovy

(1) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 6a odst. 1 zákona jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená metodou podle § 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu 2). V příloze č. 1 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti hodnocení splnění požadavků na energetickou náročnost budovy.

(2) Energetickou náročností referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5. V příloze č. 2 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti výpočtů a požadované vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov. Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají tyto požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká, a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy.

(3) Při bilančním hodnocení se musí použít pro stanovení energetické náročnosti referenční budovy stejná výpočtová metoda, jaká byla použita při stanovení energetické náročnosti hodnocené budovy.

(4) Při nesplnění požadavků podle odstavce 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň. Pro návrh doporučených opatření se využije porovnání dodané energie ke krytí jednotlivých dílčích potřeb s odpovídajícími dílčími referenčními hodnotami.

(5) Postup posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody a chlazení podle § 6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1000 m 2 celkové podlahové plochy je upraven v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(6) Energetická náročnost bytové jednotky nebo zóny uvnitř budovy vytvořené pro oddělené užívání se prokazuje splněním požadavků podle odstavce 1 pro celou budovu.

§ 4

Porovnávací ukazatele

(1) Porovnávací ukazatele jsou splněny, když
a) budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že
1. stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že na jejich vnitřním povrchu nedochází ke kondenzaci vodní páry a růstu plísní,
2. stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a činitel prostupu tepla,
3. uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti,
4. funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné, s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy,
5. podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu,
6. místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání,
7. budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy,

b) technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace 3) zajistí
1. požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí,
2. dodávku energie s požadovanou energetickou účinností,
3. požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení,
4. nízkou energetickou náročnost budovy.

(2) Splnění porovnávacích ukazatelů podle odstavce 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 5

Metoda stanovení energetické náročnosti budovy

(1) Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením.

(2) Bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím. Pro budovy s nízkou tepelnou setrvačností se může použít intervalová výpočtová metoda hodinová, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů.

(4) Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m 2.

§ 6

Průkaz energetické náročnosti budovy

(1) Průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“) tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy (dále jen „protokol“) a grafické znázornění energetické náročnosti budovy (dále jen „grafické znázornění“).

(2) Protokol obsahuje vždy:
a) identifikační údaje budovy, kterými jsou
1. údaje o hodnocené budově, zejména adresa, kód katastrálního území a číslo parcely, na které budova stojí,
2. údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku,

b) typ budovy,

c) užití energie v budově,

d) technické údaje budovy, kterými jsou:
1. popis objemů a ploch budovy,
2. tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy,
3. základní vlastnosti energetických systémů budovy,
4. dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy,
5. celková energetická náročnost hodnocené budovy,
6. referenční hodnoty,
7. vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy,
8. celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu,
9. klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy,

e) energetickou bilanci budovy pro standardizované užívání a bilance energie dodané, popř. vyrobené budovou nebo z budovy odvedené,

f) výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů podle § 6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1000 m 2 celkové podlahové plochy,

g) doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy,
1. modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy,
2. opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technických zařízení budovy,
3. klasifikační třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření,

h) doba platnosti průkazu, jméno a identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat průkaz (dále jen „osvědčení“).

(3) Schéma klasifikace energetické náročnosti budovy obsahuje klasifikační třídy A až G a jejich hranice. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy pro zařazení budovy do příslušné klasifikační třídy jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4) Grafické znázornění obsahuje jméno osoby, která vypracovala průkaz na základě uděleného osvědčení ministerstvem, identifikační číslo osvědčení, adresu hodnocené budovy a její typ, barevnou stupnici klasifikačních tříd A až G, energetickou náročnost hodnocené budovy a její zařazení do klasifikační třídy při bilančním hodnocení a po provedení doporučených opatření, měrnou vypočtenou roční spotřebu energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a po provedení doporučených opatření, dodanou energii pro pokrytí jednotlivých dílčích potřeb v procentech a datum doby platnosti průkazu.

(5) Vzor protokolu a grafického znázornění průkazu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 7

Využití zpracovaných energetických auditů

Ke stanovení energetické náročnosti budovy a zpracování protokolu se využijí údaje ze zpracovaných energetických auditů, zejména:
a) plochy stavebních konstrukcí a jejich orientace,

b) součinitele prostupu tepla jednotlivých stavebních konstrukcí,

c) technická data energetických systémů budov, jako je jejich dimenze a účinnost,

d) podmínky vnějšího a vnitřního prostředí.

§ 8

Přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu

Rozsah přezkoušení je dán podrobnostmi vypracování průkazu energetické náročnosti budov stanovených touto vyhláškou. Okruhy zkušebních otázek jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 9

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, se zrušuje.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007.

Ministr:
Ing. Říman v. r.

Příloha 1

Podrobnosti splnění požadavků na energetickou náročnost budovy

(1) Měrná spotřeba energie budovy se stanoví:

EPA= 277,8 x EP/Ac v kWh/(m 2.rok),

EP je vypočtená celková roční dodaná energie v GJ/rok,

Ac je celková podlahová plocha v m 2.
přičemž

a) dodaná energie do budovy na její systémové hranici se stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315, případně normami je nahrazujícími,

b) pro energetické systémy stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu EN 15315 případně normami ji nahrazujícími,

c) včetně užitečné energie dodávané energetickými systémy budovy k poskytování požadovaných služeb stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315 případně normami ji nahrazujícími,

d) požadovaná osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení se stanoví v souladu s technickými normami ČSN EN 12464-1 a ČSN 73 4301 a hygienickými požadavky,

e) splnění porovnávacích ukazatelů podle § 4 odst. 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření podle technických norem ČSN 73 0540 a jejích normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 12831, v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335, EN 13465, prEN 15242, prEN 15241 případně normy je nahrazující a dalších pro potřeby topné soustavy, větrání a klimatizaci a jejich regulaci, jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a dalších pro osvětlení a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími,

f) bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou stanovenou podle technické normy ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění nebo v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335 Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinnosti soustav a prEN 15315 Topné systémy budov – Celková spotřeba energie, primární energie a emise CO 2 případně normy je nahrazující, nebo intervalovou výpočtovou metodou hodinovou, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů podle technických norem a předpisů v souladu s ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími,

(2) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následující tabulky pro vypočtenou měrnou spotřebu energie v kWh/(m 2.rok), jejíž hodnota je zaokrouhlena na celé číslo, přičemž číslice 5 se zaokrouhluje směrem nahoru. Měrné spotřeby energie v kWh/(m 2.rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními.

——————————————————————————- ————–
Druh budovy A B C D E F G
——————————————————————————- ————–
Rodinný dům < 51 51 - 97 98 - 142 143 - 191 192 - 240 241 - 286 > 286
Bytový dům < 43 43 - 82 83 - 120 121 - 162 163 - 205 206 - 245 > 245
Hotel a < 102 102 - 200 201 - 294 295 - 389 390 - 488 489 - 590 > 590
restaurace
Administrativní < 62 62 - 123 124 - 179 180 - 236 237 - 293 294 - 345 > 345
Nemocnice < 109 109 - 210 211 - 310 311 - 415 416 - 520 521 - 625 > 625
Vzdělávací < 47 47 - 89 90 - 130 131 - 174 175 - 220 221 - 265 > 265
zařízení
Sportovní < 53 53 - 102 103 - 145 146 - 194 195 - 245 246 - 297 > 297
zařízení
Obchodní < 67 67 - 121 122 - 183 184 - 241 242 - 300 301 - 362 > 362
——————————————————————————- ————–

(3) Pro ostatní budovy, které neodpovídají druhu budovy podle tabulky uvedené v odst. 2 se třída energetické náročnosti stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15217, případně normami ji nahrazujícími.

(4) Tabulka slovního vyjádření tříd energetické náročnosti budovy

=================================================
Třída Slovní vyjádření energetické
energetické náročnosti budovy
náročnosti
budovy
=================================================
A Mimořádně úsporná
B Úsporná
C Vyhovující
D Nevyhovující
E Nehospodárná
F Velmi nehospodárná
G Mimořádně nehospodárná
=================================================

Příloha 2

Podrobnosti výpočtů a požadované vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov

(1) Pro splnění požadavků podle § 3 vyhlášky se energetická náročnost referenční budovy stanoví bilančním hodnocením. Při výpočtu se zadávají požadované vstupní údaje uvedené v technických a národních normách zavádějící evropské normy, nebo je nahrazující. Dále pak se pro potřeby vyhlášky stanoví

a) výpočet potřeby energie

1. celkový tepelný tok
pro každou zónu budovy z a každé výpočtové období n se stanoví tepelný tok prostupem pro vnitřní výpočtovou teplotu v budově nebo v zóně budovy (°C). Teplota přilehlého prostoru, prostředí nebo zóny ke konstrukci i (°C) a vnější teplota se stanoví podle technické normy ČSN 730540-3. Pro účely této vyhlášky lze použít hodnoty doby trvání výpočtového období t (Ms), viz. tabulka 1.
Tabulka 1 – Přepočet měsíců na Ms

=========================================
Měsíc Počet (hodiny) t(Ms)
dní
=========================================
Leden 31 744 2,6784

Únor 28 672 2,4192

Březen 31 744 2,6784

Duben 30 720 2,592

Květen 31 744 2,6784

Červen 30 720 2,592

Červenec 31 744 2,6784

Srpen 31 744 2,6784

Září 30 720 2,592

Říjen 31 744 2,6784

Listopad 30 720 2,592

Prosinec 31 744 2,6784
=========================================

2. tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla Tabulka 2 – Časový podíl doby provozu f APP a průměrná měrná produkce tepla od spotřebičů q APP

=======================================================
Typ budovy fAPP qAPP
=======================================================
Hotel 0,50 4
Restaurace 0,25 10
Administrativní 0,20 15
Nemocnice 0,20 15
Vzdělávací zařízení 0,15 5
Sportovní zařízení 0,25 4
Obchodní 0,25 10
=======================================================

Tabulka 3 – Měrná produkce tepla od spotřebičů a obyvatel
qAPP+occ

Typ budovy
=======================================
qAPP+occ
=======================================
Rodinný, bytový dům 6,00
=======================================

Uvolněné teplo z osvětlení se stanoví podle kolísání spotřeby elektřiny s ohledem na roční průměr pro každé uvažované výpočtové období n, (-). Pro účely této vyhlášky lze použít pro nepřetržitě užívaný objekt, který nemá podíl sdruženého umělého osvětlení hodnoty dLI,n podle tabulky 4.
Tabulka 4 – Národní měsíční hodnoty parametru dLI,n

=======================================
Měsíc dLI,n
=======================================
Leden -0,9

Únor -0,91

Březen -0,92

Duben -0,93

Květen -0,94

Červen -0,94

Červenec -0,94

Srpen -0,93

Září -0,91

Říjen -0,91

Listopad -0,89

Prosinec -0,88
=======================================

Tabulka 5 – Roční počet hodin činnosti s přihlédnutím k typu
budovy

=============================================================
Typ budovy Roční počet hodin činnosti

tD tN ttotal
=============================================================
Hotely 3 000 2 000 5 000
Restaurace 1 250 1 250 2 500
Administrativní 2 250 250 2 500
Nemocnice 3 000 2 000 5 000
Vzdělávací zařízení 1 800 200 2 000
Sportovní zařízení 2 000 2 000 4 000
Obchodní 3 000 2 000 5 000
=============================================================

Tabulka 6 – Vliv denního světla v budovách s regulací
osvětlení
=============================================================================== =====
Vliv denního světla

Typ budovy Způsob ovládání FD
=============================================================================== =====
Administrativní, sportovní Ruční 1,0
zařízení, Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost 0,9
Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost se 0,8
snímáním denního světla

Hotely, restaurace, Ruční 1,0
obchodní Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost 0,9

Nemocnice a vzdělávací Ruční 1,0
zařízení Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost 0,9
Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost se 0,7
snímáním denního světla

Rodinné a bytové domy Ruční 1,0
Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost 0,9
Stmívání fotobuňkou – stálá osvětlenost se 0,8
snímáním denního světla
=============================================================================== =====
Pozn.: Uvedené hodnoty platí pro alespoň 60% instalovaného
osvětlení řízeného uvedeným typem ovládání

Tabulka 7 – Vliv obsazenosti pro budovy s ovládáním osvětlení

================================================================
Vliv obsazenosti
================================================================
Typ budovy Způsob ovládání FO
================================================================
Administrativní a vzdělávací Ruční 1,0
zařízení
Automatické pro = < 0,9
60% zapojeného příkonu

Restaurace, sportovní zařízení, Ruční 1,0
obchodní

Hotely Ruční 0,7

Nemocnice Ruční (z části 0,8
automatické ovládání)

Rodinné a bytové domy Ruční 1,0
================================================================

Pozn.: Uvedené hodnoty platí pro automatické ovládání s čidlem na přítomnost zřízené alespoň jedno na vnitřní prostor a ve velkých prostorech nejméně jedno na 30 m 2

3. sluneční tepelné zisky
pro stanovení účinné sběrné plochy zasklených ploch se korekční činitel rámu (-), kterým je podíl průsvitné plochy a celkové plochy zaskleného prvku, uvažuje hodnotou FF = 0,3 pro vytápění a 0,2 pro chlazení. Stupeň využití tepelných zisků pro vytápění se stanoví na základě numerických referenčních hodnot a 0,H a tau0,H a závisí na době, kdy je zóna budovy využívána. Stanoví se podle tabulky 8 nebo z časového obsazení.
Tabulka 8 - Hodnoty numerických parametrů a0,H a referenční
časové konstanty tau0,H
================================================================= =======================
Typ budovy a0,H tau0,H
================================================================= =======================
Trvale vytápěné budovy více než 12 h Měsíční výpočetní 1,0 15
denně metoda

Budovy vytápěné méně než 12 h denně 0,8 70
================================================================= =======================

Stupeň využití tepelných ztrát pro chlazení pro každý měsíc n a pro každou zónu budovy z závisí na referenčním číselném parametru a 0,C (-) a referenční časové konstantě tau 0,C (h) podle tabulky 9 nebo je stanoven z časového obsazení budovy.
Tabulka 9 - Hodnoty numerických parametrů a0,C a referenční
časové konstanty tau0,C

================================================================= =======================
Typ budovy a0,C tau0,C
================================================================= =======================
Trvale chlazené budovy více než 12 h Měsíční výpočetní 1,0 15
denně metoda

Budovy chlazené méně než 12 h denně 1,0 15
================================================================= =======================
Časová konstanta budovy v topném a chladícím režimu (h)
se stanoví na základě vnitřní tepelné kapacity budovy Cm
(kJ/m2K), podle tabulky 10.

Tabulka 10 - Vnitřní tepelná kapacita pro vybrané konstrukce ========================================================================= Vnitřní tepelná kapacita budovy C m ========================================================================= Konstrukce lehká - měrná hmotnost do 600 kg/m 3 180 Konstrukce střední - měrná hmotnost > 600 kg/m 3 324 Konstrukce těžká – měrná hmotnost > 1000 kg/m 3 468 =========================================================================

b) výpočet dodané energie

1. dodaná energie na vytápění
stanoví se výpočtem, kde účinnost výroby energie zdrojem i je ný gen;H;c;i (-) jejíž hodnota se stanoví podle nařízení vlády č. 25/2003 Sb., a vyhlášky č. 150/2001 Sb. Pokud je zdrojem energie tepelné čerpadlo, pak ný gen;H = 1. Účinnost regulace zdroje energie i ný gen;H; ctrl;i (-) se stanoví podle tabulky 11, pokud je zdrojem energie tepelné čerpadlo, pak ný gen;H;ctrl = 1.
Tabulka 11 – Účinnost regulace zdroje energie nýgen;H;ctrl

================================
Typ regulace nýgen;H;ctrl
================================
Ruční 0,95
Automatická 0,97
================================

COP gen;H;c;i (-) je poměr mezi tepelným výkonem a příkonem zdroje tepla na bázi tepelného čerpadla i poháněného elektrickou energií nebo plynem. Systémy bez tepelného čerpadla mají koeficient COP gen;H;c;i = 1. Hodnota poměru COP gen;H;c;i se stanoví podle tabulky 12, kde jsou uvedeny parametry při definované teplotě primárního a topného média.
Tabulka 12 – Příklady hodnoty COPgen;H;c;i pro systémy s
tepelným čerpadlem

=================== =================================================================
Tepelný zdroj – Teplotní úroveň potřeby tepla
teplota primárního
média (°C)
=================== =================================================================
0supp < 35°C 35°C =< 0supp < 45°C 45 °C = < 0supp < 55°C

=================== =================================================================
EHP GHP EHP GHP EHP GHP
=================== =================================================================
Země (0°C) / 3,4 1,6 3,8/4,9 1,5 2,5/3,2 1,4
vzduch (7°C)

Odpadní teplo 6,1 2,6 5,1 2,2 4,4 2,0
(20°C)

Podzemní voda 4,7 2,1 5,3 1,9 3,5 1,8
(10°C)

Povrchová voda 4,1 1,9 4,5 1,8 2,9 1,7
(5°C)
=================== =================================================================

Pozn.: EHP - tepelné čerpadlo poháněné elektřinou GHP - tepelné čerpadlo poháněné plynem 0 supp - je teplota topné vody dodávané z tepelného čerpadla do topného systému.

2. spotřeba tepelné energie na vytápění VZT jednotkami měrný tok vzduchu VZT jednotkou se stanoví jako součet všech hlavních měrných toků vzduchu zónami z důvodu mechanického větrání v měsíci. Korekční podíl f c;vent (-) se zavádí z důvodu ovládání na větrací jednotce, která redukuje dodávku venkovního vzduchu. Jeho hodnoty jsou stanoveny v tabulce 13.

Tabulka 13 - Opatření snižující dodávku venkovního vzduchu pro
větrací jednotky

===================================================== =========
Větrací systém s instalovaným ovládáním fc;vent
===================================================== =========
Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 80% 0,8
maximální kapacity

Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 60% 0,6
maximální kapacity

Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 40% 0,4
maximální kapacity

Všechny ostatní případy 1
===================================================== =========

3. dodaná energie na chlazení
COP gen;C;c;i (-) je poměr mezi chladícím výkonem a příkonem zdroje chladu i. Jeho hodnoty jsou stanoveny v tabulce 14.
Tabulka 4 - Příklady hodnot COPgen;C pro zdroje chlazení

================================================================ ===========
Zdroj dodávky chladu COPgen;C
================================================================ ===========
Kompresorové chlazení - nepřímé zpětné chlazení vodou

Pístový a scroll kompresor (15 - 1 500 kW) 3,7
Šroubový kompresor (200 - 2 000 kW) 4,5
Turbokompresor (500 - 8 000 kW) 5,1
Kompresorové chlazení - přímé zpětné chlazení vzduchem
Pístový a scroll kompresor (15 - 1 500 kW) 2,9
Šroubový kompresor (200 - 2 000 kW) 3,3

Přímé chlazení vzduchu v zóně - kompaktní systémy (< 15
kW)
Kompaktní okenní klimatizátor 2,6
Split systém 2,7
Multi-Split systém 2,8

Přímé chlazení vzduchu v zóně (> 10 kW)
VRV systém s proměnným průtokem chladiva 33,5
Absorpční chlazení 0,7
================================================================ ===========

4. spotřeba pomocné energie na vytápění a chlazení spotřeba energie na čerpací práci ve výpočtovém období n se stanoví na základě váhového činitele regulace čerpadel otopného systému f c;H (-) a váhového činitele regulace čerpadel chladícího systému f c;C (-). Jejich hodnoty jsou stanoveny v tabulce 15.

Tabulka 15 – Váhový činitel regulace čerpadel fc;H a fc;C

============================================= ================
Typ čerpadel fc;H , fc;C
============================================= ================
Jednootáčkové 1,00
Tříotáčkové 0,68
S proměnnými otáčkami 0,54
============================================= ================

5. spotřeba pomocné energie na mechanické větrání ve výpočtovém období n se stanoví v návaznosti na váhový činitel regulace pohonu ventilátorů větracího systému f c;vent (-), jehož hodnoty se stanoví podle tabulky 16.
Tabulka 16 – Váhový činitel regulace pohonu ventilátorů

============================================= ================
Typ pohonu fc,vent
============================================= ================
Jednootáčkový pohon 1,00
Tříotáčkový pohon 0,68
Pohon s proměnnými otáčkami 0,54
============================================= ================

Měrná spotřeba elektřiny ventilátorů event (Ws/m3) se
stanoví podle tabulky 17.
Tabulka 17 – Měrná spotřeba ventilátorů

============================================= ================
Ventilační systém event
============================================= ================
Pouze mechanický odtah 1,2
Mechanický přívod, případně v kombinaci s 2
mechanickým odtahem, bez přívodu chladícího
vzduchu
Ostatní případy 3
============================================= ================

c) spotřeba a výroba energie z kombinované výroby elektřiny a tepla

účinnost výroby elektřiny při kogeneračním způsobu výroby tepelné a elektrické energie je součástí provozních údajů nebo uvedena ve jmenovitých hodnotách typových jednotek. Pokud není účinnost výroby elektřiny z KVET známa, pak se pro účely vyhlášky stanoví hodnoty účinnosti podle tabulky 18.
Tabulka 18 – Indikativní hodnoty účinnosti pro různé druhy
KVET

============================================================ ===============================
Plynový Naftový Mikroturbína Stirlingův Palivový
spalovací spalovací motor článek
motor motor
============================================================ ===============================
Elektrická 0,21 – 0,38 0,30 – 0,40 0,13 – 0,32 0,10-0,25 0,25 – 0,50
účinnost (při
jmenovitém
zatížení)

Tepelná účinnost 0,45 – 0,61 0,50 – 0,60 0,52 – 0,66 0,61 – 0,95 0,35 – 0,70
(při jmenovitém
zatížení)

Celková účinnost 0,73 – 0,95 0,78 – 0,95 0,70 – 0,90 0,83 – 1,05 0,75 – 0,95
(při jmenovitém
zatížení)
============================================================ =============================–

Příloha 3

Posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie

(1) Technická proveditelnost alternativních systémů a jejich vzájemných kombinací závisí na velikosti a typu budovy, její lokalitě a prostorovém umístění, na charakteru užívání, technickém řešení energetických systémů budovy, velikosti a časovém průběhu spotřeby energie v budově. Technická proveditelnost je posuzována již ve fázi koncepčního návrhu stavebního řešení budovy a jejích technických zařízení.

(2) Technická a ekologická proveditelnost se posuzuje zejména z těchto hledisek:

a) dostupnost centrálního zásobování teplem či blokové výtopny a vzdálenost od sítí/zdroje CZT či blokové výtopny;

b) možnost instalace a využití kombinované výroby elektřiny a tepla (zda je v budově či v okolí zajištěn odpovídající odběr elektřiny a tepla);

c) možnost dodávek z již existujícího zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla, který by odpovídal potřebám hodnocené budovy co do potřebných dodávek tepla a elektřiny;

d) zabezpečení dodávek biomasy či výroby bioplynu pro výrobu tepla (a elektřiny) po dobu životnosti instalovaných spalovacích zařízení, vhodnost jejich využití vdané lokalitě a budově;

e) dostupnost zdrojů geotermální energie, možnosti pro instalaci plášťových či střešních solárních kolektorů a fotovoltaických článků

f) možnosti akumulace tepla, dostupnost zdroje energie (voda, zem) pro tepelná čerpadla.

(3) Ekonomická efektivnost energeticky úsporných opatření se posuzuje podle zvláštního právního předpisu 4.

(4) Přínosy doporučených technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních energeticky úsporných opatření jsou podkladem pro stanovení třídy energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření.

(5) Doporučená technicky, ekologicky a ekonomicky efektivní opatření jsou součástí protokolu k průkazu energetické náročnosti budovy při hodnocení budov podle § 6a odst. 2 písm. b) a c) zákona.

Příloha 4

Vzor průkazu energetické náročnosti budovy

(1) Protokol

a) identifikační údaje budovy
========================================= ======================================
Adresa budovy (místo, ulice, popisné
číslo, PSČ):
Účel budovy:
Kód obce:
Kód katastrálního území:
Parcelní číslo:
Vlastník nebo společenství
vlastníků, popř. stavebník:
Adresa:
IČ:
Tel./e-mail:
Provozovatel, popř. budoucí
provozovatel:
Adresa:
IČ:
Tel./e- mail:

Nová budova Změna stávající budovy
========================================= ======================================

Umístění na veřejně přístupném místě podle § 6a odst. 6 zákona
č. 406/2000 Sb.

b) typ budovy
========================================= ======================================
Rodinný dům Bytový dům Hotel a restaurace
Administrativní budova Nemocnice Budova pro vzdělávání
Sportovní zařízení Budova pro
velkoobchod a maloobchod
Jiný druh budovy — připojte jaký:
======================================= ========================================

c) užití energie v budově

1. stručný popis energetického a technického zařízení budovy

2. druhy energie užívané v budově
===============================================================
Elektrická energie Tepelná energie Zemní plyn
Hnědé uhlí Černé uhlí Koks
TTO LTO Nafta
Jiné plyny Druhotná Biomasa
energie
Ostatní
obnovitelné zdroje – připojte jaké:

Jiná paliva – připojte jaká:
===============================================================

3. hodnocená dílčí energetická náročnost budovy EP

===============================================================
Vytápění Příprava teplé vody
(EPH) (EPDHW)

Chlazení Osvětlení (EPLight)
(EPC)

Mechanické
větrání (vč. zvlhčování) (EPAux;Fans)

===============================================================
===============================================================

d) technické údaje budovy

1. stručný popis budovy

2. geometrické charakteristiky budovy

Objem budovy V – vnější objem vytápěné budovy (m3)
Celková plocha obálky A – součet vnějších
ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících
objem budovy (m2)
Celková podlahová plocha budovy Ac (m2)
Objemový faktor tvaru budovy A/V (m2/m3)

3. klimatické údaje a vnitřní výpočtová teplota

Klimatické místo
Venkovní návrhová teplota v topném období 0e (°C)
Převažující vnitřní výpočtová teplota v topném
období 0i (°C)

4. charakteristika ochlazovaných konstrukcí budovy

===================================================================
Ochlazovaná konstrukce Plocha Součinitel Měrná
prostupu ztráta
A(m2) tepla konstrukce
U (W/m2K) prostupem
tepla
HT (W/K)

Tepelné vazby mezi
konstrukcemi

Celkem
===================================================================

5. tepelně technické vlastnosti budovy

Požadavek podle § 6a Zákona Jednotka Hodnocení

1. Stavební konstrukce a jejich styky mají ve
všech místech nejméně takový tepelný odpor,
že jejich vnitřní povrchová teplota nezpůsobí
kondenzaci vodní páry.

2. Stavební konstrukce a jejich styky mají
nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla
a činitel prostupu tepla.

3. U stavebních konstrukcí nedochází k
vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v
množství, které neohrožuje jejich funkční
způsobilost po dobu předpokládané životnosti.

4. Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají
nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost,
ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště
budovy jsou téměř vzduchotěsné, s požadovaně
nízkou celkovou průvzdušností obvodového
pláště.

5. Podlahové konstrukce mají požadovaný
pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich
tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním
povrchu.

6. Místnosti (budova) mají požadovanou
tepelnou stabilitu v zimním i letním období,
snižující riziko jejich přílišného chladnutí
a přehřívání.

7. Budova má požadovaný nízký průměrný
součinitel prostupu tepla obvodového pláště
Uem
=====================================================================
Pozn. Hodnoty 1., 2., 3. převzaty z projektové dokumentace.

6. vytápění
=====================================================================
Topný systém budovy
Typ zdroje energie
Použité palivo
Jmenovitý tepelný výkon kotle (kW)
Průměrná roční účinnost zdroje
energie (%) Výpočet Měření Odhad
Roční doba využití zdroje
(hod./rok) Výpočet Měření Odhad
Regulace zdroje energie
Údržba zdroje energie Pravidelná
Pravidelná smluvní Není
Převažující typ topné soustavy
Převažující regulace topné
soustavy
Rozdělení topných větví podle Ano
orientace budovy Ne
Stav tepelné izolace rozvodů
topné soustavy5
=====================================================================
7. dílčí hodnocení energetické náročnosti vytápění

=====================================================================
Bilanční
Dodaná energie na vytápění Qfuel,H (GJ/rok)
Spotřeba pomocné energie na vytápění QAux,H
(GJ/rok)
Energetická náročnost vytápění EPH =
Qfuel,H + QAux,H (GJ/rok)
Energetická náročnost vytápění referenční
budovy Rrq,H (GJ/rok)
Měrná spotřeba energie na vytápění
vztažená na celkovou podlahovou plochu
EPH,A (kWh/(m2.rok))
=====================================================================
8. větrání a klimatizace

=====================================================================
Mechanické větrání
Typ větracího systému
Tepelný výkon (kW)
Jmenovitý elektrický příkon
systému větrání (kW)
Jmenovité průtokové množství
vzduchu (m3/hod)
Převažující regulace větrání
Údržba větracího systému Pravidelná
Pravidelná smluvní
Není
Zvlhčování vzduchu
Typ zvlhčovací jednotky
Jmenovitý příkon systému
zvlhčování (kW)
Použité médium pro zvlhčování Pára
Voda
Regulace klimatizační jednotky
Údržba klimatizace Pravidelná
Pravidelná smluvní Není
Stav tepelné izolace VZT jednotky
a rozvodů
Chlazení
Druh systému chlazení
Jmenovitý el. příkon pohonu
zdroje chladu (kW)
Jmenovitý chladící výkon (kW)
Převažující regulace zdroje
chladu
Převažující regulace chlazeného
prostoru
Údržba zdroje chladu Pravidelná
Pravidelná smluvní Není
Stav tepelné izolace rozvodů
chladu7
=====================================================================

9. dílčí hodnocení energetické náročnosti mechanického
větrání (vč. zvlhčování)
=====================================================================
Bilanční
Spotřeba pomocné energie na mech. větrání
QAux;Fans (GJ/rok)
Dodaná energie na zvlhčování Qfuel,Huml
(GJ/rok)
Energetická náročnost mechanického
větrání (vč. zvlhčování)
EAux;Fans = QAux;Fans + Qfuel,Hum (GJ/rok)
Energetická náročnost mech. větrání
referenční budovy Rrq,Fans (GJ/rok)
Měrná spotřeba energie na mech. větrání
vztažená na celkovou podlahovou plochu
EPFans,A(kWh/(m2.rok))
=====================================================================

10. dílčí hodnocení energetické náročnosti chlazení

=====================================================================
Bilanční
Dodaná energie na chlazení Qfuel,C (GJ/rok)
Spotřeba pomocné energie na chlazení QAux,C
(GJ/rok)
Energetická náročnost chlazení EPC =
Qfuel,C + QAux,C (GJ/rok)
Energetická náročnost chlazení referenční
budovy Rrq,C (GJ/rok)
Měrná spotřeba energie na chlazení
vztažená na celkovou podlahovou plochu
EPc,A(kWh/m2.rok))
=====================================================================
11. příprava teplé vody (TV)

=====================================================================
Druh přípravy TV

Systém přípravy TV v budově
Centrální Lokální Kombinovaný

Použitá energie
Jmenovitý příkon pro ohřev TV
(kW)
Průměrná roční účinnost zdroje
přípravy (%) Výpočet Měření Odhad
Objem zásobníku TV (litry)
Údržba zdroje přípravy TV
Pravidelná Pravidelná Není
smluvní
Stav tepelné izolace rozvodů TV7
=====================================================================

12. dílčí hodnocení energetické náročnosti přípravy teplé
vody

=====================================================================
Bilanční
Dodaná energie na přípravu TV Qfuel,DHW
(GJ/rok)
Spotřeba pomocné energie na přípravu TV
QAux,DHW (GJ/rok)
Energetická náročnost přípravy TV EPDhW =
Qfuel,DHW + QAux,DHW (GJ/rok)
Energetická náročnost přípravy TV referenční
budovy Rrq,DHW (GJ/rok)
Měrná spotřeba energie na osvětlení vztažená na
celkovou podlahovou plochu EPDHW,A
(kWh/m2.rok))
=====================================================================
13. osvětlení

=====================================================================
Typ osvětlovací soustavy
Celkový elektrický příkon
osvětlení budovy
Způsob ovládání osvětlovací
soustavy
=====================================================================

14. dílčí hodnocení energetické náročnosti osvětlení

=====================================================================
Bilanční
Dodaná energie na osvětlení Qfuel,Light,E
(GJ/rok)
Energetická náročnost osvětlení EPLight =
Qfuel,Light,E (GJ/rok)
Energetická náročnost osvětlení
referenční budovy Rrq,Light (GJ/rok)
Měrná spotřeba energie na osvětlení
vztažená na celkovou podlahovou plochu
EPLight,A (kWh/(m2.rok))
=====================================================================
15. ukazatel celkové energetické náročnosti budovy

=====================================================================
Bilanční
=====================================================================
Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok)
Energetická náročnost referenční budovy Rrq
(GJ/rok)
Vyjádření ke splnění požadavků na
energetickou náročnost budovy
Měrná spotřeba energie na celkovou
podlahovou plochu EPA (kWh/m2.rok))
Třída energetické náročnosti hodnocené
budovy
=====================================================================
e) energetická bilance budovy pro standardní užívání

1. dodaná energie z vnější strany systémové hranice
budovy stanovená bilančním hodnocením
=====================================================================
Energonositel Vypočtené Energie Jednotková
množství skutečně cena
dodané dodaná do
energie budovy
GJ/rok GJ/rok Kč/GJ
=====================================================================

Celkem
=====================================================================
2. energie vyrobená v budově
=====================================================================
Druh zdroje energie Vypočtené množství
vyrobené energie
GJ/rok
=====================================================================

Celkem
=====================================================================
f) ekologická a ekonomická proveditelnost
alternativních systémů a kogenerace u nových budov s
podlahovou plochou nad 1 000 m2
=====================================================================
Místní obnovitelný Kogenerace
zdroj energie

Dálkové vytápění Blokové vytápění nebo
nebo chlazení chlazení

Tepelné čerpadlo Jiné
=====================================================================

1. postup a výsledky posouzení ekologické a ekonomické
proveditelnosti technicky dostupných a vhodných
alternativních systémů dodávek energie

Výpočet, ekonomická analýza

g) doporučená technicky a ekonomicky vhodná
opatření pro snížení energetické náročnosti budovy

1. doporučená opatření
=====================================================================
Popis opatření Úspora Investiční Prostá
energie náklady doba
(GJ) (tis. návratnosti
Kč)
=====================================================================

Úspora celkem se zahrnutím
synergických vlivů
=====================================================================

2. hodnocení budovy po provedení doporučených opatření

=====================================================================
Bilanční
Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok)
Třída energetické náročnosti
Měrná spotřeba energie na celkovou
podlahovou plochu (kWh/m2.rok)

h) další údaje

1. doplňující údaje k hodnocené budově

2. seznam podkladů použitých k hodnocení budovy

(2) Doba platnosti průkazu a identifikace zpracovatele

Doba platnosti průkazu

Průkaz vypracoval Osvědčení č. Dne:

(2) Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy

a) Grafického znázornění průkazu je umístěno symetricky na bílém podkladě formátu A4 (210 x 297 mm) a samotná šablona má rozměr 180 x 232 mm.

b) Tvar a velikost použitého a předepsaného písma: Je použito standardního fontu Arial, případně Arial tučné velikosti 33 (záhlaví průkazu); velikost 24 (klasifikační třídy a klasifikační hodnocení) a velikost 14 (text průkazu).

d) Údaje na grafickém znázornění musí být nejméně v rozsahu:
1. typ budovy nebo části budovy, místní označení budovy, adresa budovy,

2. zařazení budovy do klasifikační třídy podle bilančního hodnocení,

3. zařazení budovy do klasifikační třídy podle bilančního hodnocení, kterou je možno dosáhnout po provedení doporučených opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy,

4. celková vypočtená roční dodaná energie v GJ stanovená bilančním hodnocením v současném stavu a po provedení doporučených opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy,

5. měrná vypočtená roční spotřeba energie v kWh/m 2 v současném stavu a po provedení doporučených opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy,

6. dodaná energie pro pokrytí jednotlivých dílčích potřeb v procentech,

7. platnost průkazu,

8. tituly, jméno a příjmení osoby, která vypracovala energetický průkaz budovy, včetně identifikačního čísla osvědčení o odborné způsobilosti.

e) Použité barvy
CMYK – cyan, magenta, žlutá, černá.
Příklad 07X0: 0 % cyan, 70 % magenta, 100 % žlutá, 0 % černá

f) Barevnost jednotlivých prvků
——————————
Šipky Kód barvy
——————————
A X0X0
B 70X0
C 30X0
D 00X0
E 03X0
F 07X0
G 0XX0
Barva rámečku X070
——————————

Barva pozadí šipky udávající klasifikační třídu hodnocené budovy je bílá. Celý text je černý. Pozadí je bílé.

(3) Grafické znázornění
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Obrázek 148-2007.pcx

Příloha 5

Okruhy zkušebních otázek k podrobnostem vypracování průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.

1. související právní a technické předpisy, případně předpisy a normy je nahrazující v platném znění;

2. podrobnosti vypracování průkazu energetické náročnosti – základní pojmy;

3. rozsah budov pro které se hodnocení zpracovává;

4. porovnávací ukazatele pro hodnocení budovy, jejích stavebních konstrukcí a jejich styků;

5. porovnávací ukazatele technických zařízení budovy pro dosažení její nízké energetické náročnosti;

6. podmínky stanovení energetické náročnosti budovy bilančním hodnocením;

7. operativní hodnocení energetické náročnosti budovy, metodika a podmínky použitelnosti při prokazování splnění požadavků podle § 6a odst. 1 zákona č. 406/2006 Sb.;

8. výpočtové hodnoty charakterizující standardizované užívání budovy;

9. alternativní systémy vytápění a posouzení jejich využitelnosti podle § 6a odst. 4 zákona č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií;

10. opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy, jejich výběr a zdůvodnění;

11. varianty metodiky hodnocení energetické náročnosti budov podle národních technických norem zavádějících EN 15 217 do českých právních předpisů;

12. využití již provedených energetických auditů pro vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, podmínky a rozsah využitelnosti údajů.

____________________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

2) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a související předpisy, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a přípravu teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

4) Vyhláška č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Vyhláška stanoví základní požadavky na územně technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení staveb, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů a orgánů obcí podle § 117, 118, 119, 123 a 124 stavebního zákona.

Rozsah platnosti

§ 2

(1) Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb a při výkonu státního stavebního dohledu.

(2) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též při stavebních úpravách, udržovacích pracích, při změnách v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště a u nástaveb, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami, 1) pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.

(3) Požadavky obsažené v části první až třetí této vyhlášky platí pro všechny druhy staveb podle § 1, není-li v části čtvrté uvedeno jinak.

§ 3

Pro účely této vyhlášky se rozumějí
a) budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

b) stavba pro shromažďování většího počtu osob je stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m 2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.),

c) stavba pro obchod je stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy),

d) ubytovací jednotka je jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu užívání určeny,

e) stavba pro výrobu a skladování je stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených pod písmenem j),

f) zemědělská stavba je stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby,

g) sítě technického vybavení jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle účelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody),

h) byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,

i) obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m 2; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2,

j) pobytová místnost je místnost nebo prostor, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní zdržovaly osoby (například kanceláře, dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení, místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.),

k) malá čistírna je čistírna odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel,

l) normová hodnota je konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě ČSN, jehož dodržení považuje konkrétní ustanovení za splnění jím stanovených požadavků.

ČÁST PRVNÍ

ÚZEMNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY A NA JEJICH UMÍSŤOVÁNÍ

§ 4

zrušen

§ 5

Studny individuálního zásobování vodou

(1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen „studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.

(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění a od sousedních studní je dána normovými hodnotami.

§ 6

Žumpy a malé čistírny

(1) Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě nebo kde by čištění odpadních vod v malé čistírně neodpovídalo konkrétním potřebám v místě. Žumpy se nesmí opatřovat odtokem a musí být odvětrány.

(2) Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na stokovou síť. Po připojení stavby na stokovou síť musí být žumpa vyřazena z provozu a asanována.

(3) Žumpa nebo malá čistírna se umísťují tak, aby k nim byl přístup nebo příjezd pro vybírání jejich obsahu.

(4) Nejmenší vzdálenosti žumpy nebo malé čistírny od studny individuálního zásobování vodou jsou dány normovými hodnotami.

§ 7

zrušen

§ 8

zrušen

§ 9

zrušen

§ 10

Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu

(1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu (například chodník, veřejné prostranství) odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, do okolí stavby.

(2) Stavby musí být vybaveny normovým počtem odstavných a parkovacích stání, včetně předepsaného počtu stání pro vozidla zdravotně postižených osob, 10) řešených jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo umístěných na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření. 5) U bytových domů mohou být odstavná a parkovací stání umístěna i mimo pozemek stavby.

§ 11

Připojení staveb na sítě technického vybavení

(1) Stavby podle druhu a potřeby se napojují na zdroj pitné, popřípadě užitkové vody a vody pro hašení požárů, potřebné energie, zařízení pro zneškodňování odpadních vod a musí umožňovat napojení na telekomunikační síť.

(2) Každá přípojka stavby na vodovodní a energetickou síť musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.

(3) Stavby musí být napojeny na veřejnou kanalizaci, pokud je v technicky, popřípadě ekonomicky dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování odpadních vod (například malé čistírny, žumpy).

(4) Všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní terénu, musí být plynotěsné.

§ 12

Oplocení pozemků

(1) Oploceny musí být pozemky se stavbami,
a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí (například stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, veterinární asanační ústavy),

b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat (například nápravná zařízení, kasárna, infekční pavilony nemocnic, uzavřená psychiatrická oddělení, zoologické zahrady),

c) které je třeba chránit před okolními vlivy (například stavby průmyslu potravin, nápojů a pochutin),

d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob (jaderná zařízení, regulační, měřicí stanice apod.).

(2) Oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a jejího okolí 11) a nesmí zasahovat do rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikace.

(3) Provedení oplocení nesmí ohrožovat bezpečnost osob včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace a účastníků silničního provozu.

§ 13

Vliv staveb na životní prostředí

(1) Negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací a zastínění budov, nesmí překročit limity uvedené v příslušných předpisech. 12)

(2) Stavby, jejichž užíváním vznikají odpady, musí mít vyřešeno nakládání s odpady (shromažďování, zneškodňování, popřípadě jejich využití) podle zvláštních předpisů. 13)

(3) Zařízení a prostory pro nakládání s odpady musí být umístěny v souladu s požadavky na ochranu zdraví lidí a na ochranu životního prostředí.

§ 14

Staveniště

(1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dále k znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.

(2) Požadavky na staveništní zařízení z hlediska požární bezpečnosti staveb jsou dány normovými hodnotami.

(3) V památkových rezervacích a v přírodních zvláště chráněných územích lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná. Stavby zařízení staveniště nelze ani dodatečně povolit jako stavby trvalé.

(4) Odvádění srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení pozemku staveniště včetně vnitrostaveništních komunikací, nenarušovala a neznečišťovala se odtoková zařízení pozemních komunikací a jiných ploch přiléhajících ke staveništi a nezpůsobilo se jejich podmáčení.

(5) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v prostoru staveniště musí být polohově a výškově vyznačeny před zahájením stavby.

(6) Veřejná prostranství 14) a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností (chodníky, podchody apod.), včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Ustanovení zvláštního předpisu 10), 15) tím není dotčeno.

(7) Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště smí použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do původního stavu, pokud nebudou určeny k jinému využití.

(8) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi jsou upraveny zvláštním předpisem. 15)

ČÁST DRUHÁ

OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB

§ 15

Základní požadavky

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,

b) požární bezpečnost,

c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek4) a životního prostředí,

d) ochrana proti hluku, 4), 16)

e) bezpečnost při užívání,

f) úspora energie a ochrana tepla.

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence.

§ 16

Mechanická odolnost a stabilita

(1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit
a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření (deformaci konstrukce nebo vznik trhlin), které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a uživatelnost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,

c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci přiléhající ke staveništi,

e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby,

f) poškození staveb například explozí, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterým by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo je alespoň omezit,

g) ohrožení průtočnosti profilů v inundačních územích při povodních svým odplavením.

(2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů vodou nebo energií, musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby jako celku.

(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny tak, aby po dobu předpokládané existence stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem zatížením a vlivům, které se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby, a škodlivému působení prostředí, zejména atmosférickým a chemickým vlivům, korozi, záření a otřesům.

(4) Stavby na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrch.

ODDÍL 1

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

§ 17

Použité výrazy

(1) Požární bezpečnost stavby je schopnost stavby maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, včetně osob provádějících požární zásah, popřípadě zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru. Dosahuje se jí vhodným urbanistickým začleněním stavby, jejím dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením, popřípadě požárně bezpečnostními opatřeními a zařízeními požární ochrany (například stabilním hasicím zařízením, odvodem tepla a kouře při požáru) a prostředky požární ochrany.

(2) Požární úsek je prostor stavby oddělený od ostatních částí stavby, popřípadě od sousední stavby požárně dělicími konstrukcemi.

(3) Požární odolnost je doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž došlo k porušení jejich funkce.

(4) Úniková cesta je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo z její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek.

(5) Požárně nebezpečný prostor je prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi stavby; nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku.

(6) Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství, tvořící samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení jsou dány normovými hodnotami (například z hlediska použitých stavebních hmot, požární odolnosti stavebních konstrukcí, způsobu větrání těchto prostorů).

§ 18

Všeobecné požadavky

(1) K zabránění ztrát na životech a zdraví osob, popřípadě zvířat a ztrát na majetku, musí být stavby podle druhu a potřeby navrženy, provedeny, užívány a udržovány tak, aby
a) zůstala zachována stabilita a únosnost konstrukcí po dobu určenou podle odstavce 4,

b) bránily vzniku a šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby,

c) bránily šíření požáru mimo stavbu, například na sousední stavbu nebo její část,

d) umožnily bezpečnou evakuaci osob a evakuovatelných zvířat z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popřípadě její části na volné prostranství nebo do jiného požárem neohroženého prostoru,

e) umožnily účinný a bezpečný zásah požárních jednotek při hašení a zásahových pracích.

(2) Stavebními úpravami nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti stavby, snížení bezpečnosti osob ani ke ztížení požárního zásahu.

(3) Stavba se musí dělit do požárních úseků, přesahuje-li její velikost mezní rozměry požárního úseku dané normovými hodnotami, nebo jsou-li ve stavbě prostory, které musí tvořit samostatné požární úseky (například chráněné únikové cesty).

(4) Pro stavební konstrukce se použijí pouze hmoty, které odpovídají normovým hodnotám (například stupeň hořlavosti). Stavební konstrukce musí vykazovat požární odolnost danou normovými hodnotami. Nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí mít požární odolnost alespoň a) 60 minut u budov s 9 až 12 nadzemními podlažími, b) 90 minut u budov s 13 až 20 nadzemními podlažími, c) 120 minut u budov s více než 20 nadzemními podlažími.

§ 19

Požadavky na zajištění úniku osob

(1) K zajištění evakuace osob musí z každého požárního úseku vést únikové cesty, které svým typem, počtem, polohou, kapacitou, technickým vybavením a konstrukčním provedením odpovídají normovým hodnotám a tím vytvářejí předpoklady k bezpečnému úniku osob na volné prostranství nebo do prostorů, kde nemohou být ohroženy požárem.

(2) Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je jeden únikový pruh; nejmenší šířka chráněné a částečně chráněné únikové cesty je 1,5 únikového pruhu se šířkou dveří na těchto cestách alespoň 800 mm. Šířka jednoho únikového pruhu je 550 mm.

(3) Ve stavbách s více než třemi nadzemními podlažími, ve kterých se trvale nebo pravidelně vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností pohybu a orientace nebo osob neschopných samostatného pohybu, musí být zřízeny evakuační výtahy. V ostatních budovách se evakuační výtahy zřizují v závislosti na normových hodnotách. Funkce evakuačního výtahu musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

(4) Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení. Chráněné únikové cesty, cesty sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu a cesty sloužící částečné evakuaci musí být vybaveny nouzovým osvětlením.

§ 20

Požadavky na odstupové vzdálenosti

(1) K zamezení přenosu požáru sáláním tepla nebo padajícími hořlavými částmi konstrukcí z posuzovaného požárního úseku nebo stavby na jiný požární úsek či stavbu, popřípadě na volné sklady hořlavých látek musí být vytvořen nezbytný odstup, vymezený požárně nebezpečným prostorem. Při posuzování požárně nebezpečného prostoru se přihlíží i k požárně nebezpečným prostorům stávajících objektů.

(2) Požárně nebezpečný prostor musí být stanoven i u volných skladů hořlavých látek, u otevřených technologických zařízení, volně vedených rozvodů a u jiných zařízení a provozů, kde existuje možnost přenosu požáru na jinou stavbu.

(3) V požárně nebezpečném prostoru smí být umístěny pouze stavby nebo jejich části a zařízení, které odpovídají normovým hodnotám požární bezpečnosti.

§ 21

Požadavky na zajištění požárního zásahu

(1) Každá stavba musí umožňovat požární zásah vedený vnějškem nebo vnitřkem stavby, popřípadě současně oběma způsoby.

(2) Nástupní plochy a přístupové komunikace musí být navrženy a provedeny tak, aby pro umístění a příjezd požární techniky odpovídaly normovým hodnotám požární bezpečnosti, přičemž nástupní plochy musí navazovat na přístupové komunikace.

(3) Vnitřní zásahové cesty musí být zřízeny v případech, kdy požární zásah nelze vést vnějškem stavby, popřípadě kdy zásah má být proveden současně vnějškem i vnitřkem budovy.

(4) Ve stavbách vyšších než 45 m musí být vnitřní zásahové cesty vybaveny požárním výtahem. Požární výtah musí splňovat normové hodnoty a zajistit dopravu požárních jednotek a jejich vybavení do všech podlaží stavby. Při rozměrech výtahové kabiny alespoň 1100 x 2100 mm může být požární výtah považován za evakuační. Funkce požárního (evakuačního) výtahu při požáru musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

(5) Ve všech případech, kde se předpokládá hašení vodou, musí být zajištěno její množství odpovídající normovým hodnotám. Pokud charakter hořlavých látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva, musí být stavba vybavena jinými vhodnými a účinnými hasebnými látkami.

(6) Zdroj požární vody, popřípadě jiná hasicí zařízení musí svou kapacitou, umístěním a vybavením umožňovat účinný požární zásah v kterémkoliv místě stavby.

(7) Všechna elektrická zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob a majetku, musí mít při požáru zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň po předpokládanou dobu užití těchto zařízení, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

ODDÍL 2

OCHRANA ZDRAVÍ, ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

§ 22

Všeobecné požadavky

(1) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb 4) a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních předpisech, 12) zejména následkem
a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat,

b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,

c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,

d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření, 17)

e) znečištění vzduchu a půdy,

f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře, tuhých nebo kapalných odpadů,

g) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

h) nedostatečných zvukoizolačních vlastností.

(2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, například vlivům půdní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům.

(3) Úroveň podlahy obytné místnosti musí ležet alespoň 150 mm nad upraveným terénem pozemku hraničícím s touto místností a alespoň 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. Požadavky zvláštního předpisu 10) tím nejsou dotčeny.

(4) Světlá výška místností, pokud zvláštní předpis 18) nebo ustanovení části čtvrté této vyhlášky nestanoví jinak, musí být alespoň:
a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,

b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy.

(5) Pozemky obestavěné ze všech stran (například dvory, prostory) musí být přístupné; mají-li plochu nad 200 m 2, musí umožňovat příjezd a odjezd průjezdem o šířce nejméně 3,5 m a výšce nejméně 4,1 m.

(6) U každého bytu musí být alespoň jeden záchod a jedna koupelna. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodů stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě. Tvoří-li byt nejvýše dvě obytné místnosti, mohou být záchod a koupelna v jedné místnosti.

(7) Požadavky upravující ochranu osob před ozářením z radonu uvnitř staveb stanoví zvláštní předpis. 19)

§ 23

Denní osvětlení, větrání a vytápění

(1) Návrh denního osvětlení se musí posuzovat společně se souvisícími činiteli, zejména s možností sdruženého a umělého osvětlení, s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu za účelem dosažení vyhovujících podmínek zrakové pohody s minimální celkovou spotřebou energií v souladu s normovými hodnotami.

(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné denní osvětlení, přímé větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

(3) V pobytových místnostech se navrhuje denní osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob. V odůvodněných případech lze navrhovat sdružené, popřípadě umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami. Pobytové místnosti musí mít zajištěno přímé nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

(4) Záchody, prostory pro osobní hygienu, prostory pro vaření, spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrávány. Záchody, prostory pro osobní hygienu a pro vaření musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

(5) Byty nesmí být větrány do prostorů domovního vybavení nebo domovních komunikací.

(6) Větrání a osvětlování příslušenství bytu 20) je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m 2 a délku kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem. Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty. Nesmějí v nich být umístěny kouřovody, odvody spalin od plynových spotřebičů apod.

§ 24

Proslunění

(1) Prosluněny musí být obytné místnosti a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro přesné činnosti.

(2) Všechny byty musí být prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.

§ 25

Ochrana proti hluku a vibracím

(1) Stavba musí odolávat škodlivému působení vlivu hluku a vibrací. Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na lidi a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro obytné a pracovní prostředí, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.

(2) Nejvyšší hodnoty hluku a vibrací pro jednotlivé druhy staveb stanoví zvláštní předpis. 21)

(3) Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby.

(4) Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace (například výtahy, čerpadla, spínače, shozy odpadů, vzduchotechnická zařízení, výměníkové stanice, trafostanice apod.) musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření, 21) zejména do akusticky chráněných místností (například obytných místností, pracoven, nemocničních pokojů, čítáren).

(5) Instalační potrubí (vodovodní, plynovodní, vzduchotechnická, kanalizační, parovodní, teplovodní, horkovodní) se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akusticky chráněných místností hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí.

ODDÍL 3

§ 26

Bezpečnost při provádění a užívání staveb

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání a provozu nedocházelo k úrazu uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, výbuchem 22) uvnitř nebo v blízkosti stavby nebo k úrazu způsobeným pohybujícím se vozidlem.

(2) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 x 1950 x 800 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí být tento rozměr 1950 x 1950 x 900 mm. Uvedený požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci.

(3) Požadavky na bezpečnost při provádění staveb nebo jejich částí jsou upraveny zvláštním předpisem. 15)

(4) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

§ 27

Přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Požadavky na stavby z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně řešení přístupu do těchto staveb, požadavky na komunikace, konstrukce a zařízení jsou upraveny zvláštním předpisem. 10)

§ 28

(3) Tepelně technické vlastnosti budov jsou dány normovými hodnotami.

§ 29

Odstraňování staveb

(1) Stavby nebo jejich části se musí odstraňovat (bourat, demontovat, popřípadě přemísťovat) tak, aby v průběhu prací nedošlo k ohrožení bezpečnosti, života a zdraví osob, ke vzniku požáru a k nekontrolovatelnému porušení stability stavby nebo její části. Při odstraňování staveb nebo jejich částí nesmí být ohrožena stabilita jiných staveb 15) ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby.

(2) Okolí odstraňovaných staveb nesmí být touto činností a jejími důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.

(3) Odstraňování staveb se provádí podle předem stanoveného technologického postupu. 4), 15)

(4) Suť a odpadový materiál z odstraňovaných staveb musí být odstraňovány neprodleně a nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a nenarušovalo se životní prostředí.

(5) Zneškodňování sutě a odpadového materiálu z odstraňovaných staveb je upraveno zvláštním předpisem. 13)

ČÁST TŘETÍ

STAVEBNÍ KONSTRUKCE

§ 30

Zakládání staveb

(1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům; nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.

(2) Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod.

(3) Základy se musí chránit podle potřeby před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.

(4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty (pece, mrazírny), se musí uvažovat s účinky těchto změn na vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných.

(5) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě. Pro místnosti a prostory určené pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů (například žampionů, kořenové zeleniny, brambor) platí § 55 odst. 5.

§ 31

Stěny, příčky

(1) Požárně dělicí a nosné stěny uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost odpovídající normovým hodnotám. Na všechny stěny a příčky se použijí stavební hmoty v souladu s normovými hodnotami.

(2) Obvodové stěny nebo jejich části, které nesplňují požární vlastnosti podle odstavce 1, se posuzují jako požárně otevřené plochy. V těchto obvodových stěnách se na rozhraní požárních úseků musí vytvořit požární pásy, odpovídající normovým hodnotám, popřípadě instalovat požárně bezpečnostní zařízení, jimiž lze požární pásy nahradit. Požární pásy se nevyžadují u rodinných domů.

(3) Vnější stěny, vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) tepelného odporu konstrukce,

b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci,

c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu,

d) difuze vodních par a bilance vlhkosti,

e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků.

(4) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami.

§ 32

Stropy

(1) Požární stropy a stropy uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost odpovídající normovým hodnotám a musí být provedeny ze stavebních hmot v souladu s normovými hodnotami.

(2) Vnitřní stropní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot. Stropní konstrukce nad otevřenými průjezdy a prostory musí dále splňovat požadavky z hlediska difuze vodní páry a vzduchové propustnosti.

(3) Stropy jsou vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňují požadavky stavební akustiky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost danou normovými hodnotami.

§ 33

Podlahy, povrchy stěn a stropů

(1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně.

(2) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3. U částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí být tato hodnota nejméně 0,6.

(3) V chráněných únikových cestách musí konstrukční a materiálové provedení podlah odpovídat normovým hodnotám (například při řešení změn výškových úrovní, umístění prahů). Na nášlapnou vrstvu podlah nesmí být použita hmota s indexem šíření plamene vyšším než 100 mm/min.

(4) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy požadované pro příslušný prostor.

(5) V chráněných únikových cestách musí být na povrchové úpravy stěn a stropů použity hmoty s nulovým indexem šíření plamene.

(6) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou úpravou.

§ 34

Schodiště a šikmé rampy

(1) Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupné alespoň jedním schodištěm (hlavní schodiště). Další schodiště (pomocná) se navrhují především pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8.

(2) Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána normovými hodnotami.

(3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.

(4) Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými hodnotami.

(5) Vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b v mm schodišťového stupně musí být 2h + b = 630 mm. Tuto hodnotu je možno snížit až na 600 mm za předpokladu, že nebude překročen nejvyšší dovolený sklon schodišťového ramene příslušného schodiště.

(6) Počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni hlavního schodiště smí být nejvýše 16, u pomocných schodišť a u schodišť uvnitř bytů nejvýše 18; stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru.

(7) Sklon schodišťových ramen ve všech bytových domech s výtahem a u schodišť uvnitř bytů nesmí být větší než 35, ve všech bytových domech bez výtahu nesmí být větší než 33. U schodišť uvnitř bytů s konstrukční výškou menší než 3000 mm a u schodišť do podzemních podlaží je možno sklon schodišťových ramen zvýšit až na 41. U staveb uvedených ve zvláštním předpise 10) nesmí být v částech užívaných veřejností sklon schodišťového ramene větší než 28 a výška schodišťového stupně větší než 160 mm.

(8) Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a mezipodest a další bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb zvláštním předpisem 23) nebo normovými hodnotami.

(9) Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.

(10) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání omezeným počtem osob (například vstup na střechy, trvale neužívané půdy). Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 mm; tato šířka nesmí být ničím zúžena. Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně žebříkových schodišť je 150 mm.

(11) Součinitelé smykového tření povrchu musí být u
a) stupnice při okraji schodišťového stupně nejméně 0,6, u ostatních ploch stupnice nejméně 0,3 a protiskluzové úpravy nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm,

b) podest vnitřních schodišť nejméně 0,6,

c) podest vnějších schodišť nejméně 0,6 + tg alfa, kde alfa je úhel sklonu podesty,

d) celé stupnice žebříkového schodiště nejméně 0,6,

e) šikmých ramp nejméně 0,6 + tg alfa, kde alfa je úhel sklonu rampy.

(12) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami; požadavky zvláštního předpisu10) tím nejsou dotčeny.

(13) Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.

(14) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.

§ 35

Komíny a kouřovody

(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění a ohrožení bezpečnosti. Kouřová cesta tvořená kouřovodem a komínem nesmí snižovat účinnost spotřebičů paliv.

(2) Komíny pro odvod spalin od spotřebičů na kapalná a plynná paliva musí odolávat kondenzátům spalin.

(3) Komíny, kouřovody a komínové vložky se navrhují z materiálů
a) nehořlavých, popřípadě nesnadno hořlavých pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin,

b) s nasákavostí odpovídající normové hodnotě,

c) odolných proti mrazu v části vystavené atmosférickým vlivům,

d) odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátu.

(4) Komíny s trvalým výskytem kondenzátu musí být těsné a chráněné proti zamrznutí.

(5) Požadavky na umístění komína, jeho výšku a ústí jsou dány normovými hodnotami.

(6) Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a přetlakového komína je dán normovými hodnotami.

(7) Komín musí mít vybírací, popřípadě vymetací, čisticí a kontrolní otvory. Otvory se zakrývají těsnými komínovými dvířky z nehořlavého materiálu, zabezpečenými proti otevření nebo vypadnutí. U spotřebičů na plynná paliva mohou být z nesnadno hořlavého materiálu. Do komínů nesmí být zaústěn vzduchotechnický rozvod.

(8) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být bezpečný přístup budovou, otvorem ve střeše, popřípadě komínovou lávkou. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami.

§ 36

Střechy

(1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu v přidruženém dopravním prostoru a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní plášť musí být odolný vůči klimatickým vlivům a účinkům. Střešní plášť zasahující do požárně nebezpečného prostoru musí být z nehořlavých hmot nebo musí být prokázáno, že nešíří požár.

(2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu (zábradlí, zídky apod.) a vzduchovou neprůzvučnost.

(3) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) tepelného odporu konstrukce,

b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci,

c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu,

d) difuze vodních par a bilance vlhkosti,

e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků.

(4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky požární bezpečnosti dané normovými hodnotami.

§ 37

(8) Otvory v požárně dělicích konstrukcích (dveře, vrata, poklopy) musí být opatřeny požárními uzávěry, které svými typy a požární odolností odpovídají normovým hodnotám. Dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob, popřípadě zvířat a zásahu požárních jednotek.

§ 38

Zábradlí

(1) Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím (popřípadě jinou zábranou), které musí bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru vodorovném i svislém.

(2) Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy (například s omezeným přístupem osob, s volným přístupem dospělých osob, provozy určené pro děti, hlediště). Za volný prostor se nepovažuje prostor zakrytý konstrukcí, která odpovídá zatížení pěším provozem.

(3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud
a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (nástupiště, rampy na nakládání, bazény, jeviště apod.),

b) při hloubce volného prostoru nejvýše 3,0 m, je-li na volném okraji pochůzné plochy s běžným nebo nízkým provozem vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen.

(4) Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla je
a) snížená – 900 mm, pokud je hloubka volného prostoru nejvýše 3,0 m,

b) základní – 1000 mm, ve všech případech, kdy není předepsána větší výška nebo dovolena snížená výška,

c) zvýšená – 1100 mm,
1. hloubka volného prostoru je větší než 12,0 m, nebo
2. pochůzná plocha se ve vzdálenosti menší než 1,0 m svažuje k volnému okraji sklonem větším než 10 % nebo stupňovitě, bez ohledu na hloubku volného prostoru [pokud není třeba použít zábradlí podle písmene d)], nebo
3. ve volném prostoru je ohrožení látkami škodlivými zdraví, 24)

d) zvláštní – 1200 mm, pokud je hloubka volného prostoru větší než 30,0 m.

(5) U schodišť, popřípadě u šikmých ramp se zrcadlem je nejmenší dovolená výška zábradlí dána normovými hodnotami.

(6) Zábradlí v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být plné nebo s výplní tabulovou, sloupkovou ze svislých tyčových prvků nebo mřížovou. Mezery v zábradlí nesmí být širší než 120 mm v bytových domech a 80 mm v provozech určených pro děti.

(7) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno ochrannou lištou nejméně 100 mm vysokou.

(8) Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno madlem, umístěným ve výšce nejméně 900 mm a nejvíce 1200 mm. U staveb určených pro pobyt dětí do 12 let se navíc musí umístit madlo ve výši 400 až 700 mm. Madlo zábradlí nesmí mít ostré hrany, výstupy apod.

(9) Zábradlí v chráněných únikových cestách, kromě madla, musí být z nehořlavých hmot.

§ 39

Výtahy

(1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy 28a)

a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,

b) určenými pro dopravu nákladů,

c) požárními,

d) evakuačními.

(2) Výtahy se musí zřizovat v bytových domech se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U nástaveb a vestaveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat.

(3) Provedení a rozměry výtahových klecí, šachetních a klecových dveří výtahů podle odstavce 1 jsou uvedeny v českých technických normách. Požadavky na rozměry výtahové klece, šířku šachetních a klecových dveří, volnou plochu před nástupními místy do výtahu a na vybavení klece výtahu určeného pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace stanovené zvláštním předpisem 10) tím nejsou dotčeny.

(4) Prostorové uspořádání a provedení strojoven výtahů je uvedeno v českých technických normách. Strojovny výtahů tvoří buď samostatný požární úsek nebo společný požární úsek s výtahovou šachtou, jsou-li umístěny nad touto šachtou. Strojovny evakuačních a požárních výtahů musí být požárně odděleny od strojoven ostatních výtahů.

§ 40

Výtahové, instalační a větrací šachty

(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem.

(2) Výtahová šachta nesmí bezprostředně sousedit s akusticky chráněnými místnostmi.

(3) Výtahové, instalační a větrací šachty, které procházejí více požárními úseky, musí tvořit samostatné požární úseky.

(4) Požární odolnost požárně dělicích konstrukcí výtahových a instalačních šachet, včetně požárních uzávěrů otvorů, je dána normovými hodnotami.

(5) Ohraničující konstrukce výtahových, větracích a instalačních šachet, včetně izolací, musí být z nehořlavých nebo alespoň z nesnadno hořlavých hmot.

(6) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné instalační vedení.

§ 41

Shozy pro odpad

(1) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány, uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk. Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání.

(2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.

(3) Shozové šachty a ostatní sběrné prostory musí tvořit samostatné požární úseky; požadavky na požární úseky jsou dány normovými hodnotami.

§ 42

Balkóny, lodžie a arkýře

(1) Balkóny, lodžie a arkýře nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat provoz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad částí chodníku, která je bezpečnostním odstupem (0,5 m) dopravního prostoru, je nejméně 4,8 m.

(2) Podlahy balkónů a lodžií musí být vodotěsné. Musí z nich být zabezpečen odvod dešťové vody.

(3) Balkóny a lodžie musí být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí.

ODDÍL 2

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

§ 43

Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody

(1) Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodní sítě nesmí být propojena s jiným zdrojem.

(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v zemi se musí uložit do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí, například tepelnou izolací.

(3) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvanlivě označeno.

(4) Je-li vodovodní síť řešena zvlášť pro pitnou a užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod.

(5) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno v případech, kdy by mohlo dojít k zamrznutí vody. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být vždy tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno.

(6) Vnitřní vodovod musí být chráněn proti možnému zpětnému nasátí znečištěné vody.

(7) Vnitřní vodovody, zajišťující zásobování požární vodou podle normových hodnot, musí mít osazeny hydrantové systémy s trvalým tlakem a okamžitě dostupnou dodávkou vody.

§ 44

Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace

(1) Je-li stoková síť oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.

(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí, například tepelnou izolací.

(3) Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání stavby.

(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště.

(5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot (tuků, olejů, pevných částic apod.).

(6) Potrubí z plastů vedené chráněnou únikovou cestou musí být zakryto krytem z nehořlavých hmot.

§ 45

Elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační

(1) Vnitřní silnoproudé a telekomunikační rozvody se připojují na rozvodné sítě přípojkou.

(2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na
a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,

b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,

c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch,

d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů,

e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru,

f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých a telekomunikačních vedení.

(3) Požadavky na silnoproudé elektrické přípojky staveb jsou upraveny zvláštním předpisem. 25)

(4) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům (především na hlukové a vibrační působení), požadavkům na ochranu životního prostředí (zamezení úniků z palivového a olejového hospodářství, minimalizace úniků spalin apod.) a požárně bezpečnostním požadavkům.

(5) Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých a telekomunikačních kabelů do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních silnoproudých a telekomunikačních rozvodů 26) až ke koncovým bodům sítě. Požadavky na koncové body telekomunikační sítě jsou upraveny zvláštním předpisem. 27) Vnitřní elektrické rozvody silnoproudé a telekomunikační musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití.

(6) Každá stavba musí mít trvale přístupný a viditelně trvale označený hlavní vypínač elektrické energie.

§ 46

Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení

(1) Pro plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení 25) lze použít jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku.

(2) Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálů z plastů. Rozvod plynu musí být dimenzován tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

(3) Rozvod plynu se nesmí vést v místech, kde by byl vystaven mechanickému namáhání, popřípadě poškození, koroznímu nebo teplotnímu působení (u materiálu z plastů nesmí teplota překročit 20 stup. C a u oceli 50 stup. C) a v místech, kde by byla znemožněna jeho kontrola, popřípadě údržba, pokud nejsou provedena opatření podle odstavce 5.

(4) Na začátku odběrného plynového zařízení 25) musí být instalován hlavní uzávěr umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn v obytných a pobytových místnostech, ve spížích, světlících a šachtách, v koupelnách a záchodech, v prádelnách a kotelnách, v garážích, ve skladech potravin, hořlavých látek a kapalin, ve shromažďovacích prostorech, v kolektorech a technických chodbách, v chráněných únikových cestách a nevětratelných nebo nepřístupných prostorech.

(5) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné trubky (chráničky)
a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,

b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,

c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.

(6) Připojené spotřebiče 28) musí vyhovovat danému druhu plynu a provoznímu přetlaku a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče.

§ 47

Ochrana před bleskem

Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,

b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),

c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů),

d) škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),

e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,

f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například tovární komín, věž, rozhledna).

§ 48

Vzduchotechnická zařízení

(1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví a musí splňovat požadavky na nejvýše přípustné hodnoty hluku a vibrací. 21) Vzduchotechnické zařízení musí být řešeno tak, aby jím nedocházelo k šíření požáru a jeho zplodin.

(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest.

(3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním.

(4) Vzduchotechnická zařízení s úpravou teploty přiváděného vzduchu musí být vybavena automatickou regulací.

§ 49

Vytápění

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB

§ 50

Rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci

(1) Rodinný dům musí mít vymezen prostor pro ukládání odpadu z domácnosti. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stanoviště pro nádobu na odpad z domácnosti na pozemku rodinného domu.

(2) Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro individuální rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou plochy místnosti.

(3) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci nesmí být větší než 35 stupňů; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41 stupňů. Počet výšek schodišťových stupňů v jednom rameni smí být nejvýše 18.

(4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť (například sklepních, do půdního prostoru) je nejmenší průchodná šířka 750 mm.

(5) Rodinný dům nebo stavba pro individuální rekreaci tvoří jeden požární úsek, kromě prostorů, které musí tvořit samostatné požární úseky (například garáž).

(6) V rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci se únik osob řeší pouze nechráněnými únikovými cestami.

§ 51

Stavby pro shromažďování většího počtu osob

(1) Stavby pro shromažďování většího počtu osob
a) musí být situovány a vybaveny (například požárně bezpečnostními zařízeními) tak, aby v případě havárie nebo požáru byla možná rychlá a účinná lokalizace a likvidace požáru, a aby byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo v její blízkosti; pro požární a jiná pohotovostní vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy,

b) musí mít nejméně dva východy vedoucí na volné prostranství,

c) musí být vybaveny evakuačními výtahy kromě případů, kde východ z podlaží na volné prostranství je veden po rovině nebo po rampě,

d) musí mít stanoven maximální limit návštěvníků.

(2) Osoby, které jsou ve shromažďovacích prostorech, musí mít vždy k dispozici nejméně dvě únikové cesty vedoucí různým směrem, přičemž jedna úniková cesta je nejvíce pro 250 osob. Kapacity dalších únikových cest musí odpovídat normovým hodnotám.

(3) Každá část shromažďovacího prostoru zvýšená nebo snížená o více než 500 mm, která slouží ke shromáždění více než 100 osob (například balkóny, jeviště, orchestřiště), musí mít samostatný východ.

(4) Únikové cesty z podzemních podlaží a z prvního nadzemního podlaží musí vést přímo na volné prostranství. Alespoň jedna úniková cesta musí být přizpůsobena pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Únikové cesty z podzemních a nadzemních podlaží musí být vzájemně odděleny, kromě případů, kde tyto cesty slouží k evakuaci z jediného shromažďovacího prostoru.

(5) Výškové rozdíly na únikových cestách ze shromažďovacích prostorů menší než 400 mm musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.

(6) Schodiště uvnitř shromažďovacího prostoru a schodiště na únikových cestách ze shromažďovacího prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25 stupňů do 35 stupňů. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště ze shromažďovacího prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty.

(7) K rychlé evakuaci ze shromažďovacích prostorů musí být zajištěno bezpečné opuštění míst k sezení, jejichž řešení je dáno normovými hodnotami. Šířka stupňů u míst k stání uspořádaných stupňovitě musí činit alespoň 400 mm. Soubory stupňovitých nebo svažitých míst k stání musí být vybaveny zábradlím pro ochranu a oporu. U tribun pro stojící diváky se musí vždy po 10 řadách instalovat vodorovné zábradlí, členěné s ohledem na příchod a odchod diváků.

(8) Shromažďovací prostory včetně únikových cest musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Směry úniku musí být zřetelně označeny všude tam, kde východy na volné prostranství nejsou přímo viditelné. Dveře na únikových cestách ze shromažďovacích prostorů musí být opatřeny odblokovacím zámkem.

(9) Každý shromažďovací prostor musí tvořit samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení je dáno normovými hodnotami (například z hlediska použitých stavebních hmot, požární odolnosti stavebních konstrukcí, odvodu tepla a kouře při požáru).

(10) Vždy pro 50 žen a 100 mužů musí být k dispozici alespoň jeden záchod a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání a alespoň jeden záchod pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.

(11) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.

(12) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

§ 52

Stavby pro obchod

(1) Stavby pro obchod, které mají více než tři nadzemní podlaží s prodejními prostorami, musí být vybaveny evakuačními výtahy.

(2) Hlavní dopravní komunikace v prodejních místnostech musí mít průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500 mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům a hlavnímu schodišti.

(3) Nejméně u jedné pokladny každého oddělení musí být zajištěn průchod o šířce nejméně 900 mm a manipulační plocha ve výšce nejvýše 800 mm nad podlahou. Nejmenší průchozí šířka mezi samoobslužnými prodejními pulty musí být 1800 mm. Při stavebních úpravách stávajících staveb může být nejmenší šířka mezi samoobslužnými pulty nejméně 1500 mm.

(4) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících provozu (příjem zboží, vstupy pro zaměstnance, odvoz odpadu apod.). Sklady potravin 29) musí být odděleny od skladů ostatního zboží. Všechny sklady musí být vybaveny měřicím zařízením teploty a vlhkosti.

(5) Větrací a klimatizační zařízení musí umožnit při výskytu hořlavých plynů samočinné vyřazení z provozu.

(6) Požadavky požární bezpečnosti staveb pro obchod jsou dány normovými hodnotami. Stavby pro obchod, které jsou ve smyslu požární bezpečnosti stavbami pro shromažďování většího počtu osob, musí dále splňovat podmínky § 51 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 8 a 9.

(7) U prodejen potravin, bez ohledu na velikost prodejní plochy, se stanoví hygienické požadavky a rozsah vybavení prodejny podle zvláštního předpisu. 29)

(8) U staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více je nutné zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace pro odbočení vlevo levým odbočovacím pruhem.

(9) Stavby pro obchod musí být vybaveny záchody pro veřejnost v počtu odpovídajícím kapacitě stavby a zvláštnímu předpisu. 10)

§ 53

Stavby ubytovacích zařízení

(1) Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat plynulý příjem a odbavení hostů.

(2) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2600 mm. V části pokoje se šikmým stropem (například v podkroví) se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.

(3) Předsíň musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace musí být průchozí šířka předsíně 1500 mm a délka 2200 mm. Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro hosty je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro zaměstnance je 1100 mm. Komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s komunikacemi hostů.

(4) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí
a) 8 m 2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m 2 u dvoulůžkového pokoje (třída jedna a dvě hvězdičky),

b) 9,5 m 2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m 2 u dvoulůžkového pokoje (třída tři hvězdičky),

c) 11,4 m 2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m 2 u dvoulůžkového pokoje (třída čtyři hvězdičky),

d) 12 m 2 u jednolůžkového pokoje, 16 m 2 u dvoulůžkového pokoje (třída pět hvězdiček).
Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m 2.

(5) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít nejmenší plochu 4 m 2.

(6) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních zařazených do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení přístupné z předsíně. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem.

(7) Stavba ubytovacího zařízení s více než dvěma nadzemními podlažími musí být vybavena výtahem. Ve stavbách ubytovacích zařízení, které mají více než tři nadzemní podlaží, musí být evakuační výtahy.

(8) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být záchody odděleně pro muže a pro ženy s předsíní a umyvadlem, přičemž nejméně jedna záchodová kabina musí být řešena pro užívání osobami používajícími vozík pro invalidy. Požaduje se a) pro ženy jedno sedadlo na 10 žen, pro každých dalších 20 žen jedno další sedadlo, b) pro muže jedno sedadlo a jedno pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedno další sedadlo a jedno pisoárové stání nebo mušle.

(9) Podle ustanovení odstavce 8 se postupuje i u samostatných zařízení veřejného stravování.

(10) Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení uvedených v odstavci 8 a v samostatných zařízeních veřejného stravování musí být vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich provozní dobu.

(11) Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s více než 100 pokoji pro hosty musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s lůžkovou kapacitou větší než 100 osob musí mít elektrickou požární signalizaci a domácí rozhlas s nuceným poslechem. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický signál vyhlášení poplachu. Pokud jsou ubytovací jednotky umístěny výše než 30 m nad úrovní prvního nadzemního podlaží, musí v nich být instalováno samočinné hasicí zařízení.

(12) Požadavky požární bezpečnosti ubytovacích zařízení jsou dány normovými hodnotami. Ve stavbách nebo jejich částech, kde jsou umístěna ubytovací zařízení, musí každá ubytovací jednotka tvořit samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení vychází z normových hodnot (například při úpravě povrchů stavebních konstrukcí, kvality podlahových krytin).

(13) Ubytovací zařízení mohou mít nejvýše osm nadzemních podlaží, pokud nosné a požárně dělicí konstrukce jsou smíšené, a tři nadzemní podlaží, pokud nosné a požárně dělicí konstrukce jsou z hořlavých hmot. Počet nadzemních podlaží není omezen pro nosné a požárně dělicí konstrukce z nehořlavých hmot.

(14) V každém ubytovacím zařízení musí být zajištěna evakuace osob únikovými cestami, jejichž druh, rozmístění, počet a technické vybavení vychází z normových hodnot (například z hlediska vytváření požárních úseků, velikosti nahodilého požárního zatížení, povrchových úprav).

(15) Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr úniku.

(16) Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot. Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno na vzduchotechnické zařízení kuchyní.

(17) Ustanovení odstavců 1 až 16 se v plném rozsahu vztahují na hotely, motely a penziony; na ostatní ubytovací zařízení se použijí přiměřeně.

§ 54

Stavby pro výrobu a skladování

(1) U staveb pro výrobu a skladování musí být stanoveno podle druhu výroby, skladovaných hmot a výrobků a druhu unikajících škodlivin ochranné pásmo, popřípadě dodržena bezpečnostní vzdálenost podle zvláštního předpisu. 30)

(2) Stavby pro výrobu a skladování musí být řešeny v souladu s normovými hodnotami požární bezpečnosti, u staveb pro skladování zvláště se zřetelem k vybavení požárně bezpečnostními zařízeními.

(3) Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní podlahy. 23)

(4) Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v provozech prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno čistitelné.

(5) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických, bezpečnosti práce a pracovních podmínek. 15), 18), 23)

(6) Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení. 10), 18)

§ 55

Zemědělské stavby

(1) U staveb pro chov hospodářských zvířat
a) se stanoví ochranná pásma, 12), 31)

b) s požadovaným stavem vnitřního prostředí se stanoví tepelně technické vlastnosti konstrukcí na základě tepelné bilance stavby zahrnující biologickou produkci tepla, vodních par a plynů,

c) v případech, že se nepožaduje stanovit stav vnitřního prostředí, se zvířata chrání před přímým působením větru, srážek a slunečního záření,

d) se musí zajistit zdravotní nezávadnost povrchů stavebních konstrukcí a technologických zařízení, se kterými přicházejí zvířata do styku.

(2) U staveb pro větší počet hospodářských zvířat se musí
a) vybudovat oplocení a systém filtrů proti vnesení nákazy,

b) u staveb pro drůbež, prasata a dojnice zajistit náhradní zdroj elektrické energie.

(3) Stavby pro skladování siláže a statkových hnojiv (hnoje, hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv) musí být navrženy podle druhu a počtu ustájených zvířat a se zřetelem na umístění stavby v ochranných pásmech vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a vodárenských nádrží a jejich přítoků. Jejich konstrukce musí být nepropustné, musí zamezit vnikání povrchových vod, umožňovat odvod nekontaminovaných srážkových vod odděleně od vod kontaminovaných a musí zamezit vytékání skladovaných tekutých složek ze stavby.

(4) Stavby pro skladování a úpravu rostlin a rostlinných produktů musí
a) u skladů zrnin, ovoce a zeleniny svým provedením zabezpečit ochranu proti vnikání ptactva a hlodavců,

b) být snadno čistitelné a desinfikovatelné,

c) u skladů brambor, ovoce a zeleniny splnit požadované tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn, stropů a podlah.

(5) Stavby pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů (například žampionů, brambor a kořenové zeleniny) nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy.

(6) Skladovací prostory pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin musí být zabezpečeny před účinkem zemní vlhkosti a účinky povětrnosti a nesmí umožňovat impuls pyrolytického rozkladu hnojiv.

(7) Sklady minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, asanační plochy, příjmová a výdejní místa apod. musí být zabezpečeny proti vniknutí srážkových vod a nesmí být odkanalizovány do stokové sítě.

(8) Plochy, na kterých může dojít ke kontaminaci srážkových vod minerálními hnojivy a přípravky na ochranu rostlin, musí být řešeny jako nepropustné a odvodněny do jímek nebo účinného čisticího zařízení. V jednotlivých jímkách na jímání odpadních vod kontaminovaných hnojivy a přípravky na ochranu rostlin lze akumulovat pouze odpadní vody stejného charakteru.

(9) Sklady přípravků na ochranu rostlin musí být vybaveny záchytnou bezodtokovou jímkou o objemu odpovídajícímu největšímu skladovanému obsahu nebo nepropustnou podlahou ohraničenou nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří. Sklady těchto přípravků na ochranu rostlin musí být z hlediska požární bezpečnosti posuzovány jako sklady hořlavých kapalin.

(10) Skladovací nadzemní nádrže skladů kapalných minerálních hnojiv o objemu větším než 100 m 3 musí být opatřeny indikací případných netěsností těch částí nádrže, které nelze kontrolovat. Stáčecí místa příjmu a výdeje se musí zabezpečit bezodtokovou jímkou pro zachycení úkapů.

(11) Výdejní rampa u skladů přípravků na ochranu rostlin musí být chráněna před dešťovými srážkami a mít sklon do bezodtokové jímky s kapacitou minimálně 1 m 3.

(12) Další požadavky na navrhování zemědělských staveb upravují zvláštní předpisy. 31), 32)

(13) Požadavky požární bezpečnosti na zemědělské stavby jsou dány normovými hodnotami.

§ 56

Odstavné a parkovací plochy, garáže

(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp je dána normovými hodnotami.

(2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické zařízení v souladu s normovými hodnotami.

(3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami.

(4) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par.

(5) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.

(6) V prostorech stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se nesmí umísťovat odběrná plynová zařízení.

(7) Požadavky požární bezpečnosti garáží jsou dány normovými hodnotami.

(8) Nejmenší šířka únikových cest v garážích je 1,5 únikového pruhu. Z požárního úseku hromadné garáže musí vést alespoň dvě nechráněné únikové cesty, a to na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Z požárního úseku hromadné garáže může vést jedna nechráněná úniková cesta, pokud je v něm nejvýše 50 % normového počtu stání.

(9) Hromadné garáže musí mít označení únikových cest včetně vyznačeného směru úniku. Hromadné garáže v podzemních podlažích musí mít nouzové osvětlení únikových cest.

(10) Hromadné garáže se dvěma a více podzemními podlažími nebo s více než třemi nadzemními podlažími musí mít vnitřní zásahové cesty, které mohou být umístěny ve všech typech chráněných únikových cest.

§ 57

Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot

(1) Odpadní vody ze servisů a opraven před vypuštěním do stokové sítě, popřípadě do vodního recipientu se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby bylo dosaženo složení odpadních vod požadovaného podle zvláštního předpisu. 6)

(2) Manipulační plochy čerpacích stanic pohonných hmot musí být nepropustné a musí být vyspádovány do záchytných jímek s odtokem do kanalizace zaolejovaných vod.

(3) U servisů, opraven a čerpacích stanic se zřídí hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami a zvláštním předpisem. 10)

(4) Světlé výšky místností a prostorů v servisech, opravnách a čerpacích stanicích jsou dány normovými hodnotami.

(5) Větrání servisů, opraven a čerpacích stanic musí zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu. 22)

(6) Servisy a opravny, pokud jsou vestavěné do budovy sloužící jinému účelu, popřípadě k ní přistavěné musí tvořit samostatný požární úsek. Požadavky na požární úseky servisů a opraven jsou dány normovými hodnotami.

(7) Čerpací stanice pohonných hmot jsou otevřená technologická zařízení, kde samostatné požární úseky tvoří skladovací nádrže včetně stáčecího místa a výdejní stanoviště. Součástí požárního úseku výdejního stanoviště může být kiosek, pokud prodejní místnost kiosku nemá větší půdorysnou plochu než 75 m 2. Řešení požární bezpečnosti čerpacích stanic je dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti.

(8) Stavební konstrukce čerpací stanice musí být z nehořlavých hmot, kromě čerpací stanice s nejvíce šesti výdejními stojany, která může mít pro zastřešení výdejních stojanů a kiosku použity konstrukce smíšené, pokud není skladování pohonných hmot zajištěno nadzemní skladovací nádrží.

(9) Pro vymezení požárně nebezpečného prostoru jednotlivých částí čerpací stanice jsou odstupové vzdálenosti dány normovými hodnotami.

§ 58

Stavby pro zdravotnictví

U staveb pro zdravotnictví jsou technické požadavky upraveny zvláštním předpisem. 10), 33)

§ 59

Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(1) Pro stavby vysokých škol a vysokoškolských zařízení platí ustanovení tohoto paragrafu přiměřeně.

(2) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být
a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m 3 na jedno dítě,

b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m 3 na jednoho žáka,

c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 m, 7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 x 30 m a větších,

d) 2500 mm u šaten.

(3) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

(4) U centrálních šaten žáků musí být šířka kóje u jednostranně umístěných věšáků nejméně 1500 mm, u dvoustranně umístěných věšáků nejméně 2200 mm. Na jednoho žáka se počítá 0,25 m 2 plochy.

(5) Záchody a umývárny ve školách, školských a tělovýchovných zařízeních se zřizují odděleně podle pohlaví. Musí být umístěny tak, aby dostupná vzdálenost nepřesáhla 60 m. Záchody u výukových prostorů musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Pro 80 chlapců musí být zřízena jedna záchodová kabina a pro 20 chlapců jedno pisoárové stání. Pro 80 dívek musí být zřízena jedna hygienická kabina a pro 20 dívek jedna záchodová kabina. V záchodových předsíních, které se užívají jako umývárny, se počítá jedno umyvadlo na 20 žáků. Nejméně jedna záchodová kabina musí být řešena pro užívání osobami používajícími vozík pro invalidy.

(6) Záchody a umývárny pedagogických a nepedagogických pracovníků nesmí být přístupné ze záchodů a umýváren žáků. Pro 20 osob musí být zřízena jedna záchodová kabina a jedno umyvadlo.

(7) Záchody a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí. Nedělí se podle pohlaví a pro pět dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a jedno umyvadlo.

(8) Záchody a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

(9) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1200 mm.

(10) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 x 2100 mm.

(11) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. U všech předškolních zařízení nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

(12) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 stup. C.

(13) Řešení požární bezpečnosti škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení je dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti staveb.

(14) Ustanovení odstavců 2 až 13 se vztahují na stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, 34) které jsou určeny pro výchovu a vzdělávání.

§ 60

Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci

(1) Svým provedením a umístěním nesmějí stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci porušovat krajinný ráz, ohrožovat veřejnou bezpečnost a pořádek, bránit rozhledu na pozemních komunikacích a nad přípustnou míru obtěžovat okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem, obzvláště přerušovaným. Umístěním a provozem těchto staveb a zařízení nesmějí vznikat na pozemních komunikacích, veřejných plochách a prostranstvích překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. 10) Tyto stavby a zařízení se nesmějí umísťovat na stavbách vojenské správy a v jejich blízkosti bez souhlasu příslušného vojenského stavebního úřadu.

(2) V dosahu chráněných památek, přírodních zvláště chráněných území a významných zařízení rekreačních a lázeňských se smějí stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístit po posouzení jejich vlivu na okolí podle příslušných zvláštních předpisů.

(3) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístěné na budovách musí být přizpůsobeny jejich architektuře a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily.

(4) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístěné na střechách budov nesmí přesahovat hřeben střechy a jejich celková výška nesmí přesáhnout 2 m. Při umístění na oplocení nebo vedle něho do vzdálenosti rovnající se výšce zařízení nesmí přesahovat výšku oplocení o více než 20 %.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 61

Výjimky

Za podmínek stanovených v § 138a stavebního zákona lze v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 4 odst. 5 , § 8 odst. 2, 3, 4, § 9 odst. 1, § 10 odst. 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5, § 22 odst. 3, 4, § 23 odst. 6, § 24 odst. 2, § 30 odst. 5, § 42 odst. 2, § 47 písm. a), § 48 odst. 4, § 49 odst. 5, § 50 odst. 2, 5, 8, 9, § 51 odst. 10, § 59 odst. 5 a § 60 odst. 4 této vyhlášky.

§ 62

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.

2. Vyhláška č. 17/1982 Sb., o technických požadavcích na výstavbu skupinových rodinných domků do osobního vlastnictví.

3. Vyhláška č. 3241/1948 Ú. l., o poškozených obcích.

4. Vyhláška č. 1056/1947 Ú. l., o určení souvislých těžce poškozených území.

5. Směrnice Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3/1975 pro stavby na poddolovaném území, reg. částka 33/1975 Sb.

6. Směrnice Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 7/1984, kterou se stanoví odchylná úprava pro stavby jaderné elektrárny Mochovce a stavby jí vyvolané, reg. částka 4/1985 Sb.

7. Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5/1982 o pozemcích se ztíženými zakládacími podmínkami určených pro výstavbu rodinných domků, reg. částka 17/1982 Sb.

8. Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987, kterým se upravuje dokumentace staveb jaderných elektráren, reg. částka 1/1988 Sb.

9. Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 10/1981 o vydání oborového kalkulačního vzorce pro projektové práce a inženýrskou činnost a pokyny k němu, reg. částka 27/1981 Sb.

§ 63

Přechodná ustanovení

U územně plánovací dokumentace, jejíž návrh byl zpracován před účinností této vyhlášky, u staveb, o jejichž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení před účinností této vyhlášky, a dále u staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracována před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 64

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
MVDr. Černý v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II vyhlášky č. 491/2006 Sb.

Přechodné ustanovení

U staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracována před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

____________________

1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 20/1966 Sb.

5) Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

6) Zákon č. 138/1973 Sb.

Zákon č. 13/1997 Sb.

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

10) Vyhláška č. 174/1994 Sb.

11) Např. zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 20/1987 Sb.

12) Např. zákon č. 20/1966 Sb., zákon č. 17/1992 Sb., vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

13) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech.

14) Např. § 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

15) Vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

16) Vyhláška č. 13/1977 Sb.

17) Např. vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření.

18) Směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnice č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy a výnosu č. 77/1990 sb. Hygienické předpisy, reg. částky 21/1978 Sb., 16/1985 Sb. a 9/1989 Sb.

Směrnice č. 58/1981 sb. Hygienické předpisy o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění, reg. částka 14/1981 Sb.

Vyhláška č. 174/1994 Sb.

19) Zákon č. 18/1997 Sb.

Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

20) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

21) Vyhláška č. 13/1977 Sb.

Směrnice č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy, nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací, reg. částka 4/1977 Sb.

22) Vyhláška č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.

23) Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

24) Nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.

25) Zákon č. 222/1994 Sb.

26) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

27) Vyhláška č. 130/1997 Sb., o koncovém bodu telekomunikačních sítí.

28) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.

28a) Zákon č. 22/1997 Sb.

Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb.

29) Vyhláška č. 295/1997 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny.

30) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin.

31) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.

32) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.

Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování.

33) Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství 1) stanoví technické požadavky na stavební výrobky, které mají být uváděny na trh s označením CE.

(2) Toto nařízení se vztahuje na stavební výrobky, pokud požadavky pro ně jsou stanoveny
a) harmonizovanými českými technickými normami 2) nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu,

b) evropskými technickými schváleními, nebo

c) určenými normami 2) vztahujícími se k tomuto nařízení, kterými jsou české nebo zahraniční technické normy, které byly oznámeny Komisí Evropských společenství (dále jen „Komise“) v případě, že v příslušné oblasti neexistují harmonizované evropské normy nebo evropská technická schválení podle písmene a) nebo b) (dále jen „určené normy“).

(3) Na výrobky podle odstavců 1 a 2 se s výjimkou případů uvedených v § 8 nevztahuje zvláštní právní předpis. 3)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) stavebním výrobkem každý výrobek určený výrobcem pro trvalé zabudování do staveb, pokud jeho vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „výrobek“), kdy trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku jsou stavebními nebo montážními činnostmi,

b) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce ze zákona,

c) evropským technickým schválením dokument vydaný autorizovanou osobou pověřenou pro činnosti podle § 4 (dále jen „schvalující autorizovaná osoba“), který vyjadřuje kladné technické posouzení vlastností výrobku, přičemž schvalující autorizovaná osoba posuzuje vhodnost výrobku k výrobcem určenému použití ve stavbě s ohledem na základní požadavky na stavby uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „vhodnost k určenému použití“),

d) systémem řízení výroby stálé vnitřní řízení výroby prováděné výrobcem v místě výroby, v jehož rámci musí být všechny údaje, požadavky a opatření systematicky dokumentovány formou písemných postupů a instrukcí. Dokumentace o řízení výroby musí zajistit jednoznačné vymezení zabezpečení jakosti v dané oblasti a umožnit dosažení a udržení požadovaných vlastností výrobků a účinnosti prověřovaného systému řízení výroby, v němž je příslušný výrobek zhotovován.

§ 3

Podmínky uvádění stavebních výrobků na trh

(1) Výrobek může být uveden na trh pouze tehdy, je-li vhodný k určenému použití a splňuje-li požadavky podle § 1 odst. 2. Výrobek je vhodný k určenému použití, má-li takové vlastnosti, které jsou předpokladem pro splnění základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, do nichž mají být tyto výrobky zabudovány nebo v nichž mají být sestaveny nebo instalovány, v případě, že jsou tyto stavby řádně navrženy a provedeny; pro tyto účely mohou být výrobky v rámci požadavků podle § 1 odst. 2 rozděleny do tříd, které respektují možné rozdíly zeměpisných nebo klimatických podmínek nebo způsobu života i různé úrovně ochrany.

(2) Pokud výrobek splňuje požadavky podle § 1 odst. 2 a při posouzení jeho shody byl dodržen stanovený postup, umisťuje výrobce na výrobek označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis. 3a) Označení CE se umisťuje přímo na výrobek, na štítek k němu připevněný nebo na jeho obal, anebo k průvodní dokumentaci a musí být provázeno těmito údaji:

a) identifikační údaje o výrobci (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo u fyzické osoby nebo název, popřípadě obchodní firma, sídlo a identifikační číslo u právnické osoby),

b) je-li to vzhledem k povaze výrobku vhodné, údaje o vlastnostech výrobku,

c) poslední dvojčíslí roku v němž byl výrobek opatřen označením CE,

d) identifikační číslo autorizované osoby, účastnila-li se posuzování shody podle § 5 odst. 1 písm. c), d) nebo e),

e) číslo certifikátu, byl-li vydán.

(3) Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o právních předpisech nebo jejich ustanoveních, a dále údaje o směrnicích, zveřejněných v Úředním věstníku Evropských společenství, jejichž požadavky byly těmito právními předpisy převzaty, pokud je výrobce použil.

(4) Výrobky, které na základě stanoviska Komise nejsou významné z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti, lze uvést na trh, pokud výrobce namísto označení CE vydá prohlášení o souladu s pravidly obecně uznávanými v praxi v dané oblasti. Seznam těchto výrobků oznamuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a statní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ve Věstníku Úřadu (dále jen „Věstník“).

(5) Povinnosti výrobce podle tohoto nařízení může plnit též zplnomocněný zástupce.

§ 4

Evropské technické schválení

(1) Výrobce může požádat o vydání evropského technického schválení pro výrobek,
a) pro který nebyla vydána harmonizovaná norma, ani určená norma, ani nebylo vydáno pověření Komise pro zpracování harmonizované normy (dále jen „pověření“), nebo u kterého Komise rozhodla, že harmonizovaná norma nebude pro tento výrobek zpracována,

b) který se podstatně odchyluje od harmonizovaných nebo určených norem.

(2) Evropské technické schválení může být vydáno i v případě, že pověření již bylo vydáno, pokud Evropská komise schválila řídicí pokyny pro vydání evropského technického schválení (dále jen „řídicí pokyny“) a jejich vydání v českém jazyce oznámil Úřad ve Věstníku. Ustanovení věty prvé platí jen do okamžiku vydání příslušné harmonizované technické normy v některém z členských států Evropských společenství.

(3) Evropské technické schválení se vydává pro určitý výrobek nebo pro skupinu výrobků na žádost výrobce, která se podává u jedné ze schvalujících autorizovaných osob pověřených a sdružených k tomuto účelu v rámci Evropských společenství do příslušné organizace (European Organisation for Technical Approvals), a to na základě zkoušek a posouzení provedených podle řídících pokynů pro tento výrobek nebo skupinu výrobků nebo podle interpretačních dokumentů upřesňujících základní požadavky na stavby podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení a zveřejněných Komisí (dále jen „interpretační dokumenty“). Schvalující autorizovaná osoba přitom respektuje pravidla Komise pro vydávání evropského technického schválení.

(4) Jestliže řídicí pokyny nebyly schváleny, může být evropské technické schválení vydáno na základě příslušných základních požadavků uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení a interpretačních dokumentů, pokud je posouzení výrobku provedeno schvalující autorizovanou osobou uvedenou v odstavci 3 a přijato organizací uvedenou v odstavci 3.

(5) Při zpracování evropského technického schválení pověřená schvalující autorizovaná osoba vybere nejjednodušší postup slučitelný se základními požadavky uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení a interpretačními dokumenty.

(6) Doba platnosti evropského technického schválení je časově omezena, zpravidla na dobu 5 let; tato doba může být prodloužena.

§ 5

Posuzování shody

(1) Výrobce provádí nebo zajišťuje posouzení shody vlastností výrobku s požadavky podle § 1 odst. 2 některým z těchto postupů:
a) výrobce provede nebo zajistí počáteční zkoušku typu výrobku a provozuje systém řízení výroby,

b) výrobce zajistí provedení počáteční zkoušky typu výrobku autorizovanou osobou a provozuje systém řízení výroby,

c) výrobce provozuje systém řízení výroby a provádí zkoušky vzorků předepsaným způsobem. Autorizovaná osoba provádí počáteční zkoušku typu výrobku, v rámci počáteční inspekce posuzuje, vyhodnocuje a schvaluje systém řízení výroby, který výrobce provozuje, a dohlíží nad jeho řádným fungováním a namátkově odebírá vzorky výrobků v místě výroby, na trhu nebo na staveništi a kontroluje dodržení technických specifikací,

d) výrobce provozuje systém řízení výroby a provádí zkoušky vzorků předepsaným způsobem. Autorizovaná osoba provádí počáteční zkoušku typu výrobku, v rámci počáteční inspekce posuzuje, vyhodnocuje a schvaluje systém řízení výroby, který výrobce provozuje, a dohlíží nad jeho řádným fungováním,

e) výrobce provádí počáteční zkoušku typu výrobku a další zkoušky vzorků předepsaným způsobem a provozuje systém řízení výroby. Autorizovaná osoba v rámci počáteční inspekce posuzuje, vyhodnocuje a schvaluje systém řízení výroby, který výrobce provozuje, a dohlíží nad jeho řádným fungováním,

f) výrobce provádí počáteční zkoušku typu výrobku a další zkoušky vzorků předepsaným způsobem a provozuje systém řízení výroby. Autorizovaná osoba v rámci počáteční inspekce posuzuje, vyhodnocuje a schvaluje systém řízení výroby, který výrobce provozuje,
a vydává o tom ES prohlášení o shodě.

(2) Postup podle odstavce 1 je vždy konkrétně určen harmonizovanými českými technickými normami 2) nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, evropskými technickými schváleními, nebo určenými normami 2) vztahujícími se k tomuto nařízení.

(3) Autorizovaná osoba při postupech podle odstavce 1 písm. c) až f) vydává certifikát, který je v těchto případech předpokladem pro vydání ES prohlášení o shodě. Certifikát musí obsahovat:

a) identifikační údaje o výrobci, nebo zplnomocněném zástupci (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u fyzické osoby nebo název, popřípadě obchodní firma, sídlo a identifikační číslo u právnické osoby),

b) popis výrobku (druh, identifikační znaky, výrobcem určený způsob použití),

c) přehled harmonizovaných českých technických norem 2) nebo zahraničních technických norem přejímajících v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, evropských technických schválení, nebo určených norem 2) vztahujících se k tomuto nařízení, se kterými je výrobek v souladu,

d) zvláštní podmínky použití výrobku,

e) název, popřípadě obchodní firma, sídlo a identifikační číslo autorizované osoby,

f) jméno a funkci osoby oprávněné jednat jménem autorizované osoby, která certifikát vydává,

g) číslo certifikátu, popřípadě podmínky a dobu platnosti certifikátu.

(4) ES prohlášení o shodě musí obsahovat kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 písm. a) až e), nebo a) až d) v případě postupu podle § 5 odst. 1 písm. a) jméno a funkci osoby oprávněné jednat za výrobce nebo zplnomocněného zástupce.

(5) Postup posouzení shody podle odstavce 1 písm. a) nelze použít, jestliže výrobce neuplatnil nebo uplatnil pouze částečně harmonizované české technické normy nebo zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo evropská technická schválení, nebo určené normy. V takovém případě se postupuje podle odstavce 1 písm. b).

(6) V případě kusové výroby 4) výrobce uplatňuje postup podle odstavce 1 písm. a), pokud není v požadavcích podle § 1 odst. 2 předepsán jiný postup; výrobce vydává ES prohlášení o shodě namísto opatření výrobku označením CE, ledaže by opatření výrobku označením CE bylo předepsáno jiným právním předpisem.

(7) Pro účely jednotného označování postupů posuzování shody uplatňovaných v členských státech Evropské unie je v příloze č. 2 k tomuto nařízení uveden vztah mezi postupy podle odstavce 1 a postupy podle práva Evropských společenství 5) a dalších příslušných dokumentů Komise.

§ 6

nadpis vypuštěn

V případě, že bylo pro stavební výrobek uloženo ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu, 6) uvede se v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření podle § 7 odst. 8 zákona, zda neshoda s ustanovením § 3 byla způsobena
a) nesplněním harmonizovaných českých technických norem, nebo zahraničních technických norem, které přejímají v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy, nebo evropských technických schválení, anebo určených norem,

b) nesprávným použitím harmonizovaných českých technických norem, nebo zahraničních technických norem, které přejímají v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy, nebo evropských technických schválení, anebo určených norem, nebo

c) nedostatky v harmonizovaných českých technických normách, nebo zahraničních technických normách, které přejímají v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy, nebo evropských technických schválení, anebo určených normách.

§ 7

Podmínky autorizace

Podmínky autorizace k činnostem při posuzování shody (§ 11 odst. 2 zákona) podle tohoto nařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 8

Přechodná ustanovení

Pokud harmonizované české technické normy nebo zahraniční technické normy, které přejímají v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, evropská technická schválení, nebo určené normy, umožňují je neuplatňovat po přechodné období, lze po tuto dobu postupovat podle zvláštního právního předpisu 3) namísto postupu podle tohoto nařízení, pokud harmonizované české technické normy nebo zahraniční technické normy, které přejímají v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, evropská technická schválení, nebo určené normy nestanoví jinak.

§ 9

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro stavební výrobky k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější, s výjimkou ustanovení § 2 písm. b), § 3 odst. 5 a § 6, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Grégr v. r.

Příl.1
Základní požadavky

Výrobky musí být vhodné pro stavby, aby tyto byly (jako celek i jejich jednotlivé části) při respektování hospodárnosti vhodné k jejich určenému použití a zároveň plnily níže uvedené základní požadavky na stavby:

1.
Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu stavění a užívání, neměla za následek:
a) zřícení celé stavby nebo její části,

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření,

c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení následkem deformace nosné konstrukce,

d) poškození událostí v rozsahu neúměrném původní příčině.

2.
Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru:
a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce,

b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu,

c) bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty,

d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu nebo být zachráněny jiným způsobem,

e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

3.
Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví jejích uživatelů nebo sousedů, především v důsledku:
a) uvolňování toxických plynů,

b) přítomnosti nebezpečných části nebo plynů v ovzduší,

c) emise nebezpečného záření,

d) znečištění nebo zamoření vody nebo půdy,

e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů,

f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.

4.
Bezpečnost při užívání

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, například uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zraněním výbuchem.

5.
Ochrana proti hluku

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby hluk vnímaný obyvateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.

6.
Úspora energie a ochrana tepla

Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na klimatické podmínky místa a požadavky uživatelů.

Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby.

Ustanoveními této přílohy není dotčeno ustanovení § 47 stavebního zákona.

Příl.2
Vztah mezi postupy posuzování shody podle § 5 a postupy obsaženými v příloze č. III Směrnice Rady 89/106/EHS

+——————+———————+———————-+
|Postup podle |Odpovídající postupy |Odpovídající označení |
|§ 5 nařízení |podle přílohy č. III |v příslušných |
|vlády |odstavce 2 Směrnice |rozhodnutích a dalších|
| |Rady 89/106/EHS |dokumentech Komise |
+——————+———————+———————-+
|§ 5 odst. 1 |bod ii), | 4 |
|písm. a) |třetí možnost | |
+——————+———————+———————-+
|§ 5 odst. 1 |bod ii), | 3 |
|písm. b) |druhá možnost | |
+——————+———————+———————-+
|§ 5 odst. 1 |bod i) | 1+ |
|písm. c) | | |
+——————+———————+———————-+
|§ 5 odst. 1 |bod i) (aniž se | 1 |
|písm. d) |uplatní požadavek | |
| |uvedený pod č. 6) | |
+——————+———————+———————-+
|§ 5 odst. 1 |bod ii), | 2+ |
|písm. e) |první možnost | |
+——————+———————+———————-+
|§ 5 odst. 1 |bod ii), první | 2 |
|písm. f) |možnost (aniž se | |
| |uplatní poslední | |
| |věta požadavku | |
| |uvedeného pod č. 4) | |
+——————+———————+———————-+

Příl.3
Podmínky autorizace

Podmínkami autorizace podle § 11 odst. 2 zákona jsou:

1. Autorizovaná osoba má k dispozici potřebné zaměstnance a vlastní nezbytná zařízení, která jí umožní řádně provádět činnosti podle tohoto nařízení.

2. Zaměstnanci autorizované osoby jsou technicky způsobilí vykonávat činnosti autorizované osoby podle tohoto nařízení a jsou profesionálně bezúhonní.

3. Nestrannost při provádění zkoušek, vypracovávání zpráv, vystavování certifikátů a provádění dozoru podle nařízení vlády vedoucími a technickými zaměstnanci, a to ve vztahu ke všem skupinám nebo osobám zainteresovaným přímo nebo nepřímo na stavebních výrobcích.

4. Zachovávání mlčenlivosti zaměstnanců.

5. Uzavření pojištění odpovědnosti za škodu (§ 11 odst. 3 zákona).

6. Schvalující autorizované osoby musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být schopny posoudit vhodnost nových výrobků k použití na základě vědeckých a praktických poznatků,

b) musí být schopny vyslovit nestranná rozhodnutí ve vztahu k zájmům příslušných výrobců nebo jejich zástupců a

c) musí být schopny shrnout příspěvky všech zainteresovaných stran do vyváženého posouzení.
Vybraná ustanovení novel

Čl.XVI nařízení vlády č. 251/2003 Sb.

(1) U výrobků, které nejsou určeny pro uvedení na trh Evropského společenství a na které se vztahují nařízení vlády uvedená
a) v čl. XI až XIV, lze postupovat podle dosavadních právních předpisů do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost,

b) v čl. I až X, lze postupovat podle dosavadních právních předpisů do dne vyhlášení Dohody, kterou se mění Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, ve Sbírce mezinárodních smluv.

(2) V případech, kdy se postupů posuzování shody účastní autorizovaná osoba, lze podle tohoto nařízení postupovat až ode dne vyhlášení Dohody, kterou se mění Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, ve Sbírce mezinárodních smluv.

____________________

1) Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988, o sbližování právních předpisů a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění Směrnice 93/68/EHS.

2) § 4a odst. 1 zákona.

3) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

3a) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.

4) § 1 odst. 1 písm. f) nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

5) Příloha č. III Směrnice Rady 89/106/EHS.

6) § 7a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) (dále jen „Společenství“) a stanoví:

a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie,

c) požadavky na ekodesign energetických spotřebičů.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,

b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu,

c) druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,

d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií,

e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech,

f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení,

g) kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení,

h) klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby,

i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění,

j) ústředním vytápěním vytápění, kde zdroj tepla je umístěn mimo vytápěné prostory a slouží pro vytápění více bytových či nebytových prostor,

k) jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu,

l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,

n) energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor,

o) budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání,

p) celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor,

q) větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie,

r) energetickým spotřebičem výrobek, který je po uvedení na trh nebo do provozu závislý na energetickém vstupu (elektrická energie, fosilní paliva nebo obnovitelné zdroje energie), aby mohl fungovat v souladu se svým účelem, nebo výrobek určený k výrobě, přenosu nebo měření takové energie, včetně částí závislých na energetickém vstupu, které jsou určeny k zabudování do energetického spotřebiče, a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, přičemž u nich lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

s) konstrukčními částmi a podsestavami části určené k zabudování do energetického spotřebiče, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

t) ekodesignem zohlednění dopadů výrobků na životní prostředí do konstrukce výrobku s cílem snížit negativní dopady výrobku na životní prostředí během jeho celého životního cyklu,

u) uvedením na trh první zpřístupnění energetického spotřebiče na trhu Společenství za účelem jeho distribuce nebo používání ve Společenství za úplatu nebo bezúplatně a bez ohledu na způsob prodeje,

v) zplnomocněným zástupcem fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona, zejména § 8a,

w) dovozcem fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh Společenství výrobek ze třetí země.

HLAVA II

ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí.

(2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

§ 4

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

(2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen „pořizovatel“) v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace.

(3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování.

(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje.

(5) Územní energetická koncepce obsahuje
a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii,

b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,

c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla,

d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů 1b),

e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie,

f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

(6) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si pořizovatel může vyžádat součinnost držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích 2), dodavatelů tuhých a kapalných paliv a zpracovatelů komunálních odpadů 1b), kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout bezúplatně v nutném rozsahu potřebné podklady a údaje; rozsah a lhůty pro poskytnutí podkladů a údajů stanoví prováděcí právní předpis 2a).

(7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu.

(8) Pořizovatel poskytuje ministerstvu na vyžádání informace o aktuálním stavu zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí.

(9) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5.

HLAVA III

STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

§ 5

(1) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen „Program“) je dokument vyjadřující cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje 3).

(2) Program zpracovává na období jednoho roku ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu zohlední v návrhu Programu na další období.

(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na
a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov,

b) rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla a dále druhotných energetických zdrojů,

c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů 1b),

g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,

h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie,

i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

j) zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů,

k) pobídky malým, středním a velmi malým podnikům vyrábějícím energetické spotřebiče k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign.

(5) Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a ministerstvo jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.

HLAVA IV

NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6

Účinnost užití energie

(1) Výrobce elektřiny nebo tepelné energie 2) je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu 4).

(2) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Četnost, rozsah a způsob provedení kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

(3) U zařízení sloužícího pro ústřední vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy podle prováděcího právního předpisu.

(4) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle prováděcího právního předpisu 4b).

(5) Kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie podle odstavců 2 a 3 a kontrolu kotlů o výkonu nad 200 kW sloužících pro vytápění, umístěných ve vytápěném objektu, mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu 4d) přezkoušené ministerstvem. Rozsah přezkoušení těchto osob stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Povinnosti podle odstavců 2 až 4 se nevztahují na vlastníky nebo provozovatele kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g).

(7) U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu 4d) přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření. Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Vlastník nebo provozovatel zařízení na distribuci tepelné energie 2) a vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie a chladu je povinen u nově zřizovaných zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie zajistit účinnost užití energie a vybavení rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tuto povinnost má i v případě změny dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu 4).

(10) Výrobce, dovozce nebo prodejce může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.

§ 6a

Energetická náročnost budov

(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek 5) musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis 6a), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy.

(2) Splnění požadavků podle odstavce 1 dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu 5a). Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při

a) výstavbě nových budov,

b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m 2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b).

(3) Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie.

(4) Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m 2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou

a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,

b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,

c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,

d) tepelná čerpadla.

(5) Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1000 m 2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově.

(7) Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu 5b), přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování.

(8) Požadavky podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu 6). Požadavky podle odstavce 1 nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m 2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Požadavky dále nemusí být splněny u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění 6a).

(9) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem 6b).

(10) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.

(11) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem 6b). Pravidla se nevztahují na

a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,

b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku,

c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem 6b) a neohrožení zdraví a majetku.

§ 7

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

(1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.

(2) Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MWe a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MWe.

(3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie.

(4) Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška.

§ 8

Energetické štítky

(1) Tuzemští výrobci nebo dovozci hromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška, jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen „štítky“). Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce.

(2) Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědny za správnost údajů, které uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci.

(3) Štítek musí obsahovat zejména údaje o měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetické účinnosti spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti pro daný typ spotřebičů a údaje o možných negativních vlivech provozu a likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob.

(4) Prodejci energetických spotřebičů uvedených v prováděcím právním předpisu 6c) nesmí tyto spotřebiče nabízet k prodeji bez energetických štítků. Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce.

(5) Tuzemští výrobci, dovozci nebo distributoři nesmějí používat značky, symboly a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl.

(6) Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě.

(7) K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,

b) všeobecnou charakteristiku výrobku,

c) údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,

d) výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče,

e) návod k obsluze.

(8) Pokud jsou energetické spotřebiče nabízeny v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, kdy si zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejce zajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 7 před uzavřením kupní smlouvy.

(9) Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu 5 let po ukončení výroby jednotlivého typu.

(10) Podrobnosti označování energetických spotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška.

§ 8a

Ekodesign

(1) Výrobce, nebo jeho zplnomocněný zástupce, nebo dovozce energetických spotřebičů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen před uvedením na trh nebo do provozu opatřit tyto energetické spotřebiče označením CE 6d) a vydat prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, které deklaruje splnění požadavků na ekodesign stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Výrobcem podle odstavce 1 se rozumí fyzická nebo právnická osoba vyrábějící energetický spotřebič a uvádějící jej na trh nebo do provozu, a to pod vlastním jménem nebo obchodním označením. Za výrobce se považuje i fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh nebo do provozu energetické spotřebiče, neexistuje-li výrobce podle předchozí věty nebo dovozce.

(3) Obsah a podrobnosti zpracování prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Energetické spotřebiče stanovené podle odstavce 1 nesmí být opatřeny jiným označením, které by svým významem nebo podobou mohlo vést k záměně s označením CE. Označení CE musí splňovat požadavky uvedené ve zvláštních právních předpisech 6e) upravujících grafickou podobu označení CE.

(5) Požadavky na ekodesign se nevztahují na energetické spotřebiče vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Společenství, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy.

(6) Osoby, na něž se vztahuje povinnost podle odstavce 1, musí uchovávat prohlášení o shodě a dokumenty týkající se provedeného posouzení shody po dobu 10 let od vyrobení posledního kusu daného energetického spotřebiče a jsou povinny je na požádání poskytnout do 10 dnů příslušnému kontrolnímu orgánu.

(7) Dokumentace podle odstavce 3 musí být poskytnuta konečným uživatelům výrobku v českém jazyce. To neplatí, lze-li tyto informace vyjádřit pomocí harmonizovaných symbolů nebo uznávaných kódů.

(8) Prováděcí právní předpisy mohou stanovit

a) požadavky na ekodesign,

b) údaje o materiálovém složení a spotřebě energetických spotřebičů, materiálech nebo zdrojích,

c) požadavky na instalaci energetického spotřebiče,

d) technické normy nebo postupy, které se mají použít,

e) údaje o posouzení shody,

f) další informace, které mají poskytnout výrobci, zejména informace o prvcích technické dokumentace, které jsou třeba pro usnadnění kontrol shody energetického spotřebiče, dále nezbytné informace o tom, jak mohou spotřebitelé přispět k udržitelnému užívání výrobku, informace o ekologickém profilu výrobku a výhodách ekodesignu, informace o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů konstrukčních části a podsestav.

§ 9

Energetický audit

(1) Energetický audit provádí energetický auditor. Energetický audit musí být zpracován s využitím energeticky úsporných materiálů a postupů, objektivně a pravdivě. Energetický audit provedený v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem 6f) je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat

a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,

b) celkovou výši dosažitelných energetických úspor včetně použitých vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu,

c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění.

(2) Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník a energetický auditor povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova, a to i v elektronické podobě.

(3) Povinnost podrobit energetické hospodářství a budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu se vztahuje na

a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje 200 kW,

b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, hlavního města Prahy a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota,

c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota.

(4) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce. 2)

(5) Energetický audit se neprovádí, jestliže stávající technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanoveným zvláštním právním předpisem.

(6) Energetický audit se neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným podle prováděcího právního předpisu, a u budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(7) Pokud povinnost podle odstavce 3 plní vlastník nebo osoba, která má jiné užívací právo, má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost.

(8) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.

(9) Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška.

(10) Energetický audit může provést také osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže vykonává činnost energetického auditora na území České republiky dočasně nebo ojediněle, pokud je

a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie,

b) oprávněn k výkonu činnosti energetického auditora podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(11) Provedení auditu osobou podle odstavce 10 je povinen zadavatel energetického auditu oznámit ministerstvu, které je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu 6g).

§ 10

Energetický auditor

(1) Energetický auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je

a) složení odborné zkoušky,

b) způsobilost k právním úkonům,

c) bezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

d) požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 5.

(3) Způsob podání žádosti o složení odborné zkoušky, její obsah a průběh (dále jen „zkušební řád“) stanoví prováděcí právní předpis. Písemná žádost obsahuje

a) doklady o odborné způsobilosti, které zahrnují doklad o vzdělání a doklad o praxi v oboru; při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního zákona 6g) ,

b) kopie minimálně 2 zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel, s potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora.

(4) Odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje ministerstvo. Uchazeč obdrží písemné oznámení o termínu a místě konání zkoušky nejméně 10 dnů před jejím konáním spolu s posudkem předložených energetických auditů. O průběhu a výsledku zkoušky zkušební komise pořizuje protokol a na jeho základě vydává doklad o zkoušce.

(5) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání a odpovídající dílčí kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. a 5 let praxe, nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti technických věd a technologií a 5 let praxe v oboru.

(6) Uchazeč podává ministerstvu písemnou žádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanoví prováděcí právní předpis 6f).

(7) K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce 6 se připojí doklad o složení odborné zkoušky.

(8) Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti uchazeče vyžádá podle zvláštního právního předpisu 6f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Pokud jsou splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických auditorů, obdrží uchazeč osvědčení o odborné způsobilosti energetického auditora. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických auditorů, obdrží uchazeč písemné rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti.

(10) Ministerstvo nepřipustí ke zkoušce nebo nezapíše do seznamu energetických auditorů 6 let od podání žádosti uchazeče, který v žádostech uvedl nepravdivé informace, zejména prokazující jeho odbornou způsobilost. V opakovaném případě má odmítnutí trvalou platnost.

(11) Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) provést energetický auditor, který

a) má majetkovou účast ve společnosti nebo družstvu, které jsou zadavatelem energetického auditu,

b) je společníkem společnosti nebo členem družstva, které jsou zadavatelem, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli,

c) je osobou blízkou 7) osobám, které mají u fyzických osob nebo v právnických osobách, jež jsou zadavatelem energetického auditu, postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.

(12) Energetický auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

(13) Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství a budovách byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon.

(14) Energetický auditor opatřuje zprávu o energetickém auditu vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo energetického auditora nesmí být auditorem používáno na jiných dokumentech, než jsou energetický audit, průkaz budovy, inspekce kotle, klimatizačního zařízení, podklady pro výběrová řízení na tyto činnosti a vyhodnocení účinků plnění energetických auditů.

(15) Energetický auditor je povinen vést chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností opatřených číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento seznam energetických auditů a ostatních činností za uplynulý rok je povinen předložit na vyžádání nebo každoročně vždy do 31. března ministerstvu, a to i když energetické audity nebo ostatní činnosti neprováděl.

(16) Seznam energetických auditů a ostatních činností, který předkládá energetický auditor podle odstavce 15, obsahuje název zadavatele, název zařízení, jeho roční spotřebu energie v GJ, navržené úspory v GJ a datum, kdy byl energetický audit, průkaz nebo inspekce kotlů nebo klimatizačních zařízení objednán a vyhotoven.

(17) Dokumenty podle odstavce 14 označené uchazečem o zápis do seznamu energetických auditorů nebo energetickým auditorem se předkládají v originále nebo notářsky ověřené kopii.

§ 11

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti
a) rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5),

b) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií,

c) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

d) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie,

e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

f) rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, osob zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů,

g) rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů a vydává osvědčení o odborné způsobilosti energetického auditora, dále vydává osvědčení o odborné způsobilosti osob zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8,

h) rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 10 až 14 nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění a zpracování energetického auditu stanovené tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel,

i) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje,

j) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.

§ 11a

Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů

(1) Ministerstvo zruší zápis energetického auditora v seznamu auditorů, poruší-li auditor povinnosti stanovené mu v § 9 tohoto zákona (dále jen „provinění“). O zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů rozhoduje ministerstvo v řízení, které se zahajuje na základě podání doručeného ministerstvu nebo na základě podnětu ze Státní energetické inspekce nebo z úřední moci ministerstva.

(2) Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů může být zahájeno do 6 měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provinění, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k provinění došlo.

(3) Návrh na zahájení řízení musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nesmí být po zahájení řízení měněny.

(4) Energetický auditor, proti kterému je řízení vedeno, má právo vyjádřit se k návrhu podle odstavce 3, k důvodům v návrhu uvedeným, ke způsobu zjištění jeho provinění, k výsledkům kontroly Státní energetické inspekce; dále má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání.

(5) Ministerstvo může rozhodnout i bez ústního jednání, jestliže s tím energetický auditor souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li energetický auditor do 14 dnů od doručení výzvy ministerstva svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučení.

(6) Podkladem pro vydání rozhodnutí jsou vždy výsledky kontroly provedené Státní energetickou inspekcí; tato kontrola se provádí v řízení nebo může být provedena i před zahájením řízení, jde-li o řízení zahájené z podnětu Státní energetické inspekce.

(7) Ministerstvo může na návrh Státní energetické inspekce v případě méně závažných provinění rozhodnout o přezkoušení energetického auditora. Neuspěje-li energetický auditor při přezkoušení, ministerstvo zruší rozhodnutím zápis v seznamu energetických auditorů.

(8) Energetický auditor je povinen do 14 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů vrátit ministerstvu originál osvědčení.

(9) Energetický auditor, jemuž byl zrušen zápis do seznamu energetických auditorů, se může přihlásit ke složení zkoušky podle § 10 tohoto zákona nejdříve po uplynutí 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů.

HLAVA V

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 12

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW, nejde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 2,

b) jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu nezajistí jednorázovou kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů tepelné energie podle § 6 odst. 3,

c) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4,

d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu podle § 6 odst. 7,

e) jako vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie nebo vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí účinnost užití energie nebo vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9,

f) zrušeno

g) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5,

h) jako vlastník budovy v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody,

i) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2,

j) jako konečný spotřebitel v rozporu s § 6a odst. 10 neumožní instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům,

k) jako vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11,

l) jako vlastník energetického hospodářství nebo budovy, které byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu byla využita státní dotace, neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

m) jako osoba uvedená v § 9 odst. 3 písm. a) nebo c) nepodrobí energetické hospodářství nebo budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo

n) jako osoba mající jiné užívací právo než právo vlastnické k energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst. 7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. h), j), k) a n) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. g), i), l) a m) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e) pokutu do 200 000 Kč.

§ 12a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW, nejde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 2,

b) jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu nezajistí jednorázovou kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů tepelné energie podle § 6 odst. 3,

c) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4,

d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu podle § 6 odst. 7,

e) jako vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie nebo vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí účinnost užití energie nebo vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9,

f) zrušeno

g) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5,

h) jako vlastník budovy v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody,

i) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2,

j) jako konečný spotřebitel v rozporu s § 6a odst. 10 neumožní instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům,

k) jako vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11,

l) jako vlastník energetického hospodářství nebo budovy, které byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu byla využita státní dotace, neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

m) jako osoba uvedená v § 9 odst. 3 písm. a) nebo c) nepodrobí energetické hospodářství nebo budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo

n) jako osoba mající jiné užívací právo než právo vlastnické k energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst. 7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost,

o) jako výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo jako dovozce energetických spotřebičů neopatří tyto spotřebiče označením CE nebo nevydá prohlášení o shodě podle § 8a odst. 1, či tyto spotřebiče opatří jiným označením, které by svým významem nebo podobou mohlo vést k záměně s označením CE podle § 8a odst. 3,

p) jako výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo jako dovozce energetických spotřebičů neuchová prohlášení o shodě a dokumenty týkající se provedeného posouzení shody po stanovenou dobu, či je ve stanoveném termínu neposkytne příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 8a odst. 6.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že

a) jako držitel licence na podnikání v energetických odvětvích nebo dodavatel tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle § 4 odst. 6,

b) jako výrobce elektřiny nebo tepelné energie nezajistí u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie nebo u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb, minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

c) jako výrobce nebo dovozce nebo prodejce uvede na trh spotřebiče energie v rozporu s § 6 odst. 10,

d) jako provozovatel budov pro účely uvedené v § 6a odst. 6 neumístí průkaz na veřejně přístupném místě v budově,

e) jako výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MW t v rozporu s § 7 odst. 1 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny,

f) jako výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MW e v rozporu s § 7 odst. 2 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla,

g) jako tuzemský výrobce nebo dovozce hromadně vyráběných energetických spotřebičů v rozporu s § 8 odst. 1 nevybaví tyto spotřebiče štítky vyhovujícími požadavkům podle § 8 odst. 3, 6 nebo nezpracuje technickou dokumentaci podle § 8 odst. 7,

h) jako prodejce energetických spotřebičů uvedených v prováděcím právním předpisu 6c) v rozporu s § 8 odst. 4 nabídne energetický spotřebič bez energetického štítku, nebo

i) jako tuzemský výrobce, dovozce nebo distributor hromadně vyráběných energetických spotřebičů použije v rozporu s § 8 odst. 5 značky, symboly nebo popisy, které by mohly uvést zákazníka v omyl, nebo

j) v rozporu s § 8 odst. 8 jako prodejce energetických spotřebičů nabízející tyto spotřebiče v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, nezajistí, aby se zájemce mohl seznámit s technickou dokumentací ještě před uzavřením kupní smlouvy.

(3) Společenství vlastníků jednotek se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5,

b) v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody,

c) nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, nebo

d) se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11.

(4) Energetický auditor se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 9 odst. 1 zpracuje neobjektivní zprávu o energetickém auditu,

b) neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

c) provede energetický audit v případech uvedených v § 10 odst. 10,

d) provede energetický audit bez pojištění podle § 10 odst. 11,

e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10 odst. 12,

f) použije evidenční číslo energetického auditora v rozporu s § 10 odst. 13, nebo

g) nevede chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností nebo jej na vyžádání nepředloží podle § 10 odst. 14.

(5) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako osoba provádějící kontrolu kotlů uvedených v § 6 odst. 2 až 4 nesplňuje požadavky uvedené v § 6 odst. 5,

b) jako osoba provádějící kontrolu klimatizačních systémů uvedených v § 6 odst. 7 nesplňuje požadavky podle § 6 odst. 8, nebo

c) jako zpracovatel průkazu nesplňuje požadavky podle § 6a odst. 7.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), j), k) a n) a odstavce 3 písm. b) a d),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), i), l) a m), odstavce 3 písm. a) a c), odstavce 4 písm. b), c), d), e) a g) a odstavce 5 písm. a), b) a c),

c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e),

d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o) a p), odstavce 2 písm. a), d), e), h), i) a j) a odstavce 4 písm. a),

e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c) a g).

§ 12b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce 7a). V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.

(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1. V těchto řízeních vydává závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko podle odstavce 3 a závazné stanovisko podle odstavce 2 ministerstvo nebo Státní energetická inspekce.

§ 13a

Kontrola

Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona upravuje zvláštní zákon 2).

HLAVA VI

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 14

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu. 9)

(5) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10 a § 13.

(6) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby

a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo

b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.

ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

____________________

1) Směrnice rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavku na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a rady 96/57/ES a 200/55/ES.

1b) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2a) Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce.

3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

4) § 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

4b) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

4d) § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

5b) § 5 odst. 3 písm. a), e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

6a) Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.

6b) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.

6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

6g) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

7) § 116 občanského zákoníku.

7a) § 92 odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

§ 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PRVNÍ

PODPORA VÝSTAVBY DRUŽSTEVNÍCH BYTŮ ZE STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporu malého rozsahu 1) poskytnout bytovému družstvu z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) dotaci a úvěr na krytí části pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů na území České republiky (dále jen „podpora“). Zákon dále upravuje postup při podání žádosti o podporu, při uzavírání smlouvy o poskytnutí podpory, podmínky při jejím využívání, kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem a důsledky jejich porušení.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení,

b) družstevním bytem byt v bytovém domě ve vlastnictví bytového družstva, který je určen formou nájmu k uspokojování bytových potřeb člena bytového družstva, případně osoby žijící s ním v domácnosti,

c) výstavbou družstevních bytů
1. výstavba bytového domu s družstevními byty,
2. změna dokončené stavby bytového domu ve vlastnictví bytového družstva, kterou vzniknou nové družstevní byty, nebo
3. změna dokončené stavby, kterou vznikne bytový dům s družstevními byty,

d) pořizovacími náklady spojenými s výstavbou družstevních bytů
1. náklady spojené se získáním pozemku, jedná-li se o výstavbu družstevních bytů podle písmena c) bodu 1, nebo náklady spojené se získáním pozemku a bytového domu, jedná-li se o výstavbu družstevních bytů podle písmena c) bodu 2, nebo náklady spojené se získáním pozemku a dokončené stavby, jedná-li se o výstavbu družstevních bytů podle písmena c) bodu 3,
2. stavební náklady spojené s výstavbou družstevních bytů,

e) rozpočtovými náklady předpokládané pořizovací náklady spojené s výstavbou družstevních bytů,

f) podporou dotace a úvěr poskytnuté na úhradu nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů,

g) účelově vázaným účtem účet bytového družstva u pověřené právnické osoby určený pro poskytování podpory.

§ 3

Základní podmínky poskytnutí podpory a stanovení její výše

(1) Výše podpory poskytnutá podle tohoto zákona musí být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporu malého rozsahu 1).

(2) Podpora může být poskytnuta pouze bytovému družstvu, které splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a financuje výstavbu družstevních bytů do svého vlastnictví za finanční účasti svých členů podle tohoto zákona. Vláda stanoví nařízením finanční částky, které se použijí pro výpočet výše dotace a úvěru podle odstavců 3 a 4; dále stanoví postup a podrobnosti při výpočtu nejvyšší přípustné výše podpory v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporu malého rozsahu 1) a postup a podrobnosti při splácení úvěru. Výše finančních částek bude určena na základě obvyklé úrovně nákladů na výstavbu bytů v České republice a předpokládané finanční účasti členů bytového družstva na výstavbě družstevních bytů.

(3) Výše dotace na výstavbu družstevních bytů, na které žádá bytové družstvo podporu, se vypočte jako součin počtu těchto družstevních bytů a finanční částky stanovené vládou na jeden byt.

(4) Výše úvěru na výstavbu družstevních bytů, na které žádá bytové družstvo podporu, se stanoví jako součin počtu těchto družstevních bytů a finanční částky stanovené vládou na jeden byt.

(5) Finanční prostředky poskytnuté podpory nelze sdružit s finančními prostředky jiné osoby. Za sdružení prostředků se nepovažují členský vklad nebo úvěr poskytnutý bankou nebo pobočkou zahraniční banky 2) (dále jen „bankovní úvěr“).

§ 4

Další podmínky poskytnutí podpory

(1) Podporu lze poskytnout pouze v případě, že bytové družstvo nemá ke dni podání žádosti evidovány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku, zdravotní pojišťovně, bance nebo pobočce zahraniční banky 2), nebo splatné závazky ve vztahu k dalším právnickým nebo fyzickým osobám.

(2) Podporu lze poskytnout na výstavbu družstevních bytů, jestliže jednotlivé družstevní byty jsou určeny k nájmu členy bytového družstva, kteří se na jejich výstavbě finančně podíleli, nebo jejich právními nástupci.

§ 5

Žádost o podporu

(1) Podporu lze poskytnout pouze na základě písemné žádosti bytového družstva podané u Fondu, která obsahuje vždy obchodní firmu bytového družstva, jeho sídlo a identifikační číslo a musí být předem schválena členskou schůzí a podána statutárním orgánem bytového družstva (dále jen „žádost“).

(2) K žádosti se přikládá

a) doklad bytového družstva o veškerých podporách, které byly v uplynulých třech letech předcházejících datu podání žádosti podle tohoto zákona poskytnuty na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podporu malého rozsahu 1); pokud takové podpory nebyly poskytnuty, předloží bytové družstvo čestné prohlášení stvrzující tuto skutečnost,

b) doklad o zápisu bytového družstva v obchodním rejstříku,

c) usnesení členské schůze o schválení žádosti,

d) usnesení členské schůze o souhlasu s uzavřením zástavní smlouvy [§ 7 odst. 2 a § 7 odst. 5 písm. b)] přijaté podle obchodního zákoníku 3),

e) prohlášení bytového družstva, že ke dni podání žádosti nemá splatné závazky uvedené v § 4 odst. 1,

f) jedná-li se o výstavbu družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1, výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví pozemku, na němž bude výstavba družstevních bytů provedena, případně smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu tohoto pozemku do vlastnictví bytového družstva tak, aby nejpozději do doby stanovené v § 6 odst. 1 se bytové družstvo stalo vlastníkem pozemku,

g) jedná-li se o výstavbu družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo 3, výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví pozemku a bytového domu nebo dokončené stavby, na nichž bude prováděna změna, případně smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu těchto nemovitostí tak, aby nejpozději do doby stanovené v § 6 odst. 1 se bytové družstvo stalo vlastníkem těchto nemovitostí,

h) pravomocné územní rozhodnutí 4), nebo sdělení příslušného stavebního úřadu, že v daném případě není územní rozhodnutí vyžadováno,

i) údaj o počtu družstevních bytů, na které je žádána podpora, údaj o podlahové ploše jednotlivých bytů a podlahové ploše nebytových prostorů, jsou-li součástí výstavby, a půdorysy jednotlivých podlaží,

j) finanční projekt obsahující
1. rozpočtové náklady v členění podle § 2 písm. d), včetně rozpočtových nákladů na jednotlivé družstevní byty,
2. údaje dokládající celkové finanční krytí rozpočtových nákladů podle jednotlivých zdrojů včetně předpokládané podpory,
3. příslib banky nebo pobočky zahraniční banky 2) k poskytnutí bankovního úvěru, za nějž se považuje rovněž příslib podmíněný poskytnutím podpory podle tohoto zákona, nebo smlouva o bankovním úvěru, má-li být zdrojem finančního krytí také bankovní úvěr.

(3) Fond si může dále vyžádat další doklady nutné k posouzení účelnosti investice a schopnosti bytového družstva plnit závazky z poskytnutého úvěru.

(4) Žádosti jsou vyřizovány v pořadí, ve kterém byly doručeny Fondu.

(5) Bytové družstvo dále doloží:

a) stanovy bytového družstva splňující podmínky podle § 10 až 12 s ověřenými podpisy statutárního orgánu bytového družstva, nebo úplné znění stanov bytového družstva po jejich případných změnách splňující podmínky podle § 10 až 12 s ověřenými podpisy statutárního orgánu bytového družstva, spolu s potvrzením o jejich předložení k založení do sbírky listin obchodního rejstříku,

b) smlouvu bytového družstva s pověřenou právnickou osobou o založení účelově vázaného účtu pro financování výstavby družstevních bytů,

c) doklad bytového družstva o splacení dalších členských vkladů v minimální výši 20 % rozpočtových nákladů a o jejich převedení na účelově vázaný účet bytového družstva u pověřené právnické osoby. V případě, že byly další členské vklady nebo jejich část již použity na pořízení pozemků, bytového domu nebo dokončené stavby k výstavbě družstevních bytů, anebo na krytí části stavebních nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů, bude částka obsahující členské vklady, která má být převedena na účelově vázaný účet, o tento výdaj snížena; současně bude předložen doklad bytového družstva o vynaložení dalších členských vkladů na tyto účely,

d) pravomocné stavební povolení,

e) v případě výstavby družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1 doklad o vlastnictví pozemku, na němž bude výstavba provedena, pokud nebyl přiložen k žádosti podle § 5 odst. 2 písm. f),

f) v případě výstavby družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo 3 doklad o vlastnictví pozemku a bytového domu nebo dokončené stavby, na nichž bude prováděna změna, pokud nebyl přiložen k žádosti podle § 5 odst. 2 písm. g),

g) doklady o zajištění financování výstavby družstevních bytů,

h) souhrnnou zprávu s údajem o počtu bytů a půdorysy jednotlivých podlaží podle zvláštního právního předpisu 5), ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení,

i) podrobný finanční projekt obsahující upřesněné rozpočtové náklady podle projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení.

§ 6

Smlouva o poskytnutí podpory

(1) Obsahuje-li žádost náležitosti podle § 5 odst. 1, je-li doložena doklady podle § 5 odst. 2, 3 a 5, vyplývají-li z předložených dokladů předpoklady pro výstavbu družstevních bytů a pro plnění závazků z poskytnutého úvěru, jsou-li splněny podmínky přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podporu malého rozsahu 1) a má-li Fond na poskytnutí podpory prostředky, může Fond uzavřít s bytovým družstvem smlouvu o poskytnutí podpory. Bytové družstvo je povinno předložit do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí podpory s Fondem, nejpozději však v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou stanoví Fond v písemné výzvě bytovému družstvu, doklady stanovené v § 5 odst. 5. Pokud Fond žádost zamítne, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu bytovému družstvu důvody zamítnutí.

(2) Smlouva o poskytnutí podpory musí mít písemnou formu a musí obsahovat označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy, určení výše podpory ve formě dotace a úvěru, informaci o tom, že se jedná o podporu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podporu malého rozsahu 1) včetně vyjádření její výše v porovnání s limitem obsaženým v tomto předpise, a závazek bytového družstva splatit podporu ve formě úvěru včetně příslušenství.

§ 7

Postup při čerpání podpory

(1) Podporu při výstavbě družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1 lze čerpat na základě předkládaných dokladů o stavebních nákladech spojených s výstavbou družstevních bytů, po předložení dokladů podle § 5 odst. 5 a poté, co bytové družstvo použilo na krytí pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů vlastní finanční prostředky ve formě dalších členských vkladů ve výši stanovené tímto zákonem.

(2) Jakmile bude možno rozestavěnou budovu při výstavbě družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1 zapsat do katastru nemovitostí 6), podá bytové družstvo neprodleně návrh na zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí a současně oznámí tuto skutečnost Fondu. Fond uzavře s bytovým družstvem zástavní smlouvu, jejímž předmětem bude zástavní právo k této rozestavěné budově a k pozemku, na němž je umístěna, zajišťující nesplacenou část úvěru včetně příslušenství.

(3) Nedojde-li z důvodů na straně bytového družstva k uzavření zástavní smlouvy podle odstavce 2 nejpozději do 2 let ode dne zahájení čerpání podpory bytovým družstvem, čerpání podpory se ukončí.

(4) V případě pravomocného rozhodnutí, kterým je zamítnut návrh na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí podle odstavce 2, se nejpozději dnem následujícím po dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí čerpání podpory ukončí.

(5) Podporu při výstavbě družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo 3 lze čerpat na základě předkládaných dokladů o stavebních nákladech spojených s výstavbou družstevních bytů, po předložení dokladů podle § 5 odst. 5 a poté, co bytové družstvo

a) použilo na krytí pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů vlastní finanční prostředky ve formě dalších členských vkladů ve výši stanovené tímto zákonem,

b) uzavřelo s Fondem zástavní smlouvu, jejímž předmětem je zástavní právo k pozemku a k bytovému domu nebo k dokončené stavbě, na nichž je prováděna výstavba družstevních bytů, a Fond obdrží listinu o zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí.

(6) Nedojde-li z důvodů na straně bytového družstva k uzavření zástavní smlouvy podle odstavce 5 písm. b) nejpozději do 1 roku od předložení dokladů podle § 5 odst. 5, pozbývá smlouva o poskytnutí podpory platnosti dnem následujícím po uplynutí této lhůty.

(7) V případě pravomocného rozhodnutí, kterým je zamítnut návrh na zápis zástavního práva podle odstavce 5 písm. b) do katastru nemovitostí, pozbývá smlouva o poskytnutí podpory platnosti dnem následujícím po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6.

§ 8

Kolaudace a finanční zúčtování podpory

(1) Při výstavbě družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona musí rozhodnutí o kolaudaci výstavby družstevních bytů nabýt právní moci nejpozději do 4 let ode dne nabytí právní moci stavebního povolení. V odůvodněných případech může Fond tuto lhůtu prodloužit.

(2) Mezi Fondem a bytovým družstvem, které je příjemcem podpory, se provede finanční zúčtování poskytnuté podpory nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona. Finanční zúčtování se řídí ustanoveními smlouvy o poskytnutí podpory uzavřené podle § 6 odst. 1 a 2; finanční zúčtování poskytnuté podpory je bytové družstvo povinno ověřit auditorem.

§ 9

Stanovy bytového družstva, které je příjemcem podpory

Podporu lze poskytnout pouze bytovému družstvu založenému na dobu neurčitou, jehož stanovy splňují podmínky uvedené v § 10 až 12 a kterými se bytové družstvo řídí.

§ 10

Členství v bytovém družstvu, které je příjemcem podpory

(1) Členem bytového družstva, které je příjemcem podpory, může být pouze zletilá fyzická osoba, jestliže se zavázala za účelem financování výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona ke splacení dalšího členského vkladu určeného ve stanovách, nejméně však ve výši rovnající se 20 % pořizovacích nákladů družstevního bytu, jehož má být nájemcem; podmínka zletilosti člena nemusí být splněna, vzniklo-li jeho členství přechodem členských práv a povinností děděním.

(2) Zálohovou výši dalšího členského vkladu předběžně stanoví usnesení členské schůze nejpozději den před podáním žádosti Fondu podle rozpočtových nákladů, přičemž rozpočtové náklady připadající na konkrétní družstevní byt se vypočtou z rozpočtových nákladů podle poměru podlahové plochy konkrétního družstevního bytu k podlahovým plochám všech družstevních bytů postavených s podporou podle tohoto zákona v bytovém domě. Konečnou výši dalšího členského vkladu stanoví usnesení členské schůze v souladu s vyúčtováním výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona se členy bytového družstva, které je příjemcem podpory; toto vyúčtování schválí členská schůze nejpozději do 90 dnů od finančního zúčtování podpory s Fondem.

(3) Členem bytového družstva, které je příjemcem podpory, může být také bytové družstvo, které se neúčastní na výstavbě družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona a nemá povinnost zavázat se ke splacení dalšího členského vkladu, pokud se zaváže zajišťovat na základě souhlasu členské schůze

a) záležitosti spojené se založením a vznikem bytového družstva, které je příjemcem podpory, nebo

b) činnosti spojené s přípravou a organizováním výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona, popřípadě též činnosti spojené se správou nemovitostí ve vlastnictví bytového družstva, které je příjemcem podpory, a dále též jiné záležitosti v rámci předmětu činnosti bytového družstva, které je příjemcem podpory.

(4) Při hlasování na členské schůzi má každý člen jeden hlas.

§ 11

Práva a povinnosti člena bytového družstva, které je příjemcem podpory

Člen bytového družstva, které je příjemcem podpory, má

a) je-li fyzickou osobou, právo na uzavření nájemní smlouvy o užívání družstevního bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona, na jehož pořízení se finančně podílel svým dalším členským vkladem podle tohoto zákona a stanov; stejné právo má každý právní nástupce, je-li fyzickou osobou; právo člena na uzavření nájemní smlouvy vzniká dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci 7) bytového domu, v němž se družstevní byt nachází, nebo po kolaudaci změny dokončené stavby bytového domu s družstevními byty,

b) povinnost platit nájemné stanovené na základě kalkulace zahrnující splátky úvěrů a úroky z nich, náklady na opravy a údržbu domu a na technické zhodnocení domu, náklady na pojištění domu, daň z nemovitostí, náklady na správu družstva a domu,

c) povinnost splácet v nájemném částky odpovídající splátkám úvěru bytového družstva a jeho příslušenství, které podle vyúčtování výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona se členy podle § 10 odst. 2 připadají na družstevní byt, který člen užívá; částky připadající na družstevní byt se vypočtou ze splátek úvěru bytového družstva a jeho příslušenství podle poměru podlahové plochy tohoto družstevního bytu k podlahovým plochám všech družstevních bytů bytového družstva postavených s podporou podle tohoto zákona v bytovém domě, v němž se družstevní byt nachází,

d) povinnost zaplatit bytovému družstvu částku rovnající se dotaci a nesplacené části úvěru a jeho příslušenství připadající na družstevní byt postavený s podporou podle tohoto zákona, který užívá, pokud bytové družstvo rozhodne o vrácení podpory podle § 16 a 17,

e) povinnost splatit další členský vklad ve výši podle § 10 odst. 1, přičemž zálohová výše dalšího členského vkladu musí být splacena nejpozději do 60 dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí podpory,

f) zákaz účastnit se výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona v jiném bytovém družstvu; v bytovém družstvu může být člen nájemcem pouze jednoho družstevního bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona; člen potvrzuje tyto skutečnosti v čestném prohlášení, které je součástí členské přihlášky do bytového družstva; nepravdivé prohlášení je důvodem k vyloučení člena z bytového družstva.

§ 12

Předmět činnosti a podnikání bytového družstva, které je příjemcem podpory

(1) Předmětem činnosti bytového družstva, které je příjemcem podpory, může být pouze

a) organizování přípravy a provádění nebo zajišťování výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona, výstavby jiných družstevních bytů než podle tohoto zákona nebo jiných budov do vlastnictví bytového družstva, včetně souvisejícího pořizování pozemků, budov nebo bytových domů do vlastnictví bytového družstva,

b) činnosti spojené s pronájmem družstevních bytů postavených s podporou podle tohoto zákona členům bytového družstva, dále pronájem jiných družstevních bytů než podle tohoto zákona, nebytových prostorů či střešních ploch, ploch na obvodovém plášti nebo jiných obdobných ploch bytového domu, či převádění jiných družstevních bytů než podle tohoto zákona nebo nebytových prostorů do vlastnictví členů bytového družstva podle zvláštního zákona 8),

c) zajišťování správy, provozu, údržby, oprav, rekonstrukce, modernizace a jiných změn staveb ve vlastnictví bytového družstva,

d) zajišťování správy jiného majetku bytového družstva,

e) poskytování a zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v bytových domech ve vlastnictví bytového družstva a uzavírání příslušných smluv k zajišťování těchto plnění.

(2) Předmětem podnikání bytového družstva, které je příjemcem podpory, může být pouze správa nemovitostí a činnosti s tím spojené, vykonávané na základě smlouvy pro vlastníky jednotek, společenství vlastníků jednotek 9) nebo pro bytová družstva.

(3) Bytové družstvo, které je příjemcem podpory, se nesmí přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo na jiné činnosti jiných podnikajících osob nebo být jejich společníkem nebo členem. Může být pouze zakladatelem nebo členem zájmových sdružení právnických osob podle zvláštního právního předpisu sdružujících pouze družstva a společenství vlastníků jednotek nebo další právnické osoby s obdobnou činností a účastnit se na jejich činnosti. Pokud je předmětem činnosti těchto zájmových sdružení i podnikání, může bytové družstvo, které je příjemcem podpory, být jejich členem pouze v případě, že ve sdružení nemá majetkovou účast, neručí za jeho závazky a nepodílí se na případné ztrátě těchto zájmových sdružení.

(4) Členské příspěvky poskytnuté bytovým družstvem, které je příjemcem podpory, na úhradu nákladů činnosti sdružení, se nepovažují za účast na jiné osobě podle odstavce 3.

(5) Dosažený zisk bytového družstva, které je příjemcem podpory, se nerozděluje mezi členy a použije se vždy pro činnosti podle odstavce 1 písm. a) a c).

§ 13

Zatěžování majetku bytového družstva, které je příjemcem podpory

Bytové družstvo, které je příjemcem podpory, nesmí smluvně zatěžovat svůj nemovitý majetek pořízený s podporou právem odpovídajícím věcnému břemenu, zástavním právem či jiným zajištěním závazků, nejde-li o zajištění závazků bytového družstva, které vznikly v souvislosti s výstavbou družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona anebo z důvodu závazků spojených s předmětem činnosti družstva podle § 12 odst. 1 písm. c). Podmínkou uzavření zástavní smlouvy je předchozí souhlas členské schůze bytového družstva.

§ 14

Nakládání s majetkem bytového družstva, které je příjemcem podpory

(1) Majetek bytového družstva, které je příjemcem podpory, může být investován pouze do

a) dluhopisů, které emitovaly nebo za jejichž splacení se zaručily členské státy nebo centrální banky členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

b) hypotečních zástavních listů,

c) nemovitostí a věcí movitých, které nejsou cennými papíry, vyjma cenných papírů uvedených v písmenech a) a b), nebo

d) běžných a vkladových účtů vedených bankami.

(2) Hodnota cenných papírů podle odstavce 1 písm. a) a b) jednoho emitenta nesmí přesahovat 10 % finančního majetku bytového družstva, které je příjemcem podpory; to platí rovněž o dluhopisech, za jejichž splacení se zaručila jediná osoba.

(3) Bytové družstvo, které je příjemcem podpory, nesmí

a) emitovat dluhopisy ani zajistit závazky jiných osob,

b) poskytovat půjčky, úvěry a dary ze svého majetku; to neplatí, jedná-li se o dar pro zaměstnance nebo člena za podmínek obvyklých, anebo o sociální pomoc poskytnutou zaměstnanci nebo členovi,

c) převést, zastavit ani pronajmout svůj podnik nebo jeho část.

§ 15

Nakládání s družstevními byty postavenými s podporou

Bytové družstvo, které je příjemcem podpory, není oprávněno

a) svým prohlášením určit prostorově vymezené části budovy, které se stanou jednotkami podle zvláštního právního předpisu 10), pokud jde o bytové domy s družstevními byty postavenými s podporou podle tohoto zákona,

b) uzavřít smlouvu o výstavbě podle zvláštního právního předpisu upravujícího vlastnictví bytů 11), která by se týkala bytového domu nebo družstevních bytů postavených s podporou podle tohoto zákona,

c) uzavřít v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy o užívání družstevního bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu tohoto družstevního bytu do vlastnictví podle zvláštního právního předpisu 12),

d) převést bytový dům s družstevními byty postavenými s podporou podle tohoto zákona na svého člena nebo na třetí osobu,

e) provést změnu užívání družstevního bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona k jiným účelům než k bydlení.

§ 16

Ukončení závazků bytového družstva plynoucích z poskytnuté podpory v případě změny stanov a zániku bytového družstva

(1) Členská schůze bytového družstva, které je příjemcem podpory, může po uplynutí 20 let od počátku splácení úvěru rozhodnout o

a) změně stanov, v jejichž důsledku nejsou nadále splněny podmínky uvedené v § 10 až 12 tohoto zákona,

b) fúzi s jiným družstvem než s bytovým družstvem, které je příjemcem podpory,

c) rozdělení na více bytových družstev,

d) zrušení s likvidací, nebo

e) změně právní formy.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 je platné pouze v případě, že bytové družstvo, které je příjemcem podpory, před přijetím tohoto rozhodnutí vrátilo v plném rozsahu podporu ve formě dotace a nesplacené části úvěru poskytnutou podle tohoto zákona a vyrovnalo vůči Fondu a pověřené právnické osobě veškeré své další závazky.

§ 17

Ukončení závazků bytového družstva plynoucích z poskytnuté podpory

Členská schůze bytového družstva, které je příjemcem podpory, může po uplynutí 20 let od počátku splácení úvěru rozhodnout, že nechce být ve vztahu k některým družstevním bytům postaveným s podporou podle tohoto zákona dále vázána ustanoveními tohoto zákona. Rozhodnutí je platné pouze v případě, vrátí-li bytové družstvo, které je příjemcem podpory, v plném rozsahu podporu poskytnutou na výstavbu těchto družstevních bytů a vyrovná-li vůči Fondu a pověřené právnické osobě své další závazky spojené s výstavbou těchto družstevních bytů.

§ 18

Zrušení bytového družstva rozhodnutím soudu

V případě zrušení bytového družstva, které je příjemcem podpory, rozhodnutím soudu 13) před splacením úvěru Fondu, vzniká bytovému družstvu povinnost před zpracováním návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku vrátit Fondu podporu poskytnutou tomuto bytovému družstvu podle tohoto zákona a uhradit další závazky stanovené v tomto zákoně.

§ 19

Kontrola dodržování podmínek stanovených zákonem

(1) Pro kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem pro poskytnutí a použití podpory podle tohoto zákona a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení podpory se použijí zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně a finanční kontrolu ve veřejné správě 14).

(2) Bytové družstvo, které je příjemcem podpory, je povinno umožnit Fondu kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem a dodržování ustanovení smlouvy o poskytnutí podpory uzavřené podle tohoto zákona již v období přípravy a průběhu výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona, a to ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

§ 20

Pověřená právnická osoba

Fond může svěřit právnické osobě vybrané na základě výběrového řízení podle zvláštního právního předpisu některé činnosti spojené s poskytováním podpory, zejména vedení účelově vázaného účtu, evidenci pohledávek vznikajících z poskytnutého úvěru z prostředků Fondu a evidenci jeho splátek. Obchodní firmu vybrané právnické osoby zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dluhopisech

§ 21

V § 30 odst. 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, se ve větě první za slova „i úvěr poskytnutý“ vkládají slova „Státním fondem rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů podle zvláštního právního předpisu, a dále úvěr poskytnutý“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 22

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

____________________

1) Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.

2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku.

4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

5) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

6) § 27 písm. l) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

9) § 9 až 11 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 17 a násl. zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) § 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13) § 254 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 257 obchodního zákoníku.

14) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

§ 1

Toto nařízení stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství upravující podporu malého rozsahu 1)

a) finanční částky, které se použijí pro výpočet dotace a úvěru poskytovaných jako podpora ze Státního fondu rozvoje bydlení,

b) postup a podrobnosti při výpočtu nejvyšší přípustné výše podpory,

c) postup a podrobnosti při splácení úvěru.

§ 2

(1) Pro výpočet výše dotace podle § 3 odst. 3 zákona o podpoře výstavby družstevních bytů činí finanční částka 100 000 Kč na 1 byt.

(2) Pro výpočet výše úvěru podle § 3 odst. 4 zákona o podpoře výstavby družstevních bytů činí finanční částka nejvýše 700 000 Kč na 1 byt.

§ 3

Pro hodnocení souladu podpory s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporu malého rozsahu 1) se výše podpory na výstavbu družstevních bytů poskytnuté bytovému družstvu stanoví jako součet dotace a hrubého ekvivalentu, kterým je současná hodnota úspor vyplývajících ze zvýhodněného úvěru 2).

§ 4

(1) Úvěr je splatný do 20 let ode dne, kdy bylo započato s jeho čerpáním.

(2) Úvěr splácí bytové družstvo pravidelnými měsíčními splátkami zahrnujícími splátku jistiny a úrok, není-li dále stanoveno jinak. První splátka je splatná nejpozději 90 dnů od skončení čerpání úvěru, přičemž úvěr lze čerpat nejpozději do 3 let od uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Bytové družstvo může kdykoliv zaplatit mimořádnou splátku a splatit úvěr předčasně.

(3) Vyčerpané prostředky úvěru se úročí úrokovou sazbou 3 % ročně. Úročení vyčerpané části úvěru začíná dnem zahájení jeho čerpání.

(4) Úvěr splácí bytové družstvo na účet Státního fondu rozvoje bydlení uvedený ve smlouvě o poskytnutí podpory.

§ 5

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Předseda vlády:

Ing. Paroubek v. r.

Ministr pro místní rozvoj:

Mgr. Martínek v. r.

____________________

1) Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.

2) Čl. 2 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje rozsah a podmínky poskytování dotací obcím z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) na podporu výstavby nájemních bytů.

§ 2

Vymezení pojmů

V tomto nařízení se rozumí
a) nájemním bytem byt určený k uspokojování bytových potřeb občanů formou nájmu bytu, včetně bytu zvláštního určení1) a bytu v domě zvláštního určení, 2) jsou-li tyto byty v bytovém domě, který je stavbou pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení, s výjimkou stavby pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavku na rodinné bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení a má nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, 3)

b) bytem zvláštního určení byt zvlášť upravený pro ubytování zdravotně postižených osob, 1)

c) bytem v domě zvláštního určení byt v domě s pečovatelskou službou nebo v domě s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany, 2)

d) výstavbou
1. výstavba bytového domu s nájemními byty [písmeno a)],
2. změna stavby, kterou vznikne nový nájemní byt z prostor nezpůsobilých pro bydlení, pokud tyto prostory nikdy bytem nebyly, nebo z prostor sloužících k jiným účelům než bydlení, nebo
3. nástavba, půdní vestavba nebo přístavba, pokud jí vznikne nový nájemní byt.

§ 3

Podmínky pro získání dotace

Dotaci lze poskytnout obci, na jejímž území se provádí výstavba nájemních bytů ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví obce, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) obec má schválený územní plán. Pozemek, na kterém bude výstavba provedena, je ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví obce. Je-li výstavba prováděna změnou stavby, nástavbou, půdní vestavbou nebo přístavbou, musí být budova ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví obce,

b) dodavatel stavby bude vybrán v souladu s právními předpisy o zadávání veřejných zakázek,

c) nájemné z nájemních bytů pořízených s dotací nesmí být po dobu 20 let od pravomocného rozhodnutí o kolaudaci stavby (dále jen „kolaudace“) stanoveno vyšší než věcně usměrňované nájemné podle zvláštního právního předpisu,

d) obec nepřevede po dobu 20 let od kolaudace vlastnictví budovy ani bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů 4) na jinou osobu, a to ani spoluvlastnický podíl,

e) po dobu 20 let od kolaudace nesmí být provedena změna užívání nájemního bytu k jiným účelům než k bydlení a po tuto dobu musí být nájemní byt užíván právem nájmu,

f) jde-li o budovu s 15 a více nájemními byty, musí nejméně 5 % nájemních bytů, a to vždy alespoň 1 nájemní byt, splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, který určuje obecné technické podmínky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace 5); vysloví-li s tím ministr pro místní rozvoj na základě písemné a zdůvodněné žádosti obce souhlas, mohou při výstavbě 100 a více bytů v rámci jedné investiční akce být byty splňující podmínky užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace umístěny v jednotlivých budovách nerovnoměrně, jestliže podíl těchto bytů na celkovém počtu všech bytů stavěných obcí s dotací podle tohoto nařízení dosahuje nejméně 5 % a jestliže v každé budově je umístěn alespoň 1 takový byt, přičemž v žádné budově podíl těchto bytů nepřesahuje jednu třetinu počtu všech bytů v budově,

g) rozhodnutí o kolaudaci nabude právní moci nejdéle do 3 let od data poskytnutí dotace,

h) dotace je žádána na výstavbu nájemních bytů, která bude zahájena nejdéle do konce roku 2002, pokud byla žádost o dotaci podána u Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury nebo v rámci Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou, a pokud takto podané žádosti nebylo vyhověno.

§ 4

Výše dotace

(1) Dotaci lze poskytnout do výše 50 % celkových nákladů na výstavbu bytu, a to nejvýše do
a) 320 000 Kč na jeden byt, pokud v písmenech b) až e) není stanoveno jinak,

b) 370 000 Kč na jeden byt vzniklý rekonstrukcí bývalého vojenského objektu,

c) 400 000 Kč, jedná-li se o výstavbu bytu na nezainvestovaném území, kde je nutno současně vybudovat technickou infrastrukturu,

d) 500 000 Kč na jeden byt zvláštního určení, 1)

e) 700 000 Kč na jeden byt v domě zvláštního určení. 2)

(2) U bytu zvláštního určení, bytu v domě zvláštního určení a bytu vzniklého rekonstrukcí bývalého vojenského objektu může dotace ve výši podle odstavce 1 písm. b), d) a e) činit více než 50 % nákladů na jeho výstavbu.

§ 5

Postup při poskytování dotace

(1) Dotaci lze poskytnout obci na základě písemné žádosti podané u Fondu.

(2) K písemné žádosti obec přikládá
a) jde-li o novou výstavbu, údaj o schváleném územním plánu obce nebo územně plánovacím podkladu jej nahrazujícím,

b) pravomocné stavební povolení,

c) výpis z katastru nemovitostí o vlastnictví pozemku, na němž má být výstavba prováděna,

d) prohlášení obce, že ke dni podání žádosti o dotaci nemá závazky po době splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu a státním fondům,

e) výpis z katastru nemovitostí o vlastnictví budovy, pokud se výstavba provádí změnou stavby, nástavbou, půdní vestavbou nebo přístavbou,

f) smlouvu o sdružení, provádí-li výstavbu ve vzájemné spolupráci dva nebo více investorů.

§ 6

Poskytování dotace podle tohoto nařízení musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. 6)

§ 7

Kontrola a sankce

Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace podle tohoto nařízení a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace platí zvláštní právní předpis. 7)

§ 7a

Přechodná ustanovení

(1) K účelům stanoveným tímto nařízením lze poskytnout dotaci i na výstavbu nájemních bytů, která byla zahájena po 1. lednu 2003, pokud

a) žádost byla podána Ministerstvu pro místní rozvoj v rámci Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury nebo v rámci Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou nejpozději do 31. prosince 2002,

b) o poskytnutí dotace na základě žádosti podané podle písmene a) rozhodl Fond nejpozději do 31. prosince 2003,

c) nájemné z nájemního bytu, na který byla poskytnuta dotace, není vyšší než součin pořizovací ceny bytu a měsíčního koeficientu 0,00333; takto stanovené nájemné může obec každoročně k 1. červenci, nejdříve však po 12 měsících, upravit mírou inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem; pořizovací cenou bytu se rozumí cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,

d) obec, která žádá o dotaci, splňuje i ostatní podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou podmínky stanovené v § 3 písm. h) týkající se termínu zahájení výstavby.

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d) lze poskytnout dotaci na výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou také obci, která byla postižena povodněmi v roce 2002, pokud žádost byla podána nejpozději do 31. prosince 2002 u Fondu.

§ 8

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr pro místní rozvoj:

Ing. Lachnit, CSc. v. r.

____________________

1) § 9 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

2) § 10 zákona č. 102/1992 Sb.

3) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

4) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické podmínky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

6) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

7) § 30 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

§ 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

ČÁST PRVNÍ

STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ

§ 1

Základní ustanovení

(1) Zřizuje se Státní fond rozvoje bydlení se sídlem v Olomouci (dále jen „Fond“). Účelem Fondu je podporovat rozvoj bydlení v České republice v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky.

(2) Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).

(3) Majetek, s nímž Fond hospodaří, je ve vlastnictví státu.

§ 2

Příjmy Fondu

(1) Příjmy Fondu tvoří
a) dotace ze státního rozpočtu,

b) příjem z vydaných dluhopisů,

c) výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu s tímto zákonem,

d) splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,

e) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,

f) výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,

g) prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství,

h) přijaté půjčky a úvěry,

i) splátky státních půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu,

j) další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu. 1)

§ 3

Použití prostředků Fondu

(1) Finanční prostředky soustředěné ve Fondu lze použít pouze na území České republiky
a) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru,

b) ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,

c) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace,

d) k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám
1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,
2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu,

e) ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru,

f) ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká,

g) ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru.

(2) Finanční prostředky soustředěné ve Fondu lze dále použít
a) k nákupu hypotečních zástavních listů,

b) k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,

c) k nákupu státních dluhopisů,

d) k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odstavce 1 písm. d),

e) k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,

f) k úhradě nákladů spojených se správou Fondu,

g) k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,

h) k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení,

i) k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou.

(3) Činnosti spojené s funkcí Fondu podle odstavce 1 písm. a), b) a d) může Fond svěřit jiné právnické osobě na základě výběrového řízení vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu. 2)

(4) Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1.

(5) V souvislosti s poskytnutím prostředků Fondu podle odstavce 1 Fond si vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků z Fondu poskytnutí informací a podkladů nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty.

(6) Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(7) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.

§ 3a

Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb

Fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu 2b) obdobně.

§ 4

(1) O použití prostředků Fondu v souladu se schváleným rozpočtem Fondu rozhodují orgány Fondu.

(2) Podrobnosti o činnosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra pro místní rozvoj (dále jen „ministr“) schvaluje vláda.

(3) Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic do bydlení spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcí a krajů.

(4) Prostředky poskytnuté Fondem musí být vráceny zpět do Fondu, nebyly-li použity v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, nebo pominul-li důvod pro jejich poskytnutí.

§ 5

Rozpočet a účetnictví Fondu

(1) Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona. 2a)

(2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.

(3) Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond roční účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem.

(4) Fond vede účetnictví podle zvláštního zákona. 3)

(5) Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.

(6) V případě naléhavé potřeby může Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny na návrh ministra projednat a schválit nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu v průběhu kalendářního roku.

§ 6

Orgány Fondu

(1) Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).

(2) Výbor má 7 členů. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Výbor je složen ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zbývající členové výboru jsou nezávislými odborníky. Člen výboru může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,

b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,

d) v dalších odůvodněných případech.

(3) Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.

(4) Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi
a) návrh rozpočtu Fondu,

b) roční účetní závěrku Fondu a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,

c) návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.

(5) Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména
a) provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,

b) řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.

(6) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů. Dozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí rady může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,

b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,

d) v dalších odůvodněných případech.

(7) Dozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí rady. Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí rada usnesením.

(8) O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí rada neprodleně informuje ministra.

§ 7

Střet zájmů

(1) Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, s pracovním poměrem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z Fondu.

(2) Člen orgánu Fondu a zaměstnanci Fondu se nesmějí účastnit na podnikání fyzických a právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z majetku Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z majetku Fondu, ani nesmějí být výdělečně činní v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru u těchto fyzických a právnických osob.

(3) Ministerstvo nebo Fond jsou oprávněny požadovat, aby osoba vydala prospěch, pokud jej získala v souvislosti s porušením povinností podle odstavce 1 nebo 2. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

§ 8

(1) Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce) podle zvláštního právního předpisu. 4) Členům výboru a členům dozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů 5) souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.

(2) Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.

(3) Zaměstnanci Fondu jsou odměňováni podle předpisů o platu a odměňování za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 6)

§ 9

Vláda stanoví nařízením podmínky použití finančních prostředků k účelům uvedeným v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f), přičemž podmínky poskytnutí prostředků mohou obsahovat zacílení podpor zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.

§ 10

Vláda jmenuje členy výboru a Poslanecká sněmovna zvolí členy dozorčí rady tak, aby tyto orgány Fondu mohly být ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ÚČINNOST

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

____________________

1) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

2a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

2b) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem programů vyhlášených Přílohami Směrnice Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR je zabezpečení realizace „Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009“ (dále jen Státní program). V souladu s meziresortní koordinací Státního programu podporuje Státní fond životního prostředí ČR (dále jen Fond) pouze projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE). Podporují se pouze akce na území České republiky.

Přílohy:

Příloha č. II. 1 Specifikace opatření, na která budou v rámci Státního programu pro rok 2009 poskytovány podpory z Fondu

Příloha č. II. 2 Zásady pro poskytování finančních prostředků z Fondu

Příloha č. II. 3 Podmínky pro předkládání žádosti o podporu

Příloha č. II. 4 Použité termíny a nezbytné doklady pro předkládání žádosti o podporu

Příloha č. II. 5 Hodnocení energetické a environmentální kvality realizované akce

Příloha č. II. 6 Adresář (pouze v elektronické formě).

Postup Státního fondu životního prostředí ČR při vyřizování žádostí o podporu Pro poskytování podpory na realizaci opatření v rámci Státního programu platí v plném rozsahu ustanovení Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků z Fondu.

Žádosti o podporu na opatření podle Státního programu se předkládají ve formě úplné Žádosti se všemi stanovenými podklady podle přílohy č. II. 4 a 5. Žádosti v programu A se přijímají do 31.3.2009. Žádosti v programu B se přijímají do 31.12.2009, Žádosti v rámci programu A je možné podávat až po dokončení dané investiční akce a po úhradě jejích nákladů. Předpokladem pro přijetí žádosti je splnění vyhlášených kritérií. Žádosti v rámci programu B se podávají před zahájením projektu.

Žádosti o podporu v rámci programu A jsou podávány a zpracovány na krajských pracovištích Fondu, místně příslušných podle místa instalace zařízení. Žádosti o podporu v rámci programu B jsou podávány a zpracovány na pracovišti Fondu v Praze. Rada Fondu projedná a ministr schválí Rozhodnutím základní parametry a kritéria pro poskytování podpory pro projekty předložené v programu A a dále roční finanční limity pro programy A a B. Při splnění ministrem schválených parametrů a kritérií již Fond vyřizuje žádosti průběžně do vyčerpání stanovených ročních finančních limitů. Radě Fondu a ministrovi předkládá Fond čtvrtletně vyhodnocení a seznamy poskytnutých podpor. Pro všechny dílčí programy platí, že na podporu není právní nárok.

Akceptované žádosti Fond vyhodnotí na základě schválených základních parametrů a kritérií pro poskytování podpory. Žádosti, které splňují podmínky pro poskytnutí podpory z Fondu budou v závislosti na objemu disponibilních prostředků Fondu předloženy Radě Fondu k projednání s návrhy na kladné nebo záporné Rozhodnutí ministra životního prostředí o poskytnutí podpory.

Žádosti, které budou kladně vyhodnoceny, ale nebudou pro nedostatek disponibilních prostředků podpořeny zůstanou nadále v evidenci Fondu k dalšímu projednání, nejdéle všakdo konce r. 2009.

Fond si vyhrazuje právo vyžádat si další podklady pro upřesnění žádosti v období vyhodnocovacího procesu.

Podle těchto Příloh II se poskytují podpory z Fondu k žádostem přijatým po nabytí účinnosti podpisem ministra životního prostředí.

V Praze dne 5.1.2009

RNDr. Martin Bursík v.r.

ministr životního prostředí

Příloha č. II.1

SPECIFIKACE OPATŘENÍ, NA KTERÁ BUDOU V RÁMCI STÁTNÍHO PROGRAMU PRO ROK 2009 POSKYTOVÁNY PODPORY Z FONDU

Podpora z Fondu bude poskytována pouze v rámci jednotlivých vyhlášených programů. V každém z programů bude proveden samostatný výběr a hodnocení akcí.

Základní typy opatření, která budou podporována:

A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a/nebo ohřevu TV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby.
1.A.a Kotle na biomasu.

1.A.b Solární systémy na celoroční ohřev teplé vody.

1.A.c Solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev teplé vody.

4.A Tepelná čerpadla.
Jde výhradně o systémy, které využívají sluneční energii, energii biomasy nebo energii prostředí a zajišťují dodávku tepla a/nebo teplé vody pro fyzické osoby. Podpora bude poskytována pouze na již ukončené akce v závislosti na objemu finančních prostředků Fondu vyčleněných pro rok 2009. Podmínkou získání podpory je splnění stanovených podmínek v příloze č. II. 3.
Environmentálně šetrným způsobem vytápění se rozumí vytápění prostřednictvím moderních technologií využívajících OZE. Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie slunečního záření, geotermální energie, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy. Žadatel může v rámci programu A požádat o podporu na instalovaný systém, který je prokazatelně v trvalém provozu, maximálně však do 18 měsíců od data uvedení do trvalého provozu.
Podrobnosti o poskytování podpory jsou uvedeny v příloze č. II.3.

B. Podpora vzdělávání a osvěty.
Předmětem podpory je zpracování odborných publikací, vzorových projektových řešení pro objekty v nízkoenergetickém až pasivním standardu, příprava a realizace osvětových akcí (konference, semináře, výstavy a soutěže) zaměřených na problematiku přípravy projektů OZE, jejich realizaci a zkušenosti z následného provozu. Publikace mohou být zpracovány formou studií, příruček a informačních listů vybraných projektů OZE v ČR. Důraz bude kladen na srozumitelné zhodnocení technicko-ekonomických a enviromentálních přínosů prezentovaných akcí.
Podrobnosti o poskytování podpory jsou uvedeny v příloze č. II.3.

Příloha č. II.2

ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z FONDU

ČLÁNEK I

1. Podpory se poskytují na základě Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR podepsaném ministrem (dále jen Rozhodnutí) a řádně uzavřených smluv o přiznání podpory mezi Fondem a příjemcem podpory.

2. Pokyny k uzavření smlouvy zašle Fond příjemci podpory do 15 dnů od obdržení skupinového rozhodnutí ministra MŽP.

3. Pro účely Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR a těchto jejích Příloh II se za termín zahájení realizace stavby považuje den, kdy byla zaplacena první faktura i zálohová spojená s realizací investice na níž žadatel žádá o finanční podporu. Za termín dokončení stavby se považuje den, kdy je na stavbu vydán kolaudační souhlas podle příslušných ustanovení stavebního zákona v platném znění, resp. datum z předávacího protokolu o uvedení zařízení do trvalého provozu.

4. Základem pro výpočet podpory jsou uznatelné náklady na pořízení a instalaci opatření uvedených v Př. č. II.3 části A a realizaci opatření v části B.

5. Smlouva o poskytnutí podpory bude obsahovat závazek příjemce podpory provozovat instalované zařízení po dobu nejméně 10 let.

6. Žadatelé o podporu:
E – fyzické osoby (podporované zařízení je určeno pouze pro domácnosti),

P – podnikatelé,

Š – školy,

Z – zájmová sdružení.
Jednotlivé kategorie žadatelů jsou upraveny stávajícími právními předpisy. Pokud poskytnutí podpory žadateli vylučuje nebo neumožňuje obecně závazný právní předpis, podporu nelze poskytnout.

ČLÁNEK II

1. Přímé finanční podpory

Přímá finanční podpora na realizaci opatření může podle typu subjektu dosáhnout maximální hranice dotace v procentuálním vyjádření ze základu pro výpočet podpory a zároveň absolutní výše podpory uvedené v následující tabulce podle vyhlášených programů.
Tab. č. 1 Výše podpory pro programy A a B
—————————————- ——————————————–
Označení Typ Max. výše podpory
programu Název programu žadate
—————————–
% z uznatelných tis. Kč
nákladů
—————————————- ——————————————–
A. Investiční podpora environmentálně E
šetrných způsobů vytápění a/
nebo ohřevu TV pro byty a rodinné
domy pro fyzické osoby:
—————————————- ——————————————–
1.A.a kotle na biomasu, 50 55
—————————————- ——————————————–
1.A.b. solární systémy na celoroční 50 55
ohřev teplé vody,
—————————————- ——————————————–
1.A.c. solární systémy na přitápění 50 55
a celoroční ohřev teplé vody,
—————————————- ——————————————–
4.A tepelná čerpadla
země – voda a voda – voda 30 75
vzduch – voda 30 55
—————————————- ——————————————–
B. Podpora osvěty a vzdělávání P, Š, Z 85 300
—————————————- ——————————————–

1.1. Podpora formou dotace

Dotace na realizaci opatření může podle typu žadatele dosáhnout maximální hranice dotace v procentuálním vyjádření ze základu pro výpočet podpory uvedené v tabulce č.1 podle vyhlášených programů.

Fond má právo změny požadovaného % poměru a finančního objemu dotace v rámci podmínek daného programu podpor.

O případnou změnu bude upravena i výše vlastních zdrojů.

Dotace se uvolňují jednorázově na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory, a to zásadně v Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet příjemce podpory uvedený ve smlouvě. Fond zasílá příjemci podpory avízo k provedené platbě.
1.2. Souběh podpory z Fondu a ze Státního rozpočtu

Podporu z Fondu lze poskytovat i na opatření individuálně dotovaná ze státního rozpočtu nebo podporovaná v rámci programů financovaných ze státního rozpočtu. Podmínkou je, že maximální výše celkové podpory, včetně podpory z Fondu, nepřesáhne výši uvedenou v tabulce Přímé finanční podpory. Společná podpora z Fondu a státního rozpočtu bude poskytována pouze žadatelům, kteří současně splní kritéria všech poskytovatelů podpory.
2. Změny podmínek

V případě, že dojde v průběhu realizace opatření s podporou Fondu ke změně platnosti obecně platných zákonů nebo ke změně vlastnických vztahů, vyhrazuje si Fond právo přehodnotit přístup v jednotlivých případech, příp. odstoupit od smlouvy na poskytnutí podpory.
3. Změna příjemce podpory

V případech, kdy po vydání Rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory má dojít k odůvodněné změně příjemce podpory, může tuto změnu povolit a promítnout do smlouvy o podpoře Fond bez toho, aby bylo nutno provést změnu samotného rozhodnutí o poskytnutí podpory. Podmínkou použití tohoto postupu je, že nový příjemce může dle platných zásad obdržet daný typ podpory a že tím nebude ohroženo splnění požadovaného účelu dané akce ani dalších stanovených podmínek.

Příloha č. II.3

PODMÍNKY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI PROGRAMU A

A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TV pro rodinné domy pro fyzické osoby Podpora v rámci programu A bude poskytována pouze na již ukončené akce (tj. na již instalovaná a do provozu uvedená zařízení). O podporu lze žádat maximálně do 18 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu.

Předmětem podpory u všech těchto opatření nejsou investice do otopného systému (rozvody tepla/teplé vody v objektu a topná tělesa), projektové, režijní, kompletační a další práce nesouvisející s instalací obnovitelného zdroje v daném objektu.

Definice objektu je uvedena níže.

Fond si vyhrazuje právo kontroly podporovaného zařízení a splnění podmínek uvedených v žádosti o poskytnutí podpory a možnost vyžádat si i další podklady pro upřesnění žádosti v období vyhodnocovacího procesu, zejména podklady týkající se předmětu podpory, finančního základu pro výpočet podpory, jakož i výše a formy podpory.
1.A.a Kotle na biomasu

Jde výhradně o lokální systémy, napojené na otopnou soustavu objektu, které využívají energii biomasy a zajišťují dodávku tepla a případně i teplé vody pro fyzické osoby. Předmětem podpory je i automatizovaný systém podávání paliva ze skladiště paliva do kotle. Předmětem podpory nejsou instalace krbových kamen, kachlových kamen a krbových vložek, jejichž součástí není teplovodní výměník a neslouží jako jediný zdroj vytápění objektu a kombinovaných kotlů umožňujících podle údajů výrobce spalování biomasy i fosilních paliv.

Podmínkou získání podpory v rámci podprogramu je splnění těchto kritérií:

• předmětem podpory může být pouze zařízení na biomasu včetně příslušenství,

• v případě instalace zařízení na biomasu do novostaveb výpočet energetické náročnosti budovy musí prokázat, že měrná potřeba energie na vytápění je menší než 50 kWh/m 2.rok,

• u novostaveb je třeba doložit, že objekt není možno připojit na rozvod zemního plynu nebo CZT,

• u stávajících staveb bude podporován pouze přechod z vytápění tuhými fosilními palivy na vytápění biomasou,

• předložení hodnocení podle Příl. č.II.5,

• montáž zařízení musí být provedena odbornou firmou (zák. č. 455/1991 Sb, Příl. č.1, část A),

• čestné prohlášení investora o likvidaci původního zařízení pro vytápění, toto prohlášení se netýká novostaveb,

• použití certifikovaných komponentů systému splňující platné normy a předpisy,

• závazek provozovatele provozovat zařízení po dobu nejméně 10 let,

• doklad o tom, že zařízení splňuje mezní hodnoty emisí pro třídu 3 podle ČSN EN 303–5, tabulky 7.
1.A.b, 1.A.c Solární systémy

Jde výhradně o solární systémy určené pro přitápění a celoroční ohřev TV (program 1.A.c) nebo pouze pro celoroční ohřev TV (program 1.A.b).

Podmínkou získání podpory v rámci podprogramu je splnění těchto kritérií:

• předmětem podpory může být pouze solární systém včetně příslušenství,

• předložení hodnocení podle Příl.č.II.5,

• použití certifikovaných komponentů systému splňujících platné normy a předpisy,

• použití technologie se solárními kolektory a zásobníky vhodnými pro celoroční provoz, bez nutnosti instalace elektrické ochrany proti zamrzání,

• závazek provozovatele provozovat zařízení po dobu nejméně 10 let.
4.A Tepelná čerpadla

Jde výhradně o podporu na instalaci tepelného čerpadla pro samostatné vytápění rodinných domů a bytů v nich umístěných ve vlastnictví fyzických osob. Uznatelnými náklady pro výpočet podpory jsou náklady na pořízení tepelného čerpadla a jeho instalaci.

Předmětem podpory nejsou vyvolané investice, např. pořízení nové nebo rekonstrukce stávající elektropřípojky, pořízení nového nebo úpravy stávajícího topného systému apod.

Podmínkou získání podpory v rámci podprogramu je splnění těchto kritérií:

• předmětem podpory může být pouze tepelné čerpadlo včetně příslušenství,

• v případě instalace tepelného čerpadla do novostaveb výpočet energetické náročnosti budovy musí prokázat, že měrná potřeba energie na vytápění je menší než 50 kWh/m2.rok,

• u novostaveb je třeba doložit, že objekt není možno připojit na rozvod zemního plynu nebo CZT,

• u stávajících staveb bude podporován pouze přechod z vytápění tuhými fosilními palivy na vytápění tepelným čerpadlem,

• použité tepelné čerpadlo neobsahuje látky, uvedené v odstavcích 1 a 2 § 23 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší,

• montáž tepelného čerpadla musí být provedena odbornou firmou (zák. č. 455/1991 Sb, Příl. č. 1, část A),

• otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena prostorovým regulátorem teploty,

• závazek provozovatele provozovat zařízení po dobu nejméně 10 let,

• použití certifikovaných komponentů systému splňujících platné normy a předpisy,

• čestné prohlášení investora o likvidaci původního zařízení pro vytápění (toto prohlášení se netýká novostaveb),

• použití technologie s garantovanými parametry a minimálním průměrným ročním topným faktorem podle použitého systému potvrzeným v odborném posudku (jiné systémy než níže uvedené nejsou podporovány):
- země – voda 4,3 při parametrech S0/W35

- vzduch – voda 3,2 při parametrech A2//W35

- voda – voda 5,0 při parametrech W10/W35

Podmínky pro předkládání žádosti o podporu v rámci programu B Program je zaměřen na podporu zpracování odborných publikací, vzorových projektových řešení pro objekty v nízkoenergetickém až pasivním standardu, příprava a realizace osvětových akcí (konference, semináře, výstavy a soutěže) zaměřených na problematiku přípravy projektů OZE, jejich realizaci a zkušenosti z následného provozu. Publikace mohou být zpracovány formou studií, příruček a informačních listů vybraných projektů OZE v ČR. Důraz bude kladen na srozumitelné zhodnocení technicko-ekonomických a enviromentálních přínosů prezentovaných akcí.

Podmínkou pro poskytnutí podpory je prokázání odpovídající odbornosti pro daný typ činnosti, í a prokázání použitelnosti publikací pro stanovené cíle.
Vzdělávání a osvěta

Předmětem podpory je organizování odborných výstav, kurzů, seminářů a konferencí. Akce jsou zaměřeny na zvyšování účinnosti užití energie a využití jejích obnovitelných zdrojů s následným snížením emisí znečišťujících látek a CO 2 a jsou orientovány na cílové skupiny veřejnosti. Dotace nesmí být použita na vybavení vzdělávacích pracovišť a propagaci vlastních firemních výrobků, technologií a zájmů.

Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace Předmětem podpory je zpracování studií, příruček, informačních materiálů, tvorba a rozvoj informačních databázových a výpočetních systémů.

Podpora není určena na vydávání periodik.

Studie, příručky a informační materiály by měly být zaměřeny především na zpracování:

- podkladů pro vyhledávání, přípravu a propagaci nízkoenergetických a pasivních domů včetně ekonomické rozvahy

- studie problematiky výroby, distribuce a spotřeby energie z hlediska zvýšení stability, bezpečnosti dodávek a využitelnosti OZE,

- technických a ekonomických podkladů k realizaci energeticky úsporných projektů s ohledem na hodnocení celoživotního cyklu budov.

Vzorová projektová řešení pro objekty v nízkoenergetickém až pasivním standardu budou obsahovat objemově-dispoziční řešení, průkaz a hodnocení energetické náročnosti budovy, výpočet snížení emisí znečišťujících látek a emisí CO 2 a ekonomické zhodnocení.

V oblasti databázových aplikací a výpočetních programů se jedná zejména o tvorbu nových, případně rozvoj či aktualizaci již existujících aplikací zejména s ohledem na přejímání právních a technických předpisů EU. Hodnocení energetické náročnosti budov musí být provedeno podle technických standardů CEN. Pokud je podpořený produkt dílem podle zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, příjemce dotace postupuje vyhlašovateli veškerá autorská práva související s užitím a šířením produktu, a to po celou dobu ochrany autorského práva bez teritoriálního omezení, v rozsahu podle potřeb vyhlašovatele.

Dotace může činit až 85 % uznatelných nákladů, jimiž jsou činnosti přímo spojené se zpracováním, max. 300 tis. Kč. Dotace nesmí být použita na propagaci firemních výrobků, technologií a zájmů.

Příloha č. II.4

POUŽITÉ TERMÍNY A NEZBYTNÉ DOKLADY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU V RÁMCI PROGRAMU A

Žádost se podává na formuláři žádosti spolu se všemi doklady v českém jazyce (v případě fakturace v zahraniční měně je třeba doložit směnný kurs) na místně příslušném krajském pracovišti Fondu podle místa realizace akce. Aktuální kontakty na krajská pracoviště Fondu jsou uvedena na www.sfzp.cz.
Žadatel – všechny osoby zapsané jako majitelé objektu, ve kterém je instalován obnovitelný zdroj, na „Listu vlastnictví“ ve výpisu z katastru nemovitostí. Pokud nejsou žadateli všechny osoby zapsané jako majitelé na Listu vlastnictví nebo je žadatelem jiná osoba (nájemce apod.), je třeba předložit Fondu úředně ověřený souhlas vlastníků objektu s instalací zařízení a souhlas se skutečností, že zařízení je v majetku žadatele.
Zařízení – jedná se o instalovaný obnovitelný zdroj vč. příslušenství, na který je poskytována podpora z Fondu. Objekt, ve kterém je zařízení instalováno – rodinné domy a byty v nich umístěné, nikoliv např. objekty určené k individuální rekreaci nebo průmyslové objekty, a to i v případě, že zde má žadatel trvalé bydliště. Rodinným domem se rozumí objekt, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Kombinace podpory – žadatel může podat žádost o podporu na instalaci obnovitelného zdroje i v kombinaci vyhlášených programů. Pro každé opatření se podává samostatná žádost. Kombinovat však nelze programy 1.A.b s 1.A.c a 1.A.a s 4.A. Termín podání žádosti – v programu A lze žádost o podporu podat do 18 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu, do 31. 3. 2009. V programu B lze žádost o podporu podávat do 31.12. 2009.
Trvalý provoz – začíná dnem předání díla od dodavatele do trvalého provozu – protokolem od dodavatelské firmy. V případě instalace svépomocí uvede zařízení do provozu firma podnikající v daném oboru. U novostaveb, pokud při předložení žádosti nejsou zapsány v katastru nemovitostí, je třeba doložit také vyjádření stavebního úřadu podle zákona č. 183/2006 Sb., že objekt slouží k trvalému bydlení (např. kolaudační rozhodnutí).
Nelze podpořit zařízení (ani např. jeho rozšíření nebo rekonstrukci), které již bylo podpořeno z Fondu dříve.
Podpora se vztahuje pouze na akce, jejichž realizace a financování byly zahájeny po 1.1.2006.
Doklady požadované jako příloha k Formuláři žádosti u programu A:

1) Hodnocení provedené dle Příl. č. II.5,

2) Fakturace (úhrada nákladů) – potvrzení zaplacení předmětu realizace (originály nebo ověřené kopie faktur ověřené KP) vystavená výhradně na jméno žadatele o podporu, a doklady o jejich úhradách, tj. kopie výpisu z účtu nebo kopie předávacího příjmového dokladu) a dodací list s položkovým rozpočtem potvrzeným žadatelem a zhotovitelem a doklady o úhradě faktur (Fond akceptuje výpis z BÚ, příjmový pokladní doklad, podací stvrzenku složenky, potvrzení dodavatele o zaplacení, bankovní výpis dodavatele dokládající přijetí platby žadatele; samotné příkazy k úhradě akceptovány nebudou),

3) Tři různé fotografie dokládající realizaci zařízení (z toho 1 fotografie objektu, ve kterém je zařízení instalováno),

4) Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním s Fondem – plná moc v souladu s § 31 občanského zákoníka pro pracovníka pověřeného jednání s Fondem. Platí v případě, že žádost vyřizuje jiná osoba než majitelé uvedení ve výpisu z katastru nemovitostí,

5) Doklad dle platné legislativy, že podporované zařízení smí být uvedeno na trh v ČR (certifikát, protokol o zkoušce typu, resp. prohlášení o shodě apod.),

6) Dokumentace – zákres zapojení, popř. zákres umístění obnovitelného zdroje, pokud toto není zřejmé fotodokumentace,

7) Předávací protokol o uvedení zařízení dodavatelskou firmou do trvalého provozu a u novostaveb pak vyjádření stavebního úřadu podle zákona č. 183/2007 Sb., že objekt slouží k trvalému bydlení (např. kolaudační rozhodnutí),

U programů 1.A.a a 4.A kopii ŽL odborné firmy, která provedla montáž zařízení,

9) U programů 1.A.a a 4.A čestné prohlášení o likvidaci původního zařízení (netýká se novostaveb),

10) U programu 1A.a a 4.A – potvrzení obecního úřadu k následujícím bodům (netýká se realizací uvedených do trvalého provozu před 05/2008):
- lokalita není zasíťovaná STL rozvodem plynu,

- neuvažuje se s napojením objektu na centrální zdroj tepla.
Doklady požadované jako příloha k Formuláři žádosti u programu B:

1) Čestné prohlášení o vypořádání všech závazků vůči státnímu rozpočtu a státním fondům republiky,včetně bezdlužnosti vůči zdravotním pojišťovnám,

2) Ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku, živnostenského listu, zřizovací listiny nebo jiného dokladu o právním postavení žadatele – ne starší než 3 měsíce před datem podání žádosti.

3) Podrobná osnova, harmonogram zpracování produktu nebo realizace akce a kalkulace nákladů na zpracování produktu nebo realizaci akce.
Do 30 dnů od písemného přiznání dotace budou požadovány následující dokumenty:

1) Doklady (čestné prohlášení) o zajištění finančních prostředků na realizaci akce nad rámec poskytnuté dotace tak, aby bylo jednoznačně prokázáno krytí potřebných nákladů průběžně po celou dobu realizace akce.

2) Potvrzení finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků, ne starší než 3 měsíce před datem podání žádosti (originál nebo ověřená kopie)

3) Potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ne starší než 3 měsíce před datem podání žádosti (originál nebo ověřená kopie)

4) Potvrzení zdravotních pojišťoven o neexistenci daňových nedoplatků, jen u subjektů, kterých se to týká, ne starší než 3 měsíce před datem podání žádosti (originál nebo ověřená kopie)

5) Zápis z vyhodnocení zadání veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek (v platném znění) – jen vznikla-li povinnost k zadání veřejné zakázky

6) Číslo účtu, na který bude poskytnuta dotace
U jednotlivých programů je Fond oprávněn stanovit další požadavky na doložení údajů uvedených v žádosti specifickými doklady.

HODNOCENÍ ENERGETICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY REALIZOVANÉ AKCE

I. Odborný posudek pro účely programů 1.A a 4.A (netýká se instalace tepelných čerpadel a zdrojů na biomasu v novostavbách, kde je zpracován průkaz energetické náročnosti budovy viz část II. níže)

Posudky mohou zpracovat odborně způsobilé a nezávislé fyzické osoby, zapsané do seznamu energetických auditorů u MPO a autorizovaní inženýři nebo technici v oborech pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb. Při zpracování posudku bude dodržena níže uvedená osnova. Posudek nesmi zpracovávat pracovník firmy, která zařízení instalovala a dále též osoba, která má vůči fyzické osobě, pro níž se zpracovává posudek, postavení, které by mohlo ovlivnit její činnost jako zpracovatele posudku.

Na základě odborného posudku žadatel vyplní část „Údaje o zdroji a objektu“ na formuláři Žádosti o podporu ze SFŽP ČR – fyzické osoby.
Požadovaná osnova odborného posudku:

1. Název posudku

2. Identifikační údaje
2.1 Předmět posudku

2.2 Datum realizace akce, datum uvedení do trvalého provozu

2.3 Zadavatel posudku

2.4 Zpracovatel posudku

2.5 Dodavatelská firma

3. Popis původního stavu
3.1 Popis objektu (typ, stáří, datum případné kolaudace) v němž je realizován obnovitelný zdroj

3.2 Původní zdroj vytápění

3.3 Příprava TV, objem akumulace, počet trvale žijících osob

4. Popis realizovaného projektu instalace OZE (technický popis, parametry, regulace……)

5. Kontrola správného dimenzování
5.1 Tepelná ztráta objektu a druh objektu (vyjma 1.A.b a a 1.A.c)

5.2 Popis ochlazovaných obvodových konstrukcí (pouze pro 4.A)

5.3. Celková roční potřeba tepla na vytápění a přípravu TV

5.4 Druh a výkon obnovitelného zdroje

5.5 Druh a výkon dotopu (bivalentního zdroje)

5.6 Popis otopné soustavy (vyjma 1.A.b)

6. Rozpočet

7. Závěr
Vyjádření, zda projekt splňuje/nesplňuje podmínky příslušného programu pro podporu z prostředků Fondu a velmi stručné zdůvodnění.

8. Přílohy
8.1 Schéma zapojení obnovitelného zdroje tepla

8.2 Základní parametry obnovitelného zdroje energie
a) kotel na biomasu

Obrázek zp2-209a.pcx
b) solární systémy (příprava TV, přitápění)

Obrázek zp2-209b.pcx
c) tepelné čerpadlo

Obrázek zp2-209c.pcx

8.3.1 Tabulka energetické bilance objektu

Obrázek zp2-209d.pcx

8.3.2 Tabulka energetické bilance přípravy TV (pouze pro 1.A.b a pro 1.A.c)

Obrázek zp2-209e.pcx

8.4 Tabulka ekonomického vyhodnocení

Obrázek zp2-209f.pcx

8.5 Protokol k energetickému štítku obálky budovy (pouze pro 4.A)

Obrázek zp2-209g.pcx

8.6 Hodnocení projektu z hlediska ochrany životního prostředí

Obrázek zp2-209h.pcx

8.7 Zdroje tepla po realizaci OZE

Obrázek zp2-209i.pcx

8.8 Přehled údajů pro žádost o podporu
- roční výroba energie z OZE (GJ/rok)
- úspora paliv a energie (GJ/rok)
- úspora provozních nákladů (Kč/rok)
- instalovaný výkon OZE (kW)
- původní zdroj vytápění, přípravy TV
- tepelná ztráta objektu (kW)
- objem akumulace (m3)
- plocha sol. kolektorů (m2)
- typ solárního kolektoru
- klasifikační ukazatel CI (-)
- průměrný roční topný faktor (-)
- typ TČ
- výrobní typ/značka instalovaného zařízení
- výrobce instalovaného zařízení.
II. Průkaz energetické náročnosti budovy – Hodnocení energetické a environmentální kvality akce

v případě instalace zařízení využívající OZE do nové stavby. K prokázání požadovaných parametrů se použije postup stanovený vyhl. č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

- Státní politiky životního prostředí 2004 – 2010 (Usnesení vlády č. 235/2004),

- Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (Usnesení vlády č. 1048/2000) a navazujících akčních plánů,

- zákona č. 123/1998 Sb., ve znění zákona č. 6/2005 Sb., o právu na informace o životním prostředí,

- Rozvojového programu environmentálního poradenství v České republice na roky 2008 – 2013 (Usnesení vlády č. 408/08 ze dne 16. dubna 2008) a navazujících akčních plánů,

- Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky 2008 – 2015 (Usnesení vlády č. 851 ze dne 9. července 2008) a navazujících akčních plánů.

Podle těchto Příloh III Směrnice se poskytují podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen „Fond“) k žádostem akceptovaným od dd.mm. 2008. Žádosti, akceptované před nabytím účinnosti těchto Příloh III Směrnice (tj. do 30. 4. 2008), budou posouzeny, vyhodnoceny a vyřízeny, včetně vydání Rozhodnutí ministra životního prostředí o poskytnutí finančních prostředků z Fondu (dále jen „Rozhodnutí“) a uzavření smlouvy o podpoře, podle ustanovení Příloh I Směrnice, platných v době akceptace žádosti.

Postup Fondu při výběru akcí k podpoře:

Budou akceptovány žádosti s úplnými údaji, doložené požadovanými doklady, zaměřené na opatření splňující podmínky pro zařazení do některého z vyhlášených programů a podané před termínem zahájení realizace akce. Žádosti podané po termínu zahájení realizace může Fond akceptovat pouze v odůvodněných případech, odsouhlasených správcem Fondu.

Akceptované žádosti Fond vyhodnotí na základě environmentálních a ekonomických ukazatelů, odborného posudku odboru environmentálního vzdělávání Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“), stanoviska kraje (v případě programu č. 1), hodnocení odborných hodnotitelů a technické úrovně řešení. Projekty budou seřazeny v pořadí podle výše bodového hodnocení. Podle disponibilní alokace v jednotlivých výzvách bude stanovena hranice pro projekty, které budou následně doporučeny k financování. Všechny vyhodnocené žádosti budou předloženy Radě Fondu k projednání s návrhy na kladné nebo záporné Rozhodnutí.

Žádosti do programů č. 1, č. 2 a č. 3 budou předkládané na základě výzev pro předkládání žádostí, které budou vyhlašovány nejvýše 2 během kalendářního roku (trvání programu je na dobu neurčitou). Finanční alokace na každou výzvu bude zveřejněna. Výzva bude obsahovat konkrétní vymezení problematiky, na kterou budou žádosti přijímány, případně další upřesňující podmínky. Informace o vyhlášení výzvy pro předkládání žádostí bude zveřejněna na internetových stránkách Fondu (www.sfzp.cz) a MŽP (www.mzp.cz). Ke konci každého kalendářního roku bude na uvedených stránkách zároveň zveřejněn harmonogram a zaměření plánovaných výzev minimálně na následující kalendářní rok.

Finanční objem alokovaných zdrojů Fondu na uvedené programy podléhá projednání se správcem Fondu jak z hlediska dopadů do rozpočtu Fondu, tak i z hlediska určení finančního stropu pro příjem žádostí podle těchto Příloh III. Fond je oprávněn vyžádat si od žadatele i další podklady pro upřesnění žádosti, zejména podklady týkající se předmětu podpory, finančního základu pro výpočet podpory atd.

Přílohy:

Příloha č. III. 1 Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství

Příloha č. III. 2 Obecné zásady pro poskytování finančních prostředků z Fondu

Příloha č. III. 3 Formulář žádosti o podporu z Fondu pro program č. 1

Příloha č. III. 4 Formulář žádosti o podporu z Fondu pro programy č. 2 a č. 3

Příloha č. III. 5 Osnova následného plánu činnosti

Příloha č. III. 6 Požadované ekonomické doklady

Příloha č. III. 7 Výpočet ukazatele dluhové služby obcí a krajů

Příloha č. III. 8 Prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám

Příloha č. III. 9 Prohlášení o plátcovství DPH

Příloha č. III. 10 Náležitosti zadávacího řízení mimo režim zákona
RNDr. Martin Bursík, v. r.

ministr

Příloha č. III. 1

PŘEDMĚT PODPORY

1. Základní kritéria pro výběr akcí k poskytnutí podpory jsou stanovena takto:
- akce musí být v souladu se Státní politikou životního prostředí ČR, s Národním rozvojovým plánem ČR a se Státním programem environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty v České republice a se zákonem č. 123/1998 Sb., ve znění zákona č. 6/2005 Sb., o právu na informace o životním prostředí, se Strategií vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (2008 – 2015) nebo Rozvojovým programem environmentálního poradenství v České republice pro období 2007 – 2013;
- akce musí být v souladu s krajskou koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen „EVVO“) a místní koncepcí EVVO, pokud je zpracována;
- akce musí mít prokazatelný přínos a dosah pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu nebo environmentální poradenství;
- žadatel musí prokázat účelnost a hospodárnost navrženého opatření a činností a oprávněnost nákladových položek ve vztahu ke splnění stanovených cílů;
- minimální výše celkových nákladů na projekt činí 500 tis. Kč;
- u projektů předložených v programu č. 2 je upřednostňováno partnerství (partnerství musí být doloženo smlouvou o partnerství);
- maximální délka trvání projektu je 36 měsíců.

2. Předmět podpory je stanoven takto:
Program č. 1. – Program investiční podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství pro region NUTS II Praha

Cílem programu je podpora infrastruktury (materiálního a provozního zázemí) center environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, informačních center a environmentálních poraden v regionu NUTS II Praha.

O podporu je možno žádat na výstavbu, rekonstrukci a technické vybavení objektů environmentálních center a poraden.

V případě výstavby nemovitosti musí být nejméně 20 let od dokončení projektu. V případě rekonstrukce nemovitosti musí být příjemce vlastníkem nebo nájemcem nemovitosti a vlastníkem nebo nájemcem pozemku, na kterém bude realizováno opatření, po dobu nejméně 20 let od dokončení projektu. Pro posouzení relevance využívání objektu (nákup, výstavba, rekonstrukce) bude příjemce předkládat každoročně po dobu 20 let od dokončení projektu Plán činnosti, včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok a na požádání Fondu také roční vyúčtování (účetní uzávěrku).

V případě pořízení technického vybavení poraden a center investičního charakteru musí být příjemce vlastníkem předmětu podpory po dobu nejméně 5 let od dokončení projektu. Pro posouzení relevance využívání prostor bude příjemce předkládat každoročně po dobu 5 let od dokončení projektu Plán činnosti (osnova viz příloha č. III. 5), včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok a na požádání Fondu také roční vyúčtování (účetní uzávěrku).
Program č. 2. – Program neinvestiční podpory rozvoje sítí environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center

Cílem programu je podpora rozvoje rozvoje místních, regionálních a národních sítí environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center na území České republiky podporou jejich společné koordinace, výměny zkušeností, propagace apod., a dále postupu vytváření a realizace vzdělávacích programů a poradenství.

O podporu je možné žádat na tvorbu a realizaci vzdělávacích programů, poradenství realizované osobně v poradnách i distančně (internetové poradny, zelené linky, rubriky v periodicích), koordinaci v rámci sítě, společnou medializaci v rámci sítě, kapacitní rozvoj apod.
Program č. 3. – Program neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti ŽP

Cílem programu je podpora realizace inovativních tématických aktivit a dlouhodobě prioritních aktivit v rámci EVVO a environmentálního poradenství. Témata pro zaměření projektu a další podmínky pro poskytnutí podpory budou předmětem výzev.

O podporu je možné žádat na realizaci vzdělávacích a osvětových programů a aktivit, kampaní, vydávání odborných periodik a publikací (studií) zaměřených na ekologickou tématiku, na koordinaci významných národních a mezinárodních projektů a programů realizovaných v ČR.

Program je realizován prostřednictvím vyhlášených, jednotlivých specifických výzev v daném období implementace tohoto programu.

Článek II

SPECIFIKACE ZÁSAD PRO POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY

1. Finanční podpora se poskytuje na realizaci opatření splňujících podmínky stanovené v čl. I.

2. Finanční prostředky budou uvolňovány bezhotovostně v CZK na bankovní účet příjemce podpory, podle náležitostí žádostí o platbu uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory:

a) na základě uhrazených i neuhrazených faktur se soupisem provedených prací,

b) v případě prací prováděných vlastními kapacitami na základě řádných účetních dokladů, a to uhrazených nebo neuhrazených – půjde zejména o mzdové doklady (výkaz odpracovaných hodin, výplatní listiny), doklady o nákupu věcí a materiálu, příp. výpisy z účetní evidence (pouze pro program č. 2 a č. 3), a/nebo

c) na základě dokladů o skutečně vynaložených režijních nákladech (pouze pro program č. 2 a č. 3),

d) průběžně podle postupu realizace (výstavby) projektu a parciálně podle % přiznané podpory z Fondu. Úhradu faktur, resp. účetních dokladů zhotoviteli jak z prostředků Fondu, tak i podíl vlastních zdrojů příjemce podpory průběžně dokládá bankovními výpisy.

3. V průběhu realizace bude dotace poskytována pouze do výše 90 % celkově přiznané dotace. Pozastavená část dotace bude uvolněna až po ukončení realizace a schválení závěrečného vyhodnocení akce.

4. Podpora je primárně poskytována na projektové činnosti s jasným začátkem, koncem a definovanými monitorovacími indikátory přínosů projektu ve struktuře: výstupy, výsledky a dopady předmětného projektu.

5. Podporu nelze poskytnout na již ukončené akce.

6. Fond poskytne podporu na úhradu nákladů bezprostředně souvisejících s projektem. Uznatelné náklady jsou uvedeny v Článku V.

7. Podpora se poskytuje formou dotace. Maximální limit dotace v procentuálním vyjádření ze základu pro výpočet podpory, a maximální pevné částky podpory jsou uvedené v následující tabulce podle vyhlášených programů s tím, že stanovené limity podpory může Fond snížit v návaznosti na vyhodnocení ekonomiky podporovaného opatření.
Maximální limity celkové dotace

——————————————————————————- ———————
Číslo programu Název programu Max. limit % a Kč dotace ze základu
pro výpočet podpory
——————————————————————————- ———————
1. Program investiční podpory environmentálního max. 70 % max. 30 mil. Kč/1 akce1)
vzdělávání, osvěty a poradenství pro region
NUTS II Praha
——————————————————————————- ———————
2. Program neinvestiční podpory rozvoje sítí max. 75 % max. 10 mil. Kč/1 akce1)
environmentálních vzdělávacích, poradenských
a informačních center
——————————————————————————- ———————
3. Program neinvestiční podpory projektů max. 90 % max. 3 mil. Kč/1 akce1)
zaměřených na aktuální témata z oblasti ŽP
——————————————————————————- ———————

1) V případě veřejné podpory bude výše a %podíl podpory stanoven
dle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. 8. 2008 (obecné
nařízení o blokových výjimkách). Kombinace s podporou de
minimis je možná za předpokladu dodržení procentního podílu a
formy podpory stanovené výše uvedenou tabulkou.

Článek III

POSTUP A POTŘEBNÉ DOKLADY PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU, UZAVŘENÍ SMLOUVY O ZÁVĚREČNÉM VYHODNOCENÍ AKCE

Postup a nezbytné doklady k žádosti o podporu z Fondu jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Žadatel vyplní formulář žádosti o podporu z Fondu a společně s požadovanými přílohami ji předloží v zalepené a označené obálce v podatelně sídla Fondu.

Pokud je vydáno kladné Rozhodnutí, předloží žadatel o podporu další podklady k přípravě smlouvy o poskytnutí podpory.

Doklady, u nichž termín ukončení platnosti není stanoven přímo ve znění dokladu nebo příslušným obecně závazným předpisem, musí být Fondu se žádostí o podporu předloženy do 6 měsíců od jejich vystavení. Tato lhůta se nevztahuje na dokumentaci a energetický audit, tyto musí odpovídat příslušným předpisům platným v době podání žádosti.

Žádost o poskytnutí podpory z Fondu podává žadatel na formuláři podle Přílohy č. III. 3 (program č. 1) nebo Přílohy č. III. 4 (programy č. 2 a č. 3) Směrnice v tištěné podobě (originál) + 1 kopie a zároveň elektronicky na nosiči CD.
1. Nezbytné doklady, které jsou požadovány od žadatele jako povinná příloha k žádosti o podporu z Fondu v Programu environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství:

- Doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele; aktuální výpis z registru Ministerstva vnitra, zřizovací listina u příspěvkových organizací apod. Musí jít o originály nebo o úředně ověřené kopie dokladů od těch orgánů, které o založení, zřízení či vytvoření subjektu rozhodly, případně které subjekt registrovaly, nebo musí jít o kopie dokladů, které na základě příslušného zákona jsou nezbytné pro vznik organizace, doplněné o originály nebo o úředně ověřené kopie dokladů, které identifikují osobu oprávněnou za organizaci jednat. Doklady nesmí být starší než 90 dní od podání žádosti;

- Stanovisko Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „HMP“) z hlediska potřeb ŽP (pouze program č. 1) – v tomto stanovisku uvede Magistrát HMP (odbor ochrany prostředí) zejména následující informace:
- název projektu, program a oblasti podpory, pro kterou je stanovisko vydáváno,

- zda je navrhované opatření v souladu se schválenou, aktualizovanou nebo připravovanou koncepcí HMP v dané oblasti ŽP,

- stanovisko k poskytnutí podpory z Fondu na základě širších územních vztahů z hlediska životního prostředí v rámci Prahy (případně Středočeského kraje) a časového horizontu naléhavosti požadovaného opatření a ekologického významu opatření,

- celkové stanovisko, zda je projekt doporučen k podpoře,

- stanovisko, zda navrhované opatření bude vyžadovat provedení hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění;

- Finanční analýza (pouze pro program č. 1) – u projektů generujících příjem ve smyslu směrnice ES 1083/2006, v tištěné a elektronické verzi na CD (není vyžadována u projektů podléhajících pravidlům o poskytování veřejné podpory a dále u projektů čerpajících podporu dle pravidla de minimis), finanční analýza bude doplněna zprávou s vysvětlením údajů a dat použitých ke zpracování finanční analýzy;

- Projektová dokumentace pro stavební povolení případně vyšší stupeň projektové dokumentace včetně položkového rozpočtu (pouze pro program č. 1) – v takovém stupni přípravy, která umožní posouzení opatření a posouzení možnosti poskytnutí podpory na jeho realizaci, průběžnou a závěrečnou kontrolu z věcného, ekonomického a ekologického hlediska. Struktura a členění rozpočtu bude odpovídat běžnému položkovému rozpočtu, tzn. členění na stavební objekty a provozní soubory dle textové části projektové dokumentace. V rámci těchto objektů bude dále členěn na položky, které mohou být agregované, avšak pouze do té míry, aby bylo možno posoudit základní technické parametry stavby. Předložený rozpočet musí být stvrzen zpracovatelem rozpočtu a ověřen žadatelem. Na takovýto rozpočet bude Fond pohlížet jako na rozpočet v běžných cenách;

- Následný plán činnosti subjektu ve vazbě na zrealizovaný předmět podpory viz příloha III. 5 (pouze pro program č. 1);

- Energetický štítek obálky budovy vč. Protokolu k energetickému štítku obálky budovy dle normy ČSN 730540-2:2007 (pouze pro program č. 1) – zpracovává autorizovaný inženýr pro pozemní stavby nebo energetický auditor na základě projektové dokumentace; v případě rekonstrukce budovy tyto doklady pro stav před a po rekonstrukci;

- Průkaz energetické náročnosti budovy (přílohy č. 4 k vyhl. č. 148/2007 Sb.) (pouze pro program č. 1) – pouze u novostaveb ekocenter/infocenter/poraden; v případě rekonstrukce budovy tyto doklady pro stav před a po rekonstrukci;

- Rozhodnutí orgánů státní správy (pouze pro program č. 1) požadovaná pro daný druh opatření příslušnými obecně závaznými právními předpisy a věcně a místně příslušnými orgány státní správy (např. územní rozhodnutí, stavební povolení či vyjádření věcně a místně příslušného orgánu státní správy, že opatření nepodléhá vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení). Rozhodnutí vydaná ve správním řízení musí být opatřeny doložkou právní moci;

- Aktuální výpis z katastru nemovitostí, z evidence nemovitostí a snímek katastrální mapy (pouze pro program č. 1). Pokud není žadatel vlastníkem, doloží ještě navíc nájemní smlouvu na dobu minimálně 20 let od ukončení projektu, ve které vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření;

- Doklady o ekonomické situaci žadatele včetně údajů o zdrojích financování akce (pouze pro program č. 1); viz příloha č. III. 6;

- Výpočet ukazatele dluhové služby obcí a krajů (pouze u programu č. 1); viz příloha č. III. 7;

- Prohlášení žadatele, zda je či není plátcem DPH; viz příloha č. III. 9;

- Doklad, kterým je určena osoba pověřená jedním s Fondem – plná moc v souladu s § 31 občanského zákoníku pro pracovníka pověřeného jednáním s Fondem (doporučuje se, aby osoba pověřená jednáním s Fondem byla u obcí členem zastupitelstva a u společností a organizací zaměstnancem dané společnosti, resp. organizace);

- Výroční zprávy za poslední 3 roky – předkládají občanská sdružení a jiné neziskové organizace;

- Prohlášení mezinárodní spolupracující instituce o udělení grantu, resp. výhodné půjčky a o podmínkách využívání těchto prostředků v případě obdržení zahraniční grantové podpory či podpory formou výhodné půjčky poskytované EBRD, EIB, WB, popř. jinou významnou mezinárodní finanční institucí (pouze, pokud je relevantní);

- Čestné prohlášení žadatele, že jde o neinvestiční akci (pouze pro programy č. 2 a č. 3);

- Čestné prohlášení o bezdlužnosti žadatele, viz příloha č. III. 8;

- Seznam přiložených příloh s uvedeným počtem stran jednotlivých příloh;

- Žádost včetně všech příslušných příloh v elektronické formě na nosiči CD či DVD.
Upozornění
Doklady, které jsou požadovány jako přílohy k Formuláři žádosti v aktuálním znění, žadatel předkládá v originále nebo úředně ověřené kopii dokumentů.
U projektové dokumentace a všech čestných prohlášení je dokládán vždy originál dokumentu.
U dokladů typu územních rozhodnutí, stavebních povolení, výpisů z katastru nemovitostí, fotografií, státních účetních a finančních výkazů (za rok předcházející roku podání žádosti a za aktuální měsíc, čtvrtletí či pololetí), různých doplňujících informací apod. postačí kopie dokumentu.
Fond má právo i u těchto dokladů v opodstatněných případech vyžadovat originál nebo úředně ověřenou kopii dokladu k nahlédnutí. U jednotlivých příloh se číslují stránky, vícestránkové přílohy jsou pevně spojeny.
Fond je oprávněn stanovit další požadavky na doložení údajů uvedených v žádosti specifickými doklady.
Žadatel v případě vydání kladného Rozhodnutí ministra životního prostředí o poskytnutí podpory předloží Fondu podklady pro uzavření písemné smlouvy o podpoře.
2. Nezbytné doklady, které jsou požadovány od žadatele pro uzavření písemné smlouvy o poskytnutí podpory:

- Projektová dokumentace (pouze pro program č. 1) v takovém stupni, která umožní průběžnou i závěrečnou kontrolu podporovaného opatření z technického, ekonomického a ekologického hlediska (např. dokumentace pro stavební povolení včetně ověření stavebním úřadem, prováděcí dokumentace);

- Aktuální prohlášení o plátcovství DPH – pokud je žadatel plátcem, avšak nemůže na předmět podpory uplatňovat odpočet DPH, doloží toto čestným prohlášením včetně zdůvodnění;

- Doklad o technickém a autorském dozoru nad stavbou, pokud podléhá stavebnímu zákonu v platném znění (pouze pro program č. 1) – doložení oprávnění/kvalifikace fyzické osoby provádějící odborný dozor nad realizací stavby;

- Stavební povolení s nabytím právní moci (pouze pro program č. 1) – pokud je relevantní;

- Aktualizace realizačních termínů;

- Doložení případných podmínek z Rozhodnutí ve věci zdrojů financování projektu;

- Návrh podmínek pro výběr provozovatele (pouze pro program č. 1);

- Kopie smlouvy o vedení bankovního účtu příjemce podpory, na který bude poskytována podpora; popř. kopie smluv o vedení dalších bankovních účtů, ze kterých budou hrazeny výdaje projektu;

- Čestné prohlášení žadatele, že neuplatňuje na předmět podpory jiný nárok na podporu ze státních zdrojů, případně doložit, na jaké jiné položky a jaký orgán žádá;

- Doklady prokazující dodržení zákona o veřejných zakázkách – v případě dodavatelského zajištění, anebo v odůvodněných případech doklady prokazující, že v historicky existujících dodvatelských smlouvách není cena zadaného díla vyšší než cena obvyklá v místě plnění;

- Smlouva o dílo včetně dokladů, položkového rozpočtu a harmonogramu prací v případě dodavatelského zajištění stavebních prací (pouze u programu č. 1), v případě aktivit nebo služeb zajišťovaných dodavatelsky (u programů č. 2 a č. 3);

- Pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, u programů č. 2 a č. 3 u prací zajišťovaných svépomocí;

- Smlouvy o partnerství, v případě zapojení partnerů do projektu (pouze u programů č. 2 a č. 3).
Fond je oprávněn požadovat doložení údajů dalšími doklady.
3. Nezbytné doklady, které jsou požadovány od žadatele pro závěrečné vyhodnocení akce jako příloha k Formuláři závěrečného vyhodnocení akce (ZVA):

Žadatel předloží Fondu do tří měsíců od ukončení akce Závěrečné vyhodnocení akce s následujícími doklady:
- Formulář závěrečného vyhodnocení akce;

- Soupis faktur, kopie příslušných faktur včetně soupisů prací a odpovídajících bankovních výpisů, popřípadě účetní doklady;

- Závěrečná zpráva o realizaci projektu;

- Aktuální prohlášení o plátcovství DPH – pokud je žadatel plátcem, avšak nemůže na předmět podpory uplatňovat odpočet DPH, doloží toto čestným prohlášením včetně zdůvodnění.

U akcí z programu č. 1, které mají charakter stavby, žadatel dále předloží:

- Protokol o předání staveniště nebo místa realizace akce;

- Protokol o předání a převzetí dokončené stavby nebo realizované akce;

- Doklad o uvedení stavby do trvalého provozu ve smyslu stavebního řízení nebo kolaudační rozhodnutí, protokol o předání a převzetí dokončené stavby, nevyžaduje-li se kolaudační rozhodnutí;

- Aktualizovaný následný plán činnosti subjektu ve vazbě na zrealizovaný předmět podpory – příjemce uvede plán činnosti na dobu 5 let, dále uvede všechny budoucí plánované aktivity na dobu 1 kalendářního roku následně po dokončení projektu. Aktualizovaný následný plán činnosti bude vycházet z Následného plánu činnosti předloženého k žádosti a bude zpracován do větších podrobností. V samostatné kapitole bude zhodnocen soulad s Plánem činnosti předloženým k žádosti;

- Provozní smlouvu – u projektů stavebního charakteru, a to pouze, pokud příjemce není provozovatelem;

- Doklady prokazující dodržení zákona o zadávání veřejných zakázek v platném znění pro zadávací řízení na provozovatele – u projektů stavebního charakteru, a to pouze, pokud příjemce není provozovatelem.

Doklady, které jsou požadované následně po ZVA pro program č. 1:

- Podrobný plán činnosti na nový kalendářní rok po dobu 20 let od předložení podkladů k závěrečnému vyhodnocení akce (respektive 5 let v případě projektů na pořízení technického vybavení) – příjemce předkládá na konci každého kalendářního roku;

- Výkaz činnosti subjektu související s předmětem podpory po dobu 21 let od předložení podkladů k závěrečnému vyhodnocení akce (respektive 6 let v případě projektů na pořízení technického vybavení) – příjemce vyplní údaje dle stanovené osnovy o aktivitách v oblasti EVVO, ekoporadenství a informační činnosti včetně finančních údajů a předloží je na Fond na konci každého kalendářního roku. Z údajů musí být patrné, že zařízení slouží zcela nebo z převážné části k environmentálnímu vzdělávání, ekoporadenství nebo informační činnosti. Dále musí být patrné, že kapacita zařízení je využívána v maximální možné míře. Na základě předložených údajů Fond posoudí dodržování podmínek poskytnutí podpory stanovených Rozhodnutím. Případné neplnění podmínek poskytnutí podpory a cílů programu může mít za výsledek zpětné vymáhání podpory.

Fond je oprávněn stanovit další požadavky na doložení údajů k závěrečnému vyhodnocení akce.

Článek IV

OPRÁVNĚNOST ŽADATELŮ

1. Oprávněnými žadateli jsou:
právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům, kromě nadací a nadačních fondů (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění zákonů, v platném znění), zejména:

- obecně prospěšné organizace (zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění zákonů, v platném znění);

- územní samosprávné celky;

- občanská sdružení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění);

- účelová zařízení církví a náboženské společnosti, církevní právnické osoby, další právnické osoby ve smyslu zákona o církvích a náboženských společnostech);

- svazky obcí [dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění];

- právnické osoby založené nebo zřízené územními samosprávnými celky (příspěvkové organizace a organizační složky);

- školy a školská zařízení;

- státní příspěvkové organizace;

- ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty včetně VVI podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky; zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích atd.).
Pokud poskytnutí podpory žadateli vylučuje nebo neumožňuje obecně závazný právní předpis, podporu nelze poskytnout.
Pro účely poskytnutí podpory dle těchto Příloh jsou na roveň nájemce postaveny osoby, jejichž právní vztah k předmětu podpory jim dává alespoň taková práva, jako nájemci.

2. Oprávněný žadatel dále musí:
- veškeré náklady [výdaje projektu musí být podle zákona vedeny v účetnictví příjemce podpory (zákon č. 563/1991 Sb., v platném znění)]. Příjemce podpory je povinen všechny transakce související s projektem odděleně identifikovat od ostatních účetních transakcí s projektem nesouvisejících a je povinen vést analytickou evidenci s vazbou ke konkrétnímu projektu. U osobních nákladů (prací svépomocí) jsou příjemci podpory, kteří vedou podvojné účetnictví, povinni vykazovat podle zákona o účetnictví a platných účetních standardů pro daný typ subjektu i tzv. aktivaci vlastní výroby;

- zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávu (nebo ekvivalent);

- být registrován v ČR;

- mít sídlo v ČR.

Článek V

OPRÁVNĚNOST NÁKLADŮ

Oprávněnost nákladů

- v rozpočtu projektu mohou být obsaženy pouze oprávněné náklady,

- pravidla pro oprávněnost nákladů se vztahují na všechny náklady projektu – bez ohledu na to, jestli jsou hrazeny z dotace poskytnuté Fondem nebo ze zdrojů spolufinacování.
Oprávněnost nákladů je nutné posuzovat ze dvou hledisek:

- z „VĚCNÉHO/OBSAHOVÉHO“ hlediska;

- z ČASOVÉHO“ hlediska.
Oprávněnost nákladů z „VĚCNÉHO“ hlediska

- nezbytné pro realizaci projektu,

- vynaložené v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

- efektivní a přiměřené, obvyklé za dané plnění v příslušném místě a čase,

- řádně vedené v účetnictví, doložitelné doklady,

- uhrazené,

- režijní náklady mohou být oprávněné, pokud jsou na projekt přiděleny poměrným dílem na základě řádně zdůvodněné, poctivé a spravedlivé metody. Tato metoda musí být popsána žadatelem a schválena Fondem.
Oprávněnost nákladů z „ČASOVÉHO“ hlediska

- náklady musí být vynaložené pouze v období realizace projektu,

- období realizace projektu bude přesně definována ve Smlouvě.
Oprávněné náklady

- mzdy včetně odvodů a související daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,

- cestovní náhrady (ve výši zákonných nároků, bez kapesného),

- nákup spotřebního materiálu a vybavení – pokud není vedeno jako dlouhodobý majetek,

- nákup služeb,

- DPH, pokud neexistuje možnost nárokovat její vrácení,

- náklady vyplývající z požadavků Smlouvy (závěrečný audit, publicita apod.).

Neoprávněné náklady

- dluhy a rezervy na ztráty nebo dluhy,

- dlužné úroky,

- finanční leasing,

- odpisy,

- kursové ztráty,

- bankovní poplatky,

- příspěvky v naturáliích,

- DPH, pokud existuje možnost nárokovat její vrácení,

- ostatní daně,

- náklady spojené s přípravou žádosti o dotaci,

- náklady nedoložitelné prvotními účetními doklady,

- zakázky, které nebyly realizovány v souladu se stanovenými pravidly.
Zakázky

- jakákoli zakázka v rámci projektu je považována za veřejnou zakázku ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

- pro všechny zakázky platí povinnost držet principy transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení,

- pro zakázky nad 200.000 Kč (cena bez DPH) je nutné realizovat zjednodušené výběrové řízení a uzavřít smlouvu s dodavatelem (podrobně specifikováno v Příloze č. III. 10).
Subdodávky

- jedná se o takový typ zakázky, kdy dochází k přenesení realizace části projektu na dodavatele,

- na subdodávky se tudíž vztahují všechna obecná pravidla platná pro zakázky,

- prostřednictvím subdodávek je možné realizovat jen omezenou část projektu – náklady na subdodávky nesmí přesáhnout 49 % z nákladů žadatele.

Uznatelné náklady podle programů:

1. Program investiční podpory environmentálního vzdělávání a osvěty pro region NUTS II Praha

Výstavba, rekonstrukce a související služby:

- způsobilé jsou zejména stavební práce na výstavbu nových nebo na rekonstrukci stávajících zařízení zajišťující splnění parametrů dané oblasti podpory, včetně výdajů na přípravu staveniště. Způsobilé jsou veškeré stavební konstrukce, zdravotně technické instalace v budovách (vytápění, klimatizace, vnitřní kanalizace a vodovod), elektroinstalace, vnitřní a vnější osvětlení, vybavení audio systémem, zabezpečovacími systémy, slaboproudé rozvody: telefon, intranet,

- výstavba zpevněných ploch v areálu environmentálního centra (chodníky, parkovací plochy, komunikace v rámci areálu, odstavné plochy), oplocení a venkovní osvětlení areálu environmentálního centra,

- výstavba elektr. přípojky, přípojky vodovodu a kanalizace,

- výstavba kanalizačních a vodovodních řadů na území areálu centra,

- terénní úpravy a ozelenění areálu environmentálního centra,

- výstavba lokální čistírny odpadních vod (pouze pro objekt centra).

Technické vybavení objektů environmentálních center a poraden:

a) způsobilá je vstupní cena majetku (účetní hodnota) bez úroků závěrů,

b) způsobilý je zejména následující hmotný/nehmotný majetek investičního charakteru:
- nové zařízení nezabudované do stavby, je-li součástí komplexního řešení a je přímo a výhradně spojené s účelem projektu,
- účelové počítačové vybavení včetně periferií a programy pro zajištění provozu environmentálního centra,
- nové technické vybavení stávajících a nově budovaných nebo rekonstruovaných center/poraden pro zajištění plnění environmentální funkce centra/poradny.

2. Program neinvestiční podpory rozvoje sítí environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center a 3. Program neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti ŽP
- náklady na tvorbu a realizaci environmentálních vzdělávacích aktivit a poskytování environmentálního poradenství,

- náklady na pronájem výstavních či jiných prostor pro konání environmentálních vzdělávacích a osvětových programů a poradenství, tyto náklady mohou být uznány pouze, pokud se jedná o pronájem s přímým pronajímatelem, tj. přímo s majitelem, resp. dlouhodobým nájemcem,

- náklady na organizaci a přípravu akce uskutečněné na základě dodavatelských smluv, které výhradně souvisejí s projektem,

- náklady na zapůjčení technického vybavení (audiovizuální technika, IT), tyto náklady mohou být uznány pouze, pokud se jedná o pronájem s přímým pronajímatelem, tj. přímo s majitelem, resp. dlouhodobým nájemcem,

- náklady na tvorbu publikací, periodik, skript včetně nákladů na grafické zpracování, předtiskovou přípravu, tisk a distribuci,

- náklady na zhotovení výukových, propagačních a informačních materiálů, tvorbu www stránek vztahujících se k akci,

- režijní náklady (energie, nájmy kanceláře, telefonní poplatky, poplatky za internet, pojištění majetku, opravy DHM, úklidové služby, kancelářské potřeby) maximálně do výše 10 % z celkových uznatelných nákladů projektu. Režijní náklady nezahrnují osobní náklady. Režijní náklady musí být přiměřené a musí být doloženy účetními doklady. Druhy nákladů vykázané jako režijní již nemohou být vykázány jinde v rozpočtu. U režijních nákladů se nemusí vykazovat přímá souvislost s realizovaným projektem;

- náklady na cestovné související s projektem (služební automobil, veřejné dopravní prostředky) pouze pro osoby podílející se na přípravě akce, jízdné musí být prokázáno jízdenkami, cestovními příkazy a výpisem z knihy jízd,

- práce svépomocí – hrubé mzdy (včetně odvodů soc. a zdrav. pojištění), dohody o pracovní činnosti, autorské honoráře, v případě prací prováděných vlastními kapacitami náklady prokázané řádnými účetními doklady – zejména mzdové doklady (výkaz odpracovaných hodin, výplatní listiny, příp. výpisy z účetní evidence). (Je žádoucí, aby konkrétní vše mzdy byla stanovena na úrovni, na níž je plat za srovnatelnou činnost vykonávanou v rozpočtové sféře, v níž je aplikován zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech.),

- náklady na pořízení expertních studií.

Článek VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Pro poskytování podpory z Fondu na realizaci opatření v rámci tohoto programu platí v plném rozsahu ustanovení Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR a jejích Příloh III, pokud nejsou upraveny touto Přílohou III. 1.

2. Fond je oprávněn na základě zjištění příslušných odborných orgánů nebo na základě výsledků vlastní kontrolní činnosti uplatnit postih vůči příjemci podpory při nedodržení podmínek stanovených uzavřenou smlouvou o poskytnutí podpory, zejména při realizaci dohodnutých opatření nevhodným způsobem s negativním vlivem na úroveň environmentálního vzdělávání nebo stav životního prostředí nebo při finančně neúměrně náročné realizaci opatření, přičemž je možno použít jiné vhodné, ale ekonomicky méně náročné způsoby, apod.

3. Postih vůči jednotlivým příjemcům podpory může mít formu odejmutí části nebo celé přiznané podpory.

Příloha č. III. 2

Článek I

1. Podpory se poskytují na základě Rozhodnutí ministra životního prostředí ČR o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen „Rozhodnutí“) a řádně uzavřených smluv mezi Fondem a příjemcem podpory.

2. Rozhodnutí s bližšími pokyny k uzavření smlouvy zašle Fond příjemci podpory do 15 dnů po jeho podpisu ministrem životního prostředí.

3. Fond může v zájmu zabezpečení řádné efektivity vynakládaných prostředků stanovit zvláštní požadavky na postup žadatele (příjemce podpory) při výběru dodavatele, a to i nad rámec stanovený zákonem o veřejných zakázkách.

4. Při hodnocení žádosti o podporu Fond posoudí, zda se jedná o poskytnutí podpory podle zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, v platném znění. Výsledek posouzení uvede v podkladech pro jednání Rady Fondu a pro rozhodnutí ministra. V případě, že je nutno vést řízení o povolení výjimky s Evropskou komisí, upozorní na tuto skutečnost MŽP, které dá podnět k řízení. Doba potřebná k řízení o povolení výjimky se nezapočítává do lhůty stanovené v článku 4, odstavec /2/ Směrnice.

5. Fond uvolňuje finanční prostředky průběžně dle náležitostí stanovených smlouvou o poskytnutí podpory na základě předložených platných účetních dokladů, a to poměrem % dotace a % vlastních zdrojů. Použití finančních prostředků (dotace a vlastních zdrojů) klient průběžně dokládá bankovními výpisy. Fond je oprávněn v závažných a prokazatelných případech aplikovat zvláštní režim financování. Bližší specifikace jsou uvedeny v Příloze III. 1.

6. Výši a strukturu financování předmětu podpory je Fond oprávněn posoudit v rámci podání a vyhodnocení ekonomické způsobilosti žadatele i ve spolupráci s dalšími poskytovateli finančních prostředků.

7. Na základě vyhodnocení ekonomické způsobilosti (bonity) žadatele a vyhodnocení finanční analýzy předmětu podpory Fond navrhne výši a strukturu finanční podpory podle zásady maximálního zapojení finančních prostředků žadatele včetně případných úvěrů a jiných forem návratných finančních prostředků. K projednání v Radě Fondu předloží jednotlivé návrhy Rozhodnutí. V případě podstatných změn ve výši a struktuře podpory v návrhu Rozhodnutí oproti akceptované žádosti Fond projedná s žadatelem příslušné změny ještě před zasedáním Rady Fondu.

8. Fond je oprávněn odsouhlasit změnu technických parametrů akce oproti parametrům stanoveným v Rozhodnutí v rozmezí +/- 10 % bez úpravy výše stanovené podpory, přičemž nesmí být narušen účel poskytnuté podpory a sníženy přínosy akce stanovené Rozhodnutím. Má-li dojít k zúžení rozsahu akce, vyhodnotí Fond jeho dopad a podporu případně úměrně sníží.

9. V rámci vyhlášených programů nebudou podporována opatření, které je možné financovat z Operačního programu Životního prostředí nebo z dalších operačních programů.

Článek II

1. Změny podmínek
V případě, že dojde v průběhu realizace opatření s podporou Fondu do doby závěrečného technicko-ekonomického vyhodnocení a definitivního přiznání podpory ke změně platnosti obecně platných zákonů nebo ke změně vlastnických vztahů, vyhrazuje si Fond právo přehodnotit přístup v jednotlivých případech, příp. odstoupit od smlouvy na poskytnutí podpory.
2. Souběh podpory z Fondu a jiných centrálních zdrojů
Podpora z Fondu nebude poskytována na opatření individuálně dotovaná v rámci dotací MŽP na podporu nestátních neziskových organizací, které se časově překrývají s obdobím realizace projektu. Případný souběh podpor z Fondu a Evropských fondů se řídí pravidly příslušných Operačních programů.
3. Změna příjemce podpory
V případech, kdy po vydání Rozhodnutí má dojít k odůvodněné změně příjemce podpory, může tuto změnu povolit a promítnout do smlouvy o podpoře Fond bez toho, aby bylo nutno provést změnu samotného rozhodnutí o poskytnutí podpory. Podmínkou použití tohoto postupu je, že nový příjemce může dle platných zásad obdržet daný typ podpory a že tím nebude ohroženo splnění požadovaného účelu dané akce, ani dalších stanovených podmínek. Další nutnou podmínkou je prověření ekonomické a odborné způsobilosti nového příjemce podpory.
4. Termíny realizace akce
Termín realizace akce v letech uvedený v Rozhodnutí je orientační a odpovídá stavu z doby přípravy Rozhodnutí. Závazné termíny realizace akce stanoví Fond ve smlouvě o poskytnutí podpory, jejich případné prodloužení v dodatku ke smlouvě. Vychází přitom z návrhu příjemce podpory a potřeby řádného splnění účelu poskytnutí podpory.
5. Zadávací řízení
Žadatel (příjemce podpory) je povinen při zadávacích řízeních pro výběr dodavatele služeb, stavebních prací či dodávek postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Žadatel (příjemce podpory), který má od Fondu obdržet podporu ve výši alespoň 50% základu pro stanovení podpory a není jinak povinen při zadání zakázky postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, popřípadě se u něj jedná o zakázku, pro kterou je stanovena jen obecná povinnost dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, je povinen (v zájmu zabezpečení řádné efektivity vynakládaných prostředků z Fondu) při výběru dodavatele postupovat dle platné legislativy a pravidel tohoto programu.

Příloha č. III. 5

OSNOVA NÁSLEDNÉHO PLÁNU ČINNOSTI dokládaného k žádosti z programu č. 1 Investiční podpora env. vzdělávání, osvěty a poradenství pro region NUTS II Praha

1. Východiska a zdůvodnění projektu

1.1. Popis projektového záměru

1.2. Cíle projektu

1.3. Zdůvodnění potřebnosti

1.4. Vazby na strategické dokumenty

1.5. Realizované projekty – v oblasti environmentální i jiné

2. Plánované aktivity

2.1. Podrobný roční plán na 1. rok činnosti (struktura aktivit)

2.2. Specifikace klíčových aktivit na 1. rok činnosti
2.2.1. Název

2.2.2. Popis

2.2.3. Cílová skupina

2.2.4. Přínos pro cílovou skupinu

2.2.5. Úvazek odborných pracovníků

2.2.6. Předpokládaná spolupráce s jinými subjekty

2.2.7. Náklady na aktivitu (stručný rozpočet)

2.2.8. Měřitelné výstupy a jejich plánované hodnoty

2.3. Předběžný plán činnosti na 5 let
2.3.1. Přehled aktivit

2.3.2. Specifikace klíčových aktivit

3. Využití (není relevantní pro projekty zaměřené na materiálně technické vybavení pro EVVO a ekoporadenství a pro odborné materiály a pomůcky)

3.1. Obsahové hledisko: podíl aktivit týkajících se EVVO, ekoporadenství nebo informační činnosti na celkové struktuře činností ekocentra, poradny, infocentra (uveďte procento)

3.2. Prostorové hledisko: informace o prostorovém využití ekocentra, poradny, infocentra
- Jaká je celková užitná plocha ekocentra, poradny, infocentra? (údaj v m2)

- Uveďte popis účelu těch prostor, které neslouží EVVO, ekoporadenství nebo informační činnosti a uveďte užitnou plochu těchto prostor (údaj v m2)

3.3. Časové hledisko: míra využití kapacity ekocentra, poradny, infocentra
- Pro ekocentra: kolik dní v roce budou dle plánu probíhat aktivity týkající se výhradně EVVO (uveďte pro jednotlivé roky)?

- Pro infocentra a Poradny: kolik dní v týdnu a kolik měsíců v roce bude zajištěn provoz aktivit týkajících se výhradně ekoporadenství nebo informační činnosti (uveďte pro jednotlivé roky)?

3.4. Bude sloužit ekocentrum, poradna, infocentrum z celé nebo převážné části k EVVO? (Zvažte obsahové, prostorové i časové hledisko).

4. Personální zajištění činnosti (není relevantní pro projekty zaměřené pouze na materiálně technické vybavení pro EVVO a ekoporadenství a pro odborné materiály a pomůcky)

4.1. Je žadatel zároveň provozovatelem ekocentra, poradny, infocentra?

4.2. V případě, že ano, uveďte následující údaje:
- Kolik pracovníků bude činnost zajišťovat?

- Jaká bude jejich kvalifikace a pracovně-právní vztah k žadateli

?

4.3. V případě, že ne, uveďte následující údaje:
- Jakým způsobem zajistíte realizaci plánovaných aktivit?

- Jste si vědomi, že výběr provozovatele bude muset být proveden transparentním a nediskriminačním způsobem?

- Jaké očekáváte roční náklady na zajištění plánované činnosti?

Příloha č. III. 6
Příloha č. III. 6 – 1
Obce, města, kraje
POŽADOVANÉ EKONOMICKÉ DOKLADY

a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu obcí územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin-2-12M) *)

b) rozvaha (bilance) územních samosprávných celků *)

c) rozpočet na následující rok

d) prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám (viz Příloha č. III.

e) zdroje financování projektu – nutno doložit: čestné prohlášení o zajištění vlastních zdrojů financování, provést podrobný rozbor vlastních zdrojů, popř. doložit výpis z účtu, apod. **) Při zapojení dalších subjektů do financování projektu (banka, krajský úřad či jiný subjekt) doložit kopii smlouvy/rozhodnutí nebo (předběžného) příslibu bankovního úvěru, dotace či jiného zdroje financování

f) tok peněžní hotovosti Cash Flow (viz tabulka E. 3 formuláře žádosti) vyplňuje se od roku předcházejícího roku podání žádosti do posledního roku financování projektu

g) přehled o přijatých a plánovaných úvěrech a půjčkách (včetně Fondu) a jejich splácení a vystavených zárukách (viz tabulky E. 4, E. 5 a E. 6 formuláře žádosti)

h) výpočet ukazatele dluhové služby (viz příloha III. 7)

UPOZORNĚNÍ: Fond je oprávněn požadovat další či aktualizované údaje.

Pokud jeden žadatel předkládá v rámci jedné výzvy více žádostí, postačí, když doklady podle písmena a), b), c), d), h) předloží pouze k jedné žádosti a k ostatním přiloží odkaz na žádost, která uvedené doklady obsahuje.

Příloha č. III. 6 – 2

POŽADOVANÉ EKONOMICKÉ DOKLADY

I. Ekonomické doklady požadované od Svazku

a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu obcí územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin 2-12M)*)

b) rozvaha (bilance) územních samosprávných celků*)

c) prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám (viz Příloha č. I. 13)

d) zdroje financování projektu – nutno doložit:
čestné prohlášení o zajištění vlastních zdrojů financování, provést rozbor vlastních zdrojů, popř. doložit výpis z účtu, apod. **) Při zapojení dalších subjektů do financování projektu (banka, krajský úřad či jiný subjekt) doloží kopii smlouvy/rozhodnutí nebo (předběžného) příslibu bankovního úvěru, dotace či jiného zdroje financování

e) tok peněžní hotovosti Cash Flow svazku (viz tabulka E. 3 formuláře žádosti), vyplňuje se od roku předcházejícího roku podání žádosti do posledního roku financování projektu

f) přehled o přijatých a plánovaných úvěrech, půjčkách (včetně Fondu) Svazku a jejich splácení a vystavených zárukách (viz tabulky E. 4, E. 5, E. 6 formuláře žádosti)

g) rozpočet na následující rok

h) výpočet ukazatele dluhové služby (viz příloha III. 7) měst a obcí – členů Svazku

II. Ekonomické doklady požadované od měst a obcí, které se významně podílejí na financování projektu (pouze, pokud Svazek nedoloží vlastní zdroje podle bodu I d)

a) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu obcí územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin 2-12M) *)

b) výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu obcí územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin 2-12M) *)

c) rozvaha (bilance) územních samosprávných celků *)

d) přehled o přijatých úvěrech, půjčkách (včetně Fondu) a jejich splácení a vystavených zárukách

e) tok peněžní hotovosti Cash Flow jednotlivých měst a obcí, vyplňuje se:
od roku předcházejícího roku podání žádosti do posledního roku financování projektu

UPOZORNĚNÍ: Fond je oprávněn požadovat další či aktualizované údaje.

Pokud jeden žadatel předkládá v rámci jedné výzvy více žádostí, postačí, když doklady podle písmena I a), I b), I c), I g), I h), II a), II b), II c) předloží pouze k jedné žádosti a k ostatním přiloží odkaz na žádost, která uvedené doklady obsahuje.

——————————-
*) Uvedené výkazy nutno předkládat za poslední rok hospodaření a k poslednímu vykazovanému období

**) Za vlastní zdroje financování se považují finanční prostředky žadatele včetně půjček, úvěrů, dotací apod. od jiných subjektů

Příloha č. III. 6 – 3

Příspěvkové organizace a ostatní subjekty

POŽADOVANÉ EKONOMICKÉ DOKLADY

a) stručná charakteristika organizace

b) rozvaha (výkaz aktiv a pasiv) *)

c) výkaz zisku a ztráty (výkaz o plnění rozpočtu) *)

d) rozpočet na následující rok

e) prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám (viz Příloha č. I. 13)

f) zdroje financování projektu – nutno doložit: čestné prohlášení o zajištění vlastních zdrojů financování, provést podrobný rozbor vlastních zdrojů, popř. doložit výpis z účtu apod. **) Při zapojení dalších subjektů do financování projektu (banka, krajský úřad či jiný subjekt) doložit kopii smlouvy/rozhodnutí nebo (předběžného) příslibu bankovního úvěru, dotace či jiného zdroje financování

g) přehled o tvorbě a potřebě finančních zdrojů (tabulka E. 1 je součástí formuláře žádosti)

h) tok peněžní hotovosti Cash Flow (tabulka E. 2 je součástí formuláře žádosti), vyplňuje se od roku předcházejícího roku podání žádosti do posledního roku financování projektu

i) přehled o stávajících a plánovaných úvěrech a půjčkách (včetně SFŽP ČR) a jejich splácení (viz tabulky E. 4 a E. 5 formuláře žádosti)

j) vystavené záruky, ručitelská prohlášení (viz tabulka E. 6 formuláře žádosti)

UPOZORNĚNÍ: Fond je oprávněn požadovat další či aktualizované údaje.

Pokud jeden žadatel předkládá v rámci jedné výzvy více žádostí, postačí, když doklady podle písmena a), b), c), d), e) předloží pouze k jedné žádosti a k ostatním přiloží odkaz na žádost, která uvedené doklady obsahuje.

——————————-
*) Oba uvedené výkazy nutno předkládat za poslední rok hospodaření a k poslednímu vykazovanému období

**) Za vlastní zdroje financování se považují finanční prostředky žadatele včetně půjček, úvěrů, dotací apod. od jiných subjektů

Příloha č. III. 7

Výpočet ukazatele dluhové služby obcí a krajů (Usnesení vlády č. 346/2004)

Příloha k žádosti o podporu ze Státního fondu životního prostředí ČR

Vyplní žadatel o podporu – obec nebo kraj – podle souhrnných
údajů za řídící úřad a podřízené rozpočtové organizace podle
výsledků rozpočtového hospodaření za předcházející účetní období.

Název a sídlo vykazující jednotky:

IČ:

Sledované ukazatele vykázány v účetnictví za uzavřené účetní
období/rok:

——————————————————————————- ——————————-
číslo řádku Název položky Odkaz na Rozpočtovou Stav k 31. 12. sledovaného
skladbu MF ČR roku v tis. Kč
——————————————————————————- ——————————-
1 daňové příjmy (po konsolidaci) třída 1
——————————————————————————- ——————————-
2 nedaňové příjmy (po konsolidaci) třída 2
——————————————————————————- ——————————-
3 přijaté dotace – finanční vztah položka 4112 + 4212
——————————————————————————- ——————————-
4 dluhová základna ř. 1 + ř. 2 + ř. 3
——————————————————————————- ——————————-
5 úroky položka 5141
——————————————————————————- ——————————-
6 splátky jistin a dluhopisů položky 8xx2 a 8xx4
——————————————————————————- ——————————-
7 splátky leasingu položka 5178
——————————————————————————- ——————————-
8 dluhová služba ř. 5 + ř. 6 + ř. 7
——————————————————————————- ——————————-
9 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY ř. 8 děleno ř. 4 x 100 %
——————————————————————————- ——————————-

Údaje se vyplňují v tisících Kč na dvě desetinná místa

Zjištění, že žadatel uvedl do tohoto dotazníku nesprávné údaje, je důvodem k nepřiznání požadované
podpory. Změny údajů dodatečně zjištěné žadatelem musí být neprodleně oznámeny Státnímu fondu životního
prostředí ČR.

——————————————————————————- ——————————-
Datum: Datum:

Sestavil: Schválil:

Telefon: Podpis: Telefon: Podpis:
——————————————————————————- ——————————-

Příloha č. III. 8

Prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám

Osoba, která prohlášení vydává:

Jméno/Název: …………………………………………….

Adresa/Sídlo: ……………………………………………

Kontakt tel.: …………………….. e-mail: …………….

IČ/DIČ: ……………………….

Název projektu: ………………………………………….

……………………………………………………….

……………………………………………………….

Název a číslo programu: …………………………………..

……………………………………………………….

……………………………………………………….

Prohlašuji, že ke dni ….. (datum podání žádosti o projekt)
nemám žádné závazky vůči orgánům státní správy, samosprávy a
zdravotním pojišťovnám po lhůtě splatnosti (zejména daňové
nedoplatky a penále, nedoplatky na pojistném a na penále na
veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, odvody
za porušení rozpočtové kázně, atd.), či další nevypořádané
finanční závazky z jiných projektů spolufinancovaných ze státního
rozpočtu, veřejných rozpočtů, státních fondů, ze strukturálních
fondů EU nebo Fondu soudržnosti EU vůči orgánům, které prostředky
poskytují.

V ………………………… dne: ………………………

Jméno statutárního zástupce žádajícího subjektu: …………….

Podpis: ………………..

Příloha č. III. 9

Prohlášení o plátcovství daně z přidané hodnoty

Jméno/Název: …………………………………………….

Adresa/Sídlo: ……………………………………………

Kontakt tel.: …………………….. e-mail: …………….

IČ/DIČ: ……………………….

Název projektu: ………………………………………….

……………………………………………………….

……………………………………………………….

Název a číslo programu: …………………………………..

……………………………………………………….

……………………………………………………….

Prohlašuji, že ke dni ….. je/není1) výše uvedená
organizace, jejíž jsem statutárním zástupcem, registrována u
finančního úřadu jako plátce DPH, resp. jako subjekt s nárokem na
vrácení (části) DPH.

V ………………………… dne: ………………………

Jméno statutárního zástupce žádajícího subjektu: …………….

Podpis: ………………..
——————————————————————
1) Nehodící se škrtněte

Příloha č. III. 10

NÁLEŽITOSTI ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ MIMO REŽIM ZÁKONA

1. Podle zásad této přílohy je žadatel (příjemce podpory) při zadání zakázky povinen postupovat, má-li od Fondu obdržet podporu ve výši alespoň 50 % základu pro stanovení podpory a není jinak povinen při zadání zakázky postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, popřípadě se u něj jedná o zakázku, pro kterou je stanovena jen obecná povinnost dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pozn.: Podle smlouvy o ES je veřejný zadavatel povinen dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace u každé zakázky.

2. Zadavatel postupující podle této přílohy musí při zadání zakázky dodržet vždy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

3. Postup podle této přílohy se netýká dodávek služeb od partnerů a právnických a podnikajících fyzických osob, kteří jsou definováni v žádosti o dotaci, např. od členů sítí poraden, středisek EVVO a dlouhodobě spolupracujících neziskových organizací, dlouhodobých dodavatelů služeb.

4. Minimální náležitosti zadání zakázky, jejíž předpokládaná hodnota překračuje 200.000 Kč (bez DPH):
Zahájení zadávacího řízení:

1. V regionálním tisku (alespoň dva týdny před uzávěrkou přihlášek) bude zveřejněna informace o zakázce s lhůtou pro podání nabídky a s odkazem na to, jak je možno získat podrobné informace o zakázce (zadávacích podmínkách) nebo

2. budou osloveni alespoň tři uchazeči, kteří mají předpoklady pro splnění dané zakázky. Zadavatel přijme a zařadí do výběru i nabídku uchazeče, který se přihlásil, resp. podal zadavateli nabídku, i když nebyl zadavatelem vyzván.

Další náležitosti:

- Obec zveřejní informaci o zakázce i na úřední desce (alespoň dva týdny před uzávěrkou přihlášek).

- Informace o zakázce mohou být zveřejněny na internetové stránce zadavatele (nepovinné).

- Každému uchazeči budou poskytnuty stejně hodnotné informace o zakázce (zadávacích podmínkách).

- Podmínky zakázky nebudou v průběhu zdání zakázky (od lhůty k podání zakázky až po výběr nejvhodnější nabídky) měněny.

- Způsob výběru dodavatele z předložených nabídek bude doložen písemným záznamem z hodnocení s podpisy osob, které rozhodovaly o výběru.

- Zadavatel výsledek výběru nejvhodnější nabídky oznámí všem neúspěšným uchazečům, přičemž toto oznámení musí obsahovat:
a) označení vybraného uchazeče;

b) zdůvodnění, ze kterého je patrné, že byl vybrán uchazeč, který nejlépe splnil stanovené podmínky;

c) informaci o tom, že proti výsledku je možno podat námitku.

- Zadavatel Fondu buď potvrdí, že proti výsledku zadávacícho řízení nebyly podány žádné námitky, nebo (pokud byly námitky podány) sdělí, jak byly tyto námitky vyřešeny.

- Zadavatel Fondu písemně prohlásí, že mu není známo, že by cena obvyklá v místě plnění (při zabezpečení srovnatelné kvality) byla nižší, než cena zadané zakázky.

5. Minimální náležitosti zadání zakázky, jejíž předpokládaná hodnota nepřekračuje 200.000 Kč (bez DPH):
- Zadavatel osloví jednoho uchazeče, který má předpoklad pro splnění dané zakázky.

- Sjednaná cena nesmí být vyšší než cena obvyklá v místě plnění, ledaže by zadání zakázky jinému dodavateli za nižší cenu znamenalo nežádoucí snížení kvality plnění.

- Zadavatel Fondu písemně prohlásí, že mu není známo, že by cena obvyklá v místě plnění (při zabezpečení srovnatelné kvality) byla nižší, než cena zadané zakázky.